Vyšla hvězda, v den kdy se narodil Ježíš? Tento článek v žádném případě nepředchází Štědrému dni, kdy podle zvyklostí slavíme narození Ježíše, ale spíš se snaží předejít spekulacím o to, jak to s tou hvězdou bylo ...
Dvojříčí mezi Eufratem a Tygridem bylo ve starověku klasickým územím, kde se pozorovaly hvězdy a výraz magoi byů úřední titul pro pozorovatele hvězd, kteří byli ve službách náboženství a státu. Planeta Juppiter se ve starověku pokládal za hvězdu světovládce, Jupiter je tedy hvězda královská. To potvrzuje pomník, který byl roku 7 před. Kr. postaven na nilském ostrově Filé na počest císaře Augusta. Podle Claudia Ptolemaia (100 - 178 po Kr.), který byl známým astronomem ve starověku, bylo Jupiterovo působení nejmocnější, když se nacházel ve znamení Ryb, ve své astrologickém domově.
Ale v Matoušově evangeliu se hovoří o hvězdě ...
ano, ale podle starosyrského překladu Matoušova evangelia je pravděpodobné, že tímto druhovým označením je míněna právě planeta Jupiter. Tak je totiž uvedeno slovo "kaukeba", které odpovídalo babylonskému a také akkadskému "kakkabu. Toto označení se v pozdní babylonské době používalo jen pro planetu Jupiter.
Saturn pro Sýrii
Saturn byl u Babyloňanů hvězdou, která byla přidělena "amurru", tj. Sýrii. Helénistické hvězdopravenství označuje Saturna jako hvězdu Židů. Jedno místo ve Starém zákoně toto pojetí odráží, a v to v kázání, v němž se vyhlašuje trest. To Ámos pranýřoval kultické vlivy v bohuslužbě Izraelců. (Am 5,21-26).
A povstane velký král
V klínopisných tabulkách, které zveřejnil H.C. Rawlinson, se ukazuje, že magoi se s obzvláštní zálibou zabývali zemí "amurru" a obsahují věty jako: "když nastane to a to, povstane na západě velký král, zavládne spravedlnost, pokoj a radost ve všech zemích a obšťastní všechny národy."
Když mudrci zpozorovali ...
Když mudrci zpozorovali důležitý ranní východ Jupitera a byli tak svědky působivé podívané, když se jasně zářící královská hvězda přibližovala ke hvězdě Židů v souhvězdí Ryb, vyložili si to toto:
" v židovské zemi se rodí velice významný král. Když se pak koncem července obě planety na své dráze poprvé zastzavily a v následujícíchc týdnech, když se opět setkaly, zopakovaly tutéž podívanou, rozhodli se mudrco z východu pro cestu do země "amurru".
Přes Palmyru a Damašek do Jeruzalema ...
Asi 1200 km dlouhá cesta vedla přes Palmyru a Damašek do Jeruzaléma. Tam mohli mudrci dorazit teprve v listopadu, tak v první polovině a v Jeruzalémě se zeptali:
"Kde je te právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a tak jsme se mu přišli poklonit." A dále pak z Mt 2,2 -8. Tam stojí, že tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. A proto je poslal do Betléma a řekl:"Jděte a pátrejte po tom dítěti a jakmile jej naleznete, oznamte mi to, abych se i já šel poklonit." A tak se mudrci ujistili, že skutečně nešli za žádným přeludem.
Klínopisná tabulka pro rok 7. př. Kr (Britské muzeum - Sp II 142)
Na posledním řádku na přední straně čteme, že planety Jupiter a Saturn se zastavily ve dvou po sobě jdoucích nocích, a to 20. a 21. dne měsíce arach´sama /12,13 a 13.14 listopadu. Obě planety se k sobě přiblížily tak těsně, že byly od sebe vzdáleny méně než 1 st. Na základě moderních dostatečných výpočtů týkajíccíh se místních poměrů byly zjištěny ještě následující bližší podrobnosti: Slunce zapadlo v Jeruzalémě 12. listopadu roku 7 př. Kr. v 17 hod. 19 min. Mimořádně jasný Jupiter byl viditelný 12. listopadu až za soumraku. Dvojice planet stála na obloze po západu slunce jihojihozápadním směrem ve výšce 50 st.
Z Jeruzaléma do Betléma
Přibližně 8 km dlouhá cesta z Jeruzaléma do Betléma vede přímo na jih s pozdější malou odchylkou na západ. Je to prastará karavanní cesta směrem na Chebrón. Tedy, když odešli mudrci z Jeruzaléma Jafskou branou pozdě odpoledne, stála královská hvězda Jupiter spolu se Saturnem jako zářící svítilna na jižním nebi ve směru cesty, takže šli ke "hvězdě" nebo jak říká evangelista - "hvězda ... šla před nimi" (Mt 2,9) Ale oni věděli, stejně jako my, že to nebyl skutečný pohyb. A pro ně to byla víc, než náhoda ...
Cesta přes Palmýru do Jeruzaléma
Při třetí konjunkci 5. prosince po západu Slunce stá-
ly obě planety nad jižním obzorem, čili při pohledu
z Jeruzaléma přímo nad Betlémem. Asi osm kilometrů dlouhá cesta z Jeruzaléma do Betléma vede
téměř přímo na jih. Když mudrci odešli z Jeruzalé-
ma Jafskou branou pozdě odpoledne, stála královská hvězda Jupiter spolu se Saturnem na jižním nebi
ve směru cesty, jak říká evangelista: Hvězda šla před
nimi (Mt 2,9). Kousek před Betlémem odbočuje
cesta do Betléma směrem na východ, takže to vypadalo, jako by obě planety stály poutníkům po pravé
ruce. Matouš dále píše: Hvězda šla před nimi, až se
zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Jejich dojem
byl umocněn tím, že se v tomto okamžiku královská
hvězda zastavila ve svém pohybu po obloze těsně u
hvězdy Židů, jak přesně udává i klínopisná tabulka
pro 12. listopad roku 7. př. Kr. K procesům, které
vyčetli, se připojilo něco, co sami nepředvídali a co
vzbudilo dojem, jako by spojená hvězda stála několik hodin na jednom zcela určitém místě na obzoru.
Viděno z Palestiny, jako by se na nebi zastavila. Ně-
které planety se totiž po obloze pohybují ve smyčkovitých pohybech, od západu k východu, pak se na
obloze zdánlivě zastaví a následně pokračují zase
zpátky. Planety Jupiter a Saturn se tehdy nacházely blízko tupě vybíhajícího hrotu světelného kužele
zvěrokruhu, což byl neostře ohraničený světelný
úkaz kosmického původu. Okolnosti roční doby
měly za následek, že přes stálé otáčení oblohy zůstal
bod západu osy světlosti v prvních nočních hodinách s nepozorovatelnými změnami na témže místě obzoru.
Z Jeruzaléma do Betléma
