Velká světová muzea hostí vzácné památky, které byly od 19. století odkryty archeology a tam uloženy. My je nemáme na dosah, ale máme knihy, v nichž se o nich dočteme, jak lidé žili od počátku.
Motto:
¨
Umělecké dílo staré Mezopotámie nebylo sdělením o vnější skutečnosti … ale formou komunikace, oslovením a modlitbou.
Lubor Hájek
Sumer a ani Akkad neměl své skály, v nichž by se člověk skryl a v jejichž jeskyních by zachoval fascinující výpověď o svém duchovním a životním smýšlení.
Co bylo před obeidskou kulturou.
Do mezopotámské naplaveniny sestoupili lidé a nacházeli zde hlínu s rákosím a balvany, přivalené proudem řek. Ale v okrajových oblastech Mezopotámie najdeme kresby zvířat, hudebníků, tanečníků a jiná zobrazení.
V Tell – es Sauvánu nacházíme vynikající doklady o uměleckých sklonek sumerských předchůdců již v předkeramickém období.
Nejdůležitějším materiálem, ke kterému sáhl pravěký člověk, nadaný výtvarnými schopnostmi, byla hlína. Zejména v Mezopotámii byl dobrou tvárnou jílovitou hlínou obklopen na každém kroku, a aby ji zpracoval nepotřeboval technické nástroje. Stačilo mít obratnost a v ostatním pomohla příroda. Hliněné výrobky se odolností vyrovnávají kamenům. Snadností zpracování stál hlíně nejblíže sádrovec, z kterého je vytvořena hlava z Jericha ze VII. tisíciletí, s očima lastury, zasazenými pod vysoké čelo a propůjčující tváři výrazný, přímo filosofický pohled.
A tak plynula tisíciletí.
V plynoucím čase se rozvíjely a doznívaly jednotlivé kultury z pravěku. U obeidské kultury je zajímavé, že v ní nacházíme oproti předchozím terakot žen a mužské terakoty. Obeidská ženská terakota chce vyjádřit symbol ženství. Obeidský muž s hůlkou v ruce jako odznakem moci má zdůrazněn pohlavní orgán. Žena i muž z Obeidu jsou nazí, pouze na ramenou a prsou mají přilepeny malé plátky z hlíny. Obeidský umělec měl zájem o svět, který jej obklopoval, jak svědčí i četné terakoty zvířat,
Elamská tvorba.
Současně s obeidskou kulturou se rozvíjí u východního souseda. V Elamu, umělecká tvorba doložená velkým množstvím keramiky ze Suz. Některé předměty jsou vpravdě umělecké, některé jsou věcmi denní potřeby.
Mezi těmito umělci ještě nehledejme Sumeřany. S prvními Sumery se setkáváme až v raně historickém období džembet –nasrském. Kolem r. 3200 se objevují v Uruku nejstarší chrámy na stupňovitých terasách, rozvinuté sochařství, dokonalá glyptika a první písmo, ještě obrázkové.
Zdroj: Klíma, J. Lidé Mezopotámie.
