Budete letos slavit ještě posvícení? Myslím, že nemusí být jen společenskou venkovskou zábavou, ale i rodinnou slavností, pokud by rodina chtěla dostát tradicím a dětem udělat radost ze svátečního dne. Kdo by je jinak měl učit krásným tradicím, než rodiče a prarodiče, kteří se sejdou v neděli u krásně prostřeného stolu s posvícenskými koláčky, nějakou tou písničkou a programem, kterým může překvapi hlava rodiny.
Vlastně s tím začal král Šalamoun, císař Josef II. jen čas upřesnil
Říká se, že první posvícení slavil při svěcení chrámu v Jeruzalémě král Šalomoun. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství nařídil císař Josef II. roku 1786 po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla. A to je původ názvu Havelské posvícení nebo také císařské posvícení.
Pečená posvícenská husa podle babičky
Na sváteční stůl můžeme dát pěknou pečenou posvícenskou husičku, jak ji pekly naše babičky.
Pečená martinská husa
Z omyté a očistěné mladé husy vyjmete vnitřní sádlo a dáte na dno pekáče. Husu uvnitř i na povrchu osolte. Na dno pekáče, na sádlo, dejte stonky domácí majoránky a vložte i dovnitř husy. Husu do pekáče položte prsíčky dolů, nahoru položte majoránku, podlijte horkou vodou, přikryjte a dejte do trouby rozpálené na 200 stupňů. Po půlhodině husu otočte, teplotu snížte na 180 stupňů a pečte dalších 30 minut (průběžně podlévejte, polévejte, propichujte tukové polštářky a vypečené sádlo odebírejte). Pak husu naporcujte, dejte zpět do pekáče a další půlhodinu pečte už přikryté. Pekáč odkryjte a za občasného podlévání a polévání tvořte křupavou kůrčičku. Čas pečení ovšem záleží na velikosti a stáří husy.
Babička k huse vařila houskové knedlíky, ale někdy také šoulet po židovsku.
1. Fazole, kroupy i cizrnu necháme nejlépe přes noc nabobtnat2. Pak je uvaříme zvlášť v dostatečném množství vývaru
3. Po uvaření luštěniny zcedíme a smícháme, vývar si ponecháme
4. Na zapékací míse nebo pekáči necháme na husím sádle zesklovatět na kostičky nakrájenou cibuli
5. Pekáč stáhneme z ohně a přidáme promíchanou směs, na kostičky nakrájené husá maso, rozetřený česnek, majoránku, sušenou saturejku a mletý pepř, mírně osolíme
6. Vše promícháme, podlijeme menším množstvím teplého vývaru a dáme do předem vyhřáté trouby na 180 °C zapéci na cca 35 minut
7. Potom směs zalijeme trochou výpeku a sádlem z husy a necháme dalších 10-15 minut prohřát!
Dedicatio, patrocinia
Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela. A to je označováno jako dedicatio. Byla to oslava svátku patrona, kterému byl kostel zasvěcen (patrocinia). V průběhu let se tyto zvyky ustálily a někde dokonce splývají v pouť a posvícení. U některých kostelů, zejména farních, se slavilo v jinou dobu dedicatio a v jinou patrocinium. Zkrátka, bylo vždycky co slavit, zatančit si, nacpat se dobrotama, popít vínko, a hlavně si dát posvícenské koláče, které měly tradici a snad i dosud mají. Na stůl přicházejí i místní speciality, jako kačer, kohout, beran, kteří se stínají, zřejmě asi pozůstatek krvavých obětí z pohanských dob. Co jiného? No, dnes by vás asi ochránci zvířat za stínání kohouta či berana nepochválili, ale jsou místa, kdy ještě "berana" vodí.
Posvícenské koláče
Z roku 1900 jsem vylovila tento zajímavý recept:
Na mísu dáte polohrubou mouku, pečeme z kila mouky, z toho vyjde asi 80 ks koláčků. Dále cukr, sůl, kůru, strouhané mandle, vanilinový cukr a muškátový oříšek. Do koflíku slazeného mléka dáte zkynouti kvasnice (3 kostky cukru, kvasnice a trochu mléka). Ve zbývajícím mléce rozkvedláte žloutky a vejce. Rozpustíte máslo a sádlo. Všechno promícháte a zaděláte tužší těsto (pokud je řídké, přidáme mouku) a v rukou je na vále 1/2 hodiny hnětete. Pak přikryjeje utěrkou a necháte nejméně 1,5 hod kynout. Z těsta pak krájejte malé kousky a v dlaních válejte kuličky a z nich placičky. Klaďte je na dobře vymazaný plech. Poté úzkým dnem skleničky promáčkněte prostředek a naplňte náplní. Makovou, tvarohovou, povidlovou, jakou máte rádi. Okolo pomažte rozšlehaným vajíčkem. Nechejte ještě alespoň čtvrt hodiny kynout a pak upečte. Pečte zprudka (180-200 °C horkovzdušná trouba) asi jen 10-15 minut. Dávejte pozor, ať se vám nepřipálí. Pozvolnějším pečením by se usušily. Ještě horké je nacukrujte práškovým a vanilinovým cukrem.
A po takové veselici přijde advent
Advent začíná 1. nedělí adventní, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera. Liturgickou barvou je fialová. Třetí neděle adventní se nazývá Gaudete (Radostná) a v liturgii je dovoleno užít barvu růžovou. Advent býval časem zklidnění, což odpovídalo stylu života našich milých předků, ale jestli jsme schopni v dnešní době takové ztišení podstoupit, nejsem si jistá. Záleží na každém! Ale tradice adventu se vrátila ve zdobení příbytků adventními věnci, který je ozdoben čtyřmi svícemi podle počtu adventních nedělí a děti obvykle otevírají adventní kalendář. Co považuji za nejkrásnější v době adventu, je hudba! Česká hudební tradice se chlubí výjimečným počtem adventních písní, které zaznívají při jitřních mariánských mších, které se nazývají roráty. Ale o adventu a pokrmech adventu až nastane.
