Domácí léčiva:Část 1 - Tinktury

Tinktury patří mezi běžná domácí léčiva a ty, které níže uvádím jsou ze starých receptářů. Myslím, že jsou velmi účinné. Ale nikdy není jisté, že příslušná droga vyloučí v lihu všechny všechny své léčivé látky. Je třeba se dobře informovat o postupu.

 


Už vás napadlo, z čeho jsou složeny ty zajímavé tinktury, které stojí v regálech obchodů s bylinkami? Třeba karmelitské kapky nebo jiné, které jsou určeny na různé neduhy? Můžeme si je připravit i sami, ale jsou složeny z celé řady bylinek, které si musíme opatřit. Ti z vás, kteří jsou už sběhlí v přípravě domácích léčivých přípravcích, si jistě už bylinky připravili. Vždyť se dají i používat na přípravu čajů, odvarů, záparů nebo do koupelí. V této kapitole však budeme hovořit pouze o tinkturách. Tinktura anebo lihový výtažek je další lékovou formou, kterou se upravují léčivé rostliny. Pro léčebné účely se připravuje většinou z koncentrovaného čistého lihu (60-70%). Na jeden hmotnostní díl nasekané nebo nařezané sušené drogy dáváme 5 hmotnostních dílů lihu. V případě lihu neplatí 100 ml = 100 g jako u vody a většiny běžných tekutin, které se takto odměřovat dají, protože líh je na váhu lehčí než voda. Líh proto musíme vážit, 400 g 60-65% lihu je na objem zhruba půl litru. V případě čerstvých bylin připravujeme tinkturu z jednoho hmotnostního dílu rostlin na čtyři hmotnostní díly lihu. U prudce působících rostlin (jedovatých) se obvykle dává hmotnostní podíl 1:10.Denní dávkování je 20-25 kapek.
Bertrám obecný
Oddenek bertramový se užívá jako prostředek utišují­cí bolesti a podněcující ústrojí zažívací a močové k zvýšené činnosti. Dobré služby koná při močových kamenech, chronickém revmatismu a bolestech zubů. Užívat se může několikerým způsobem. Buď se žvýká přímo kořen, nebo se bere několikrát denně na hrot nože prášek, připravený z dobře rozdrceného ko­řene.
Lihový výtažek si připravíme takto : 15 g pokrájeného kořene se týden máčí v 200 g zředěného lihu nebo ve stejném množství silné kořalky. Užívá se potom 3 x denně 10 kapek.
Bedrník obecný
Bedrník byl od pradávna velmi oblíbeným lidovým lékem. V moderním lékařství se ho už nepoužívá, ač­koli i tady byl před lety hojně předepisován. V lido­vém lékařství se ho užívá hlavně při poruchách zaží­vacích, obzvláště při nadýmání. Užívá se ho buď ve formě tinktury nebo nálevu.
Tinkturu si připravíme takto: 1/4 1 lihu zředíme 1/41 vody a v této tekutině necháme týden máčet 25 g bedrníkového kořene, rozdrceného na drobné kousky. Poté přecedíme a bereme 3x denně 15 kapek na kou­sek cukru.
Jinan dvoulaločný
Latinský název rodu Ginkgo má původ koncem 17. stol. nepřesným přepisem čínského jména yinxing (český přepis jin-sing) jako „ginkyo“ resp. „ginkgo“ německým lékařem a botanikem Engelbertem Kaempferem v jeho díle „Amoenitatum Exoticarum“ (Lemgo, 1712), ve kterém tento druh jako první zmínil; původní čínské jméno v doslovném překladu značí „stříbrná meruňka“. Byla a je nabízena jako lék i při poruchách paměti, otocích mozku, nedokrvení dolních končetin, při Alzheimerově chorobě, jejíž průběh údajně zpomaluje, při impotenci způsobené zhoršeným průtokem krve tepnami penisu, při kochleární hluchotě (hluchota způsobená nedostatečným průtokem krve ke sluchovým nervům), při chronickém pískání v uších i při chronické závrati. Podle studie z roku 2008 je však zcela neúčinný proti Alzheimrově chorobě, kterou měl údajně mírnit. Podává se buď ve formě nálevu nebo krátce vařeného odvaru, nebo ve formě tinktury. Ale vzhledem k tomu, že v listech je obsaženo poměrně malé množství účinných látek, používají se komerčně připravované výrobky, v nichž je obsah účinných látek zvýšen až na padesátinásobek oproti přírodnímu materiálu.
Jinanová tinktura po domácku:
250 g čerstvých listů nakrájíme na drobné kousky, zalijeme 1 litrem 60% lihu a necháme 3 týdny louhovat. Pak nálev scedíme a přefiltrujeme.
Ženy mají užívat 3 x denně 20 kapek tinktury a muži 25 kapek.
Pelyněk obecný
Vnitřně se užívá pelyňku hlavně při obtížích nebo chorobách ústrojí zažívacího. Tak při pálení žáhy bývá doporučován odvar z 15 g pelyňkové natě nebo z 10 g kořene ve 150 g vody. Vaří se 5 minut, nechá odstát 10 minut a podle potřeby po lžících užívá.
Při nechutenství se pelyňku užívá v rozmanitých přípravcích. Velmi známé jsou žaludeční kapky toho­to složení:
60 g natě pelyňkové
20 g kůry pomerančové
10 g kořene puškvorce
10 g kořene hořce
5 g kůry skořicové
1litr žitné kořalky
Tuto směs necháme stát týden, přičemž jí několikrát denně zatřepeme. Potom se scedí a užívá 3x denně 20 kapek.
Biesterovy žaludeční kapky
