Kristina Pochmanová: Jak vstávají vozíčkářky

Budík zvoní, kotě po mně skáče. Převalím se na bok, chystám se zvednout své dystrofické tělo. Zaberu, setina vteřiny a vím, že dnes to bude kaskadérský kousek, hezky z postele prdelí napřed. Elegantně sklouznu do šikmého kleku. Jedna ruka mi uvízne na posteli a zubama se zakousnu do matrace, abych se nedostala do pozice “úplně v prdeli”. Prstíčkem nahmatám mobil, podaří se mi otevřít kontakty – hurá!

Šiva má velkou radost, nová hra se mu líbí. Vášnivě mě kouše do nosu, prstu, mobilu, skáče mi na hlavu, očuchává nohy,  … plnými doušky užívá, že jsem konečně na zemi s ním.

Zkouším vytočit asistenta, ale volám pana režiséra Hovorku z ČT. Vím, že s plnou pusou se nemluví, obzvláště s plnou pusou prostěradla, a také se nekleje. Ovšem v takové pozici, situaci a ještě když spěchám na psychologické vyšetření kvůli přidělení nového vozíku, procedím skrz prostěradlo „doprdele“ a zamáčknu pana režiséra. Lovím kontakt na asistenta, ovšem vytočím zase pana režiséra, zamáčknu pana režiséra … procedím vulgarismus … a … vytočím a zamáčknu pana režiséra. Nejsem si jistá, jak dlouho bych se zarputile snažila dál, kdyby mi pan Hovorka nezavolal zpátky. Pozdravím, omlouvám se a vysvětluji situaci … ze sluchátka vzdáleně slyším „co pro vás mohu udělat?“.

Zpětně musím uznat, že můj návrh řešení situace vypovídá o mé osobě víc, než bych chtěla vědět … Navrhuji, aby ignoroval, pokud se zase netrefím a místo asistentovi budu volat jemu. Popřeji mu hezký den a poděkuji za natočení skvělého dílu Klíče. Ne, to nebylo žádné falešné sebemrskačství, myslela jsem to zcela vážně a byla jsem zcela při vědomí. Jsem jednička v řešení krizových situací a zachovávám mrazivě ledový klid.

Během konverzace jsem vyplivla prostěradlo a nedržela se zuby-nehty matrace, tím se lehce měnila má poloha směrem k „úplně v prdeli“. Naštěstí pan režisér řeší krizové situace jiným způsobem než já a navrhl „zavolám vedoucí provozu vaší asistenční služby“. Při zachycení této informace se varovně rozblikal můj organizacně-managerský mozkový závit, který křičel „vedoucí provozu asistenční a pečovatelské služby je na školení“.

Pan režisér tedy navrhl, že zavolá produkci a oni mi přivolají pomoc. Podotýkám, že školení probíhalo na stejném patře, kde bydlím, tedy cca 30 m ode mě … ale proč rušit vzdělávání zaměstnanců neziskovky, když si tu tak hezky klečím.

A jak si tak klečím a přibližuji se k pozici „úplně v prdeli“, moje fantazie pracuje. Vidím nástěnku v produkci ČT a žlutý papírek se vzkazem. Okolo mého záchranného papírku se množí další a další papírky různých barev. Nad Kladno se snáší soumrak. Mám ruce a nos jako cedník, ten malej krokodýl mě celej den střídavě okusuje, packuje a olizuje. V mezičase znaven z této úžasné hry spí na mém elegantně vytrčeném zadku.

Chce to plán B … hmm prstíček je mi momentálně na nic. Pozice „úplně v prdeli“ mi dýchá na zátylek. Dobře, odemknu telefon zubama. Na třetí pokus to klaplo. A co teď? Nosem to nepůjde, bradou taky ne. Inspirace je nablízku, olizuje mi loket. Otázka, která visí ve vzduchu, zní „jde dotykový display ovládat jazykem?“ Ano jde … i když devět z deseti hygieniků doporučuje tuto aktivitu jen ve krajním stavu nouze. Je to semeniště roztodivných bacilů a jiné havěti srovnatelné s veřejným záchodkem. Jdu na to. Ovládám dotykáč opravdu netradičně a kotě se snaží udělat mi do jazyka piercing.

Podařilo se … jen jsem se opět netrefila a volám kamarádce. Kamarádka i produkce mi přivolávají asistenta. Jsem zachráněna a v neporušeném stavu. Jediný, kdo trochu posmutněl, je Šiva :-). Byla to totiž děsná legrace.

A poučení, které plyne z mého příběhu, zní: Když už někoho vytočíš, dotáhni to až do konce.

Kristina Pochmanová s tímto příběhem obsadila třetí místo v 10. ročníku literární soutěže Internet a můj handicap. BMI sdružení nyní vyhlásilo 11. ročník soutěže určené pro autory se zdravotním postižením. Soutěžní práce může mít rozsah maximálně 600 slov.  Autoři by v ní měli vyjádřit na základě vlastní zkušenosti, jak jim internet nebo telefon pomáhá vypořádat se s daným handicapem. Uzávěrka soutěže je 22. února 2015.  Na vítěze čekají 7000, 5000 a 3000 Kč od Ery a další hodnotné ceny. Výsledky budou vyhlášeny na konferenci INSPO 28. března 2015 v Kongresovém centru Praha. Propozice soutěže jsou na stránkách konference. Inspirovat se mohou soutěžící nejlepšími příspěvky z minulých ročníků.