Viktorie Besó - Ve svých příbězích mísím reálné prožitky s fantazií

Erotické příběhy jedné z nejúspěšnějších českých blogerek, Viktorie Besó, prý píše sám život. V současné době na pulty českých knihkupectví přichází již třetí titul z pera této autorky, jeho části autorka zveřejňuje na blogu iDNES

Narozena ve znamení Berana. Dnes již uznávaná autorka strhujících příběhů o sexu bez lásky a plnění skrytých sexuálních fantazií píše hlavně pro ženy, ale nejen o ženách. V jejích příbězích, ale také v jejím vlastním životě, se výrazně odráží řada typických aspektů tohoto měsíčního znamení. Poslední kniha Viktorie Besó, nazvaná Dívka s vůní manga, je příběhem životní cesty cynického Evropana a asijské kněžky lásky, jejichž cesty se protnou uprostřed exotických Filipín.

„Okolí nás Berany nechápe. Ostatní na nás často hledají nějaké komplikovanosti a záludnosti, ale my jsme pravý opak. Většinou to, co máme na srdci, máme i na jazyku,“ říká autorka knihy o tom, jak znamení, ve kterém se narodila, ovlivňuje její život. „A mnoho lidí také nesnese upřímnost,“ dodává.

Pravdou je, že některé názory této silné a sebevědomé ženy v řadě případů zřejmě ne zcela korespondují s názorem většinové společnosti, především velké části mužské populace. A to nejen v pohledu na svět jako takový, ale také v názoru na úlohu ženy a její postavení ve společnosti. Viktorie Besó ve svých příbězích nastavuje zrcadlo dnešnímu světu plnému falešné prudérnosti a předstírané korektnosti, přičemž otevřeně a bez zábran píše o sexu a erotice jako nedílné součásti lidského života.

„Nechápu, že řada lidí dělá ze sexu něco sprostého, vulgárního a nechutného,“ pokračuje. „Vždyť bez sexu by nebyl život, je to v podstatě základ všeho kolem nás. Je to přirozená součást našeho života a stejně jako musí člověk dýchat, jíst a spát, tak se musí i rozmnožovat. Bez toho bychom prostě vyhynuli.“

„Pořád si na něco hrajeme. Česko patří k zemím s největší rozvodovostí a je tu strašně moc lidí, kteří žijí jako singlové. Zároveň jsme hodně tolerantní k nevěrám a mimomanželským svazkům. To, že má někdo manželku a několik milenek, považujeme za normální a nikdo se nerdí. Ale jiná situace je, když to napíšete,“ konstatuje Besó.

Jako autorka se Viktorie Besó samozřejmě vyvíjí. Kromě příběhů o sexu se nyní věnuje i jeho následkům, tj. rodičovství. Ale stále s lehkou nadsázkou a převážně nevážně.

„Pokud hovoříme o rodičovství a rodičích, považuji za důležité, aby např. u porodu byli oba, muž i žena. Některé ženy k tomu přistupují tak, že se obávají toho, aby se svému muži nezhnusily. Nebo prostě považují porod za něco ošklivého. Ale já si myslím, že stejně jako byli oba u početí a oba se budou podílet na jeho výchově, tak mi přijde férové, aby muž byl i při porodu,“ míní Besó. „Neříkám, že by si měl stoupnout mezi ty nohy do praku a to dítě aktivně vytahovat, ale měl by poskytovat alespoň tu základní psychickou podporu. Ta žena je v cizím prostředí, cítí se sama, a když je to poprvé, tak vlastně ani neví, co se s ní děje. Krom toho ona nemá na výběr, zda k porodu jít a nebo ne“

Zároveň se však zamýšlí, zda to, že část žen nechce muže u porodu, není jen póza. „Některé ženy prostě vycítí, že tam ten muž být nechce, a raději to vezmou za své. Je to stejné, jako když řada žen hovoří o tom, že nechtějí svatbu. V hloubi duše ji chce každá. Ale žádná nechce být za vdavekchtivou nánu, a pokud cítí, že se partner do manželského svazku nežene, tak v zájmu udržení vztahu ten názor převezme s tím, že nechtějí oba a ten papír vlastně k ničemu ani nepotřebují.“

Dokáže však pochopit, že řada mladých dnes raději volí cestu, kdy zůstávají sami, jako singlové.

„Pokud jsou tak šťastní a je to dobrovolné, není o čem mluvit,“ říká. „Ostatně, já jsem také měla takové single období, když jsme s manželem šli na rok od sebe. Pojala jsem to tak nějak po svém a musím se přiznat, bylo to fajn. Člověk se nemusí nikomu zodpovídat, může si dělat, co chce, kdy chce a s kým chce. Ale na druhou stranu, výhodou vztahu je, že člověk má někoho, komu se může vyplakat na rameni a kdo mu v případě potřeby pomůže zapojit pračku, že…“

A jak na aktivity své ženy reaguje manžel Viktorie Besó? V principu je prý ani moc nekomentuje. Prostě to bere tak, že jeho žena dělá to, co ji baví. A raději do toho nešťourá.

(red)