Jiné takové žaludeční kapky se připraví podle toho­to návodu:
20 g natě pelyňku
20 g oddenku benediktu
20 g natě zeměžluči
20 g kůry pomerančové
20 g dřeva guajakového
20 g sasafrasu
20 g kůry chininové
20 g kořene andělíky
20 g kořene kozlíku
5 g  uhličitanu draselného
120g čistého lihu
Necháme stát týden v nádobě dobře uzavřené, potom scedíme. Užívá se před jídlem 10 kapek. Tento pří­pravek je všeobecně známý pod názvem Biesterovy žaludeční kapky.
Několik poznámek :
Sasafras lékařský je aromatický listnatý strom vysoký 6 -15m.Má proměnlivou barvu kůry, od šedé přes oranžovou až k hnědé. Listy jsou oválné nebo trojlaločné a na podzim se jejich barva mění z jasně zelené na zářivě červenooranžovou. Malé žlutozelené květy ve vonných květenstvích rozkvétají od dubna do května. V září uzrávají na červených stopkách tmavě modré plody.  Sasafras byl dřevinou často používanou domorodými americkými Indiány. Do Evropy ho v 16. století zaslal španělský botanik Nicholas Monardes. Existují domněnky, že rodové jméno rostliny vzniklo zkomolením španělského názvu pro saxifrágu (lomikámen). Španělé údajně používali sasafras ve vonných kuličkách proti moru. Do Británie ho přivezl Sir Francis Drake. Na počátku 20. století se z této rostliny připravoval proslulý nápoj, známý jako „sasafrasový čaj“ neboli „saloop“. Nápoj byl tak oblíbený, že se dal v Londýně koupit na i na ulicích.  Podle jedné pověry sasafras přiláká peníze, vloží-li se do peněženky. Z kůra dřeva stromu se získávalo žluté barvivo na roucha a šňůrky pro obřady na svátek Ostara a Coamhain.  Čaj z květů, listů a kořenů působí jako obecné tonikum. Při léčbě nachlazení a horečnatých stavech vyvolává pocení, snižuje krevní tlak a působí jako mírný přípravek k pročištění krve. O silici obsažené v kůře stromu se dnes soudí, že má narkotické účinky, a že celá rostlina může být karcinogenní. Sasafras by se měl používat pouze pod dohledem odborníka.
Guajákové dřevo
Guajákové dřevo pochází z deštných pralesů Jižní Ameriky, kde je považován za velmi léčivý strom. Jeho dřevo patří mezi jedno z nejtvrdších na světě.
Tinktura z kozlíku lékařského
Hlavní součástí kozlíku je silice, obsahující hodně kyseliny isovalero-vé a valerinové. Droga má ostrou chuť. V čerstvém stavu nezapáchá, usušená však páchne ostře, nepříjemně a velmi charakteristicky jako kočičí moč. Kozlík rostoucí na suchých místech má více účinných lá­tek než kozlík z míst vlhkých. Ve větších dávkách, než je přípustno, způsobuje kozlík zvýšenou teplotu a účinkuje nepříznivě na nervovou soustavu.
Kozlík je lékem velmi rozšířeným v lékařské praxi i v domácím lékařství všude tam, kde chceme působit na nervovou soustavu. Při nervových poruchách koná dobrou službu tinktura tohoto složení:
2 g kořene kozlíku
8 g kořene andělíky
10 g lihu čistého
Nechá se stát 36 hodin, scedí a užívá 2x denně 5 ka­pek.
Karmelitské kapky
Při celkové nevolnosti a pro osvěžení se doporučuje užít kávovou lžičku takzvaných karmelitských kapek, jež si připravíme takto:
50 g listu meduňkového
20 g kůry citrónové
30 g semene koriandru
10 g muškátového oříšku
10 g kůry skořice
100 g čistého lihu
200 g vody
Pokrájené součásti se nechají extrahovat 7 dní, potom se přecedí a uloží v dobře uzavřených lahvičkách.
Tinktura proti bolestem u žlučových kamenů
Čerstvou nasekanou ať vlaštovičníku a zemědýmu zalijeme silným alkoholem, aby droga byla dobře ponořená a necháme tři týdny za občasného protřesení vyluhovat. Scedíme a užíváme dvakrát denně 15 – 20 kapek ve sklenici šťávy v poměru 1 : 1, Tinkturu používáme také na bradavice.
Vlaštovíčníková tinktura
Čerstvou nať vlaštovičníku nadrobno nařežeme, volně nasypeme do 2/3 objemu láhve a doplníme silným bílým alkoholem. Necháme 2-3 týdny na teplém místě, denně protřeseme. Tinktura tvoří přísadu více druhových čajů, samostatně ji užíváme při onemocnění žlučníku i jater třikrát denně 15 – 20 kapek v trošce vody, zevně i na bradavice.
Masážní tinktura proti revmatickým bolestem
Láhev naplníme nadrobno nasekanou bylinkovou směsí stejných dílů květů a oloupaných nasekaných plodů jírovce, natě rozmarýnu a čerstvých ořenů kostivalu. Zalijeme lesanou a necháme 2-3 týdny za občasného protřesení macerovat na sluném místě. Po scezení máme lék na všechny revmatické bolesti, jímž bolavá místa masírujeme a opaovaně potíráme.
Tinktura z prhy (Arnika)
Sušenou drogu zalijeme alkoholem nebo čistým lihem, aby byla ponořená. Necháme tři až čtyři týdny macerovat, potom scedíme. Po usazení slijeme do čisté skleničky.
Švédské kapky
Po 10 g
pískavice
kafr
rebarbora
pelyněk
Po 5 g
myrha
pupava
2 g šafrán

