Bloger a sportovec Pavel Bandík, člen sportovního klubu s vtipným názvem Černé plíce, o sobě říká: "Jsem muž v letech, který vždy, když si myslí, že má dostatek životních zkušeností zjistí, že skutečnost je úplně jiná."
Trenérka a blogerka Veronika Šimáčková vymyslela ve spolupráci s Nadací Naše dítě charitativní běžecký projekt, kdy v červenci a v srpnu běháme pro 5 letého autistického Filípka, který potřebuje asistenčního pejska, jehož výcvik stojí 230 000 Kč. Do akce, která je určena běžcům i sportovcům začátečníkům, se zapsali i zkušení závodníci, jejichž zkušenosti a rady vám celé léto přinášíme.
Pavle, vím, že s klubem Černé plíce běháte různé překážkové i běžecké závody, kterých úspěchů si nejvíce ceníte?
Záleží na tom, co považujete za bežecké úspěchy. Pro někoho je to skutečnost, že začal běhat. Pro někoho je to počet kilometrů uběhnutých za měsíc. Pro někoho je to počet závodů, kterých se zúčastnil. Pro někoho je to okamžik, kdy stojí tzv. “na bedně”. Jedno jsem ale zjistil velmi brzy. Ať už skončíte na prvním, čtvrtém, desátém nebo posledním místě, největším úspěchem je, že člověk překoná sám sebe. Každého z nás to “bolí”. Když doběhnete máte pocit, že už dál nemůžete. Ale když pak jedete zpátky ze závodů sdělujete si vzájemně dojmy a pocity, samozřejmě mluvíte i o výkonech, ale vlastně už se při tom těšíte na příští závody.
Takže taková lehčí forma sportovního masochismu... Bolest, která přináší radost. Co byste jako zkušený běžec poradil začátečníkovi, který se rozhodl zapojit do výzvy, ale aktivně nikdy neběhal?
Vlastně nevím, jestli je co radit, Většina z nás začala běhat z různých důvodů a teprve později začala zjišťovat, jak běhat správně, v jakých botách a oblečení. Sice existují jakési univerzální rady. Ale každému vyhovuje něco jiného. Doporučuji začít běhat s někým, kdo už má zkušenosti a pomůže nám nejen svými radami, ale především vás umí podpořit.
Takže třeba s vaším klubem v Ostravě?
S naším nebo jiným. V každém regionu dnes existuje plno skupin, které se snaží zapojit “neběžce” a pomoci jim v prvních krocích. Jednou z nich je i náš sportovní klub Černé plíce. Výběhy nazvané “Roztáhni si plíce” pořádáme každou středu.
Jaké vybavení je podle vás pro začátečníka nejlepší?
V první řadě dobré boty. Nemusí být nutně nejdražší a značkové. Musí být pohodlné, raději trochu větší než těsné, mít pevnou ale pružnou podrážku. K tomu tričko a kalhoty, krátké či dlouhé - podle počasí.
Co pro vás běh v životě znamená?
Především setkávání s úžasnými lidmi. Na začátku to pro mě byla výzva (kamarádka Petra mě pozvala, abych se s nimi zúