Vítězslav Nezval patří bezesporu k nejlepším českým básníkům a také k pilným autorům. Patří mezi mé oblíbené básníky milostné poezie. Proto svůj první blog o poezii začínám právě jím, protože, ač je to s podivem, není mnoho autorů, kteří milostnou poezii vytvářeli.
Sonety
Vítězslav Nezval byl český dramatik, básník, spisovatel. Zařadila jsem si ho do svého čtenářského deníku mezi oblíbené autory. Jistě, že mnoho lidí může namítnout, že jeho poezie již dnes nikoho nemůže oslovit a možná, že mu hrozí, že jednoho dne upadne v zapomnění. Myslím si, že by to byla škoda - protože psal krásné básně.
Sonet první
o zachránění
Když vrh jsem smyčku na dveře
a když jsem v ní už visel,¨
na život, na smrt láteře.
bídnější, nežli sysel,
když jsem v té smyčce visel
v nejbezudnější nevěře,
v nic, v nic už, v pranic nevěře,
chladný jak systém čísel,
tu vyšla z půdy krásná žena,
půl anděl a půl obrázek,
a přeřízla můj provázek.
Jaká se stala se mou změna?
Pryč smrti, bído, skelety -
Roberte žij! Piš sonety!
Sonet šedesátý
o právech džungle
Tvé pravé koleno mi něžně odpouští.
Tvé pravé koleno, ohnuté jako lyra
jak lyra visící tam kdesi na poušti
na boku kejklíře, jenž ve spánku ji svírá.
Je takřka obnažen a vyjeveně zírá
do očí tygříce, schoupené do houští.
Vrhne se na něho? Z lásky či ze zášti?
Ona na ni vrhne se jak upír na upíra.
To něžné koleno se houpá, jak když kráčí.
Spi, spi a vzdej se mu, ty roztoužený spáči,
jako loďce bez vesel, jak mořské ulitě.
Však jestli vypadneš z té kolébavé písně
(tvař se pak, tvař, jak chceš, provinile či přísně!) -
vášnivá tygříce svou tlapkou skolí tě.
Sonet čtyřicátý devátý
o slově zítra
Řekni má milá, proč se rdíš,
jak třešeň v ústech května?
Mysli si na chvilku, že spíš ..
Jsem faun a ty jsi jeho flétna.
Nad Prahou zhasl modrý kříž,
milenci (je jich plná Letná!)
hledají pro svou lásku skrýš
mlč, miloučká, mlč ošemetná ...
Mé ano požírá tvé ne.
Ach škoda noci, škoda dne.
Však máte pravdu! Jste tak chytrá ...
To slovo nezní jako slib.
to slovo zázračné jako šíp
to vzrušující slovo: zítra!