Už vás napadlo, z čeho jsou složeny ty zajímavé tinktury, které stojí v regálech obchodů s bylinkami? Třeba karmelitské kapky nebo jiné, které jsou určeny na různé neduhy? Můžeme si je připravit i sami, ale jsou složeny z celé řady bylinek, které si musíme opatřit. Ti z vás, kteří jsou už sběhlí v přípravě domácích léčivých přípravcích, si jistě už bylinky připravili. Vždyť se dají i používat na přípravu čajů, odvarů, záparů nebo do koupelí. V této kapitole však budeme hovořit pouze o tinkturách. Tinktura anebo lihový výtažek je další lékovou formou, kterou se upravují léčivé rostliny. Pro léčebné účely se připravuje většinou z koncentrovaného čistého lihu (60-70%). Na jeden hmotnostní díl nasekané nebo nařezané sušené drogy dáváme 5 hmotnostních dílů lihu. V případě lihu neplatí 100 ml = 100 g jako u vody a většiny běžných tekutin, které se takto odměřovat dají, protože líh je na váhu lehčí než voda. Líh proto musíme vážit, 400 g 60-65% lihu je na objem zhruba půl litru. V případě čerstvých bylin připravujeme tinkturu z jednoho hmotnostního dílu rostlin na čtyři hmotnostní díly lihu. U prudce působících rostlin (jedovatých) se obvykle dává hmotnostní podíl 1:10.Denní dávkování je 20-25 kapek.

Bertrám obecný

Oddenek bertramový se užívá jako prostředek utišují­cí bolesti a podněcující ústrojí zažívací a močové k zvýšené činnosti. Dobré služby koná při močových kamenech, chronickém revmatismu a bolestech zubů. Užívat se může několikerým způsobem. Buď se žvýká přímo kořen, nebo se bere několikrát denně na hrot nože prášek, připravený z dobře rozdrceného ko­řene. Lihový výtažek si připravíme takto : 15 g pokrájeného kořene se týden máčí v 200 g zředěného lihu nebo ve stejném množství silné kořalky. Užívá se potom 3 x denně 10 kapek.

