Nedá mi to, abych se nezamyslela nad obviněním Vlasty Parkanové a nad všemi okolnostmi, které se dějí. Pan ministr Kalousek ji hájí s velkou vehemencí. Pokusila jsem se o analýzu ... předesílám, že se v článku nesnažím nikomu stranit a ani nikomu přitěžovat. Spíše by mohl můj článek posloužit k zamyšlení se nad vzájemnou provázaností zákonů a také odpovědností vedoucích organizačních složek státu, vysokých státních úředníků, zejména ministrů. .
Právní rámec, projev pana ministra financí
Začněme od Adama. Tak tedy, klíčovými zákony jsou: zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky (ZMS) a zákon č. 526/1990 Sb., o cenách (CenZ), v platném znění a klíčových dokumentem je kontrolní závěr NKÚ 10/10 "Peněžní prostředky určené na pořizování vybrané techniky Armády České republiky".
Organizační složky státu v zákoně o majetku České republiky (dále "ZMS")
Zkoumání odpovědnosti paní exministryně
Paní Dr. Parkanová byla v době nákupu letadel ministryní obrany České republiky jako organizační složky státu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 ZMS, které doslovně zní: Organizačními složkami státu (dále jen "organizační složka") jsou ministerstva… pro účely tohoto článku, jinak je to celá řada úřadů, o kterých se dozvíte v příslušném ustanovení zákona. V ustanovení téhož §3, ale v odst. 2 se stanoví: Organizační složka není právnickou osobou. Tím není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu.
Kdo činí právní úkony jménem státu?
Podle § 7 odst. 1 jménem státu činí právní úkony vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak. V tomtéž ustanovení, v odst. 2 se stanoví, že vedoucí organizační složky může pro určité právní úkony písemně pověřit jednáním jiného vedoucího zaměstnance této organizační složky. Další zaměstnanci organizační složky mohou jménem státu činit právní úkony pouze v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem organizační složky.
Sjednání ceny při úplatném převodu
Ustanovení § 22 ZMS v odstavci 1 výslovně stanoví, že : při úplatném převodu věci se cena sjednává nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. A ZMS se odkazuje na zákon o cenách, tedy zákon č. 526/1990 Sb., v platném znění, nikoliv na zákon o oceňování. Pro tyto účely je důležitý § 2 odst. 6, který doslovně zní: "Obvyklou cenou pro účely tohoto zákona se rozumí cena shodného nebo z hlediska užití porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží volně sjednávaná mezi prodávajícími a kupujícími, kteří jsou na sobě navzájem ekonomicky, kapitálově nebo personálně nezávislí na daném trhu, který není ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže. Nelze-li zjistit cenu obvyklou na trhu, určí se cena pro posouzení, zda nedochází ke zneužití výhodnějšího hospodářského postavení, kalkulačním propočtem ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku." A odkazuji se na další relevantní ustanovení tohoto zákona.
Zákon č. 137/2006 Sb., v platném znění
Podle všeho byla zakázka zadána na základě výjimky, ustanovení § 18 samozřejmě před novelou, zákona č. 55/2012 Sb., která již upravuje zadávání veřejných zakázek pro vojenské a bezpečnostní účely. Další rozklad celého obchodování je v příloženém Kontrolním protokolu NKÚ 10/10, předpokládám, že se to týká právě uvedené kauzy.
Trestný čin nebo správní delikt?
Možná že došlo k nějakému omylu stran znaleckého posudku, protože v tomto případě se nevyžadoval žádný znalecký posudek, a to mají jak pan Sobotka tak i pan ministr Kalousek pravdu, ale zřejmě se mělo, při zjišťování ceny, postupovat podle zákona cenách, který nebyl dodržen. Podle všeho, zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku, ZCM), se na případ nevztahuje, a to podle § 3 ZCM. Podle ustanovení § 1 odst. 2 se ZMC nevztahuje na sjednávání cen, ale sjednávání cen se řídí zákonem o cenách. Podle mého názoru na vojenskou techniku a zjišťování její ceny obvyklé se může vztahovat příslušný Cenový věstník anebo expertní posudek, který si mohlo dát ministerstvo zpracovat na příslušných místech.
Tento letný pohled na situaci v kauze Parkanová ve smyslu platných předpisů zřejmě nic nezmění na záměru Policie ČR věc prošetřovat. Nyní před dr. Parkanovou čeká něco podobného, jako pana dr. Ratha, hlasování o vydání poslance k vyšetřování. Budeme jistě s napětím sledovat, jak se kauza bude vyvíjet dál.
