Tato výzva je pro mnoho lidí nepříjemná a pro některé likvidační. Nyní máme příležitost pochopit, co jsou opravdové starosti a zmaření cílů, které jsme si nastavili již v mládí a při jejich dosahování během života. Zůstaňte doma!
Doufejme, že tato situace pomine, že se přestaneme bát o nejbližší, že nepominou tak slibně se rozvíjející vztahy, které měly namířeno do manželství, či přátelství a že po uplynutí výstrah a doporučení budou vzájemná objetí stejně vřelá jak před tím. Jsme tedy doma a kolem našich oken probíhá čas od svítání do setmění a mnozí z nás dělají co mohou, aby vytěžili tyto chvíle osamělosti k jakékoliv činnosti, která má podle úvahy kardinální smysl, abychom neztratili to, co jsme po dlouhý čas prožívali, ať je to naše práce, studium, ještě nezralé vztahy, naplnění přirozené touhy po konečném výsledku, který byl hybatelem úsilí a ctižádosti. Není to tak snadné říci Zůstaňte doma. Což znamená nikam nechoďte, s nikým se nestýkejte a možná - nic si neslibujte.
Vyslechli jsme si mnoho názorů na situaci, která nás potkala a je těžké si vybrat, který přijmout a který brát jako nějakou fikci. Nevíme odkud se ta infekce vzala, ale je nám sdělováno, jak dokáže poškodit organismus a to vyvolává strach, že všechno před tím, co jsme tvrdě vybojovali, bude potom pro nás nějakou osobní hodnotou a zda se nám vrátí síly, abychom na případných troskách, které po té pohromě zbydou, vystavěli zřejmě nový svět. A co bude dál? Ti, co prošli touto zkouškou s následky by měli mít šanci na úplné uzdravení a opětné napojení se do činností, které je před tím živily. Jakou strategii pak vláda dále nastaví? Jak zrenovuje následky současného katastrofického vývoje k běžnému chodu státu, v kterém občané jsou neoddiskutovatelnou součástí. Jak se osvědčí demokratické hodnoty, z nichž nejdůležitější je rovnost, legalita, svoboda slova.
Všichni, nebo většina z nás cítí nutnost přizpůsobit náš právní řád, jehož vrcholem je základní zákon, Ústava proto, že podmínky, na kterých jsme dosud žili, pracovali, stavěli rodiny, vytvářeli své zdroje životního standardu, na kterých se též stát podílel, se změní a není vhodné, abychom život ve státě a společnosti stavěli na tom, co už nebude zřejmě fungovat v nových podmínkách. Nezapomínejme na to, že právo je sociální fenomén a už si dlouho nemyslíme, že to souhrn právních norem. Diskuse o tom, co je dobře, co je špatně bude opravdu dlouhá a bouřlivá, protože doba Covidu nás poučila, že nelze pasivně aktualizovat právní normy, ale vložit do nich ty hodnoty, které se časem nabídnou a k nimž se přihlásí ti, kteří s nimi budou souhlasit.
Ke krizovému zákonu by měl být vytvořen krizový plán, podle kterého se budou řídit ti, kteří mají za úkol jednat v takové situaci v rozloze 20 let a připojit ho k zákonu, aby byli občané s ním seznámeni a mohli se podle toho zařídit.
Je třeba rozhodnout o dalších hodnotách, které posílí občanská a politická práva a i lidská práva a uklidnit vzedmuté hladiny společenského názoru a lidských potřeb. Co se týče vzdělávání, nejsem si jiná, zda je online výuka vhodná pro začínající školáčky, které ještě nemají dostatečně silnou koncentraci, kterou posiluje přítomný učitel před tabulí. Mnoho lidí nepěstuje způsob vzdělávání jako samoukové a konečně, budou mít dost prostředků na knihy, které potřebují, aby zvládli své učení tak, jak je to vyžadováno, aby došli k cíli?
Čeká nás mnoho práce a úsilí, abychom všechny následky této doby, spojené z nebezpečnou infekcí zvládli a inovovali základní pravidla, na nich bude stát fungovat. Stát tvoří území, občané a státní orgány ve svém základě. Tuto triádu pak doplňuje vyspělé právo, pro všechny platné, vymahatelné a respektující lidskou důstojnost a všechny ty aspekty, které k ní náleží, jak je v demokratické ústavě vysloveno. Naše země není tak rozsáhlá, aby základní pilíře demokracie nebyly udržitelné. Ostrakizování nikdy k ničemu jinému nevedlo, než k dalším problémům, které snižovaly kvalitu společnosti a státu samému.
Ano, zůstaňme doma, ale přemýšlejme, že chyby, které se možná staly a nejdou snadno napravit, jsou zdrojem našich úvah, jak jim v budoucnu předejít a že tato situace neleží jen bedrech vlády, ale na všech, kteří covidovou situaci prožívají. Přeji všem pevné zdraví a zdravý rozum.