Bedrník obecný

Bedrník byl od pradávna velmi oblíbeným lidovým lékem. V moderním lékařství se ho už nepoužívá, ač­koli i tady byl před lety hojně předepisován. V lido­vém lékařství se ho užívá hlavně při poruchách zaží­vacích, obzvláště při nadýmání. Užívá se ho buď ve formě tinktury nebo nálevu. Tinkturu si připravíme takto: 1/4 1 lihu zředíme 1/41 vody a v této tekutině necháme týden máčet 25 g bedrníkového kořene, rozdrceného na drobné kousky. Poté přecedíme a bereme 3x denně 15 kapek na kou­sek cukru.

Jinan dvoulaločný

Latinský název rodu Ginkgo má původ koncem 17. stol. nepřesným přepisem čínského jména yinxing (český přepis jin-sing) jako „ginkyo“ resp. „ginkgo“ německým lékařem a botanikem Engelbertem Kaempferem v jeho díle „Amoenitatum Exoticarum“ (Lemgo, 1712), ve kterém tento druh jako první zmínil; původní čínské jméno v doslovném překladu značí „stříbrná meruňka“. Byla a je nabízena jako lék i při poruchách paměti, otocích mozku, nedokrvení dolních končetin, při Alzheimerově chorobě, jejíž průběh údajně zpomaluje, při impotenci způsobené zhoršeným průtokem krve tepnami penisu, při kochleární hluchotě (hluchota způsobená nedostatečným průtokem krve ke sluchovým nervům), při chronickém pískání v uších i při chronické závrati. Podle studie z roku 2008 je však zcela neúčinný proti Alzheimrově chorobě, kterou měl údajně mírnit. Podává se buď ve formě nálevu nebo krátce vařeného odvaru, nebo ve formě tinktury. Ale vzhledem k tomu, že v listech je obsaženo poměrně malé množství účinných látek, používají se komerčně připravované výrobky, v nichž je obsah účinných látek zvýšen až na padesátinásobek oproti přírodnímu materiálu.

Jinanová tinktura po domácku: 250 g čerstvých listů nakrájíme na drobné kousky, zalijeme 1 litrem 60% lihu a necháme 3 týdny louhovat. Pak nálev scedíme a přefiltrujeme.

Ženy mají užívat 3 x denně 20 kapek tinktury a muži 25 kapek.

Pelyněk obecný

Vnitřně se užívá pelyňku hlavně při obtížích nebo chorobách ústrojí zažívacího. Tak při pálení žáhy bývá doporučován odvar z 15 g pelyňkové natě nebo z 10 g kořene ve 150 g vody. Vaří se 5 minut, nechá odstát 10 minut a podle potřeby po lžících užívá. Při nechutenství se pelyňku užívá v rozmanitých přípravcích. Velmi známé jsou žaludeční kapky toho­to složení:

60 g natě pelyňkové

20 g kůry pomerančové

10 g kořene puškvorce

10 g kořene hořce

5 g kůry skořicové

1litr žitné kořalky

Tuto směs necháme stát týden, přičemž jí několikrát denně zatřepeme. Potom se scedí a užívá 3x denně 20 kapek.

Biesterovy žaludeční kapky

Jiné takové žaludeční kapky se připraví podle toho­to návodu:

20 g natě pelyňku

20 g oddenku benediktu

20 g natě zeměžluči

20 g kůry pomerančové

20 g dřeva guajakového

20 g sasafrasu

20 g kůry chininové

20 g kořene andělíky

20 g kořene kozlíku

5 g  uhličitanu draselného

120g čistého lihu

Necháme stát týden v nádobě dobře uzavřené, potom scedíme. Užívá se před jídlem 10 kapek. Tento pří­pravek je všeobecně známý pod názvem Biesterovy žaludeční kapky.

Několik poznámek :

Sasafras lékařský je aromatický listnatý strom vysoký 6 -15m.Má proměnlivou barvu kůry, od šedé přes oranžovou až k hnědé. Listy jsou oválné nebo trojlaločné a na podzim se jejich barva mění z jasně zelené na zářivě červenooranžovou. Malé žlutozelené květy ve vonných květenstvích rozkvétají od dubna do května. V září uzrávají na červených stopkách tmavě modré plody.  Sasafras byl dřevinou často používanou domorodými americkými Indiány. Do Evropy ho v 16. století zaslal španělský botanik Nicholas Monardes. Existují domněnky, že rodové jméno rostliny vzniklo zkomolením španělského názvu pro saxifrágu (lomikámen). Španělé údajně používali sasafras ve vonných kuličkách proti moru. Do Británie ho přivezl Sir Francis Drake. Na počátku 20. století se z této rostliny připravoval proslulý nápoj, známý jako „sasafrasový čaj“ neboli „saloop“. Nápoj byl tak oblíbený, že se dal v Londýně koupit na i na ulicích.  Podle jedné pověry sasafras přiláká peníze, vloží-li se do peněženky. Z kůra dřeva stromu se získávalo žluté barvivo na roucha a šňůrky pro obřady na svátek Ostara a Coamhain.  Čaj z květů, listů a kořenů působí jako obecné tonikum. Při léčbě nachlazení a horečnatých stavech vyvolává pocení, snižuje krevní tlak a působí jako mírný přípravek k pročištění krve. O silici obsažené v kůře stromu se dnes soudí, že má narkotické účinky, a že celá rostlina může být karcinogenní. Sasafras by se měl používat pouze pod dohledem odborníka.

Guajákové dřevo

Guajákové dřevo pochází z deštných pralesů Jižní Ameriky, kde je považován za velmi léčivý strom. Jeho dřevo patří mezi jedno z nejtvrdších na světě.

Tinktura z kozlíku lékařského

Hlavní součástí kozlíku je silice, obsahující hodně kyseliny isovalero-vé a valerinové. Droga má ostrou chuť. V čerstvém stavu nezapáchá, usušená však páchne ostře, nepříjemně a velmi charakteristicky jako kočičí moč. Kozlík rostoucí na suchých místech má více účinných lá­tek než kozlík z míst vlhkých. Ve větších dávkách, než je přípustno, způsobuje kozlík zvýšenou teplotu a účinkuje nepříznivě na nervovou soustavu. Kozlík je lékem velmi rozšířeným v lékařské praxi i v domácím lékařství všude tam, kde chceme působit na nervovou soustavu. Při nervových poruchách koná dobrou službu tinktura tohoto složení:

2 g kořene kozlíku

8 g kořene andělíky

10 g lihu čistého

Nechá se stát 36 hodin, scedí a užívá 2x denně 5 ka­pek.

Karmelitské kapky

Při celkové nevolnosti a pro osvěžení se doporučuje užít kávovou lžičku takzvaných karmelitských kapek, jež si připravíme takto:

50 g listu meduňkového

20 g kůry citrónové

30 g semene koriandru

10 g muškátového oříšku

10 g kůry skořice

100 g čistého lihu

200 g vody

Pokrájené součásti se nechají extrahovat 7 dní, potom se přecedí a uloží v dobře uzavřených lahvičkách.

Tinktura proti bolestem u žlučových kamenů

Čerstvou nasekanou ať vlaštovičníku a zemědýmu zalijeme silným alkoholem, aby droga byla dobře ponořená a necháme tři týdny za občasného protřesení vyluhovat. Scedíme a užíváme dvakrát denně 15 – 20 kapek ve sklenici šťávy v poměru 1 : 1, Tinkturu používáme také na bradavice.

Vlaštovíčníková tinktura

Čerstvou nať vlaštovičníku nadrobno nařežeme, volně nasypeme do 2/3 objemu láhve a doplníme silným bílým alkoholem. Necháme 2-3 týdny na teplém místě, denně protřeseme. Tinktura tvoří přísadu více druhových čajů, samostatně ji užíváme při onemocnění žlučníku i jater třikrát denně 15 – 20 kapek v trošce vody, zevně i na bradavice.

Masážní tinktura proti revmatickým bolestem

Láhev naplníme nadrobno nasekanou bylinkovou směsí stejných dílů květů a oloupaných nasekaných plodů jírovce, natě rozmarýnu a čerstvých ořenů kostivalu. Zalijeme lesanou a necháme 2-3 týdny za občasného protřesení macerovat na sluném místě. Po scezení máme lék na všechny revmatické bolesti, jímž bolavá místa masírujeme a opaovaně potíráme.

Tinktura z prhy (Arnika)

Sušenou drogu zalijeme alkoholem nebo čistým lihem, aby byla ponořená. Necháme tři až čtyři týdny macerovat, potom scedíme. Po usazení slijeme do čisté skleničky.

Švédské kapky

Po 10 g

pískavice

kafr

rebarbora

pelyněk

Po 5 g

myrha

pupava

2 g šafrán

 

Autor: Irena Aghová | čtvrtek 16.12.2010 23:00 | karma článku: 12,94 | přečteno: 2737x
  • Další články autora

Irena Aghová

Sírachovec

29.3.2023 v 14:48 | Karma: 10,50

Irena Aghová

O svědomí

19.8.2022 v 10:23 | Karma: 13,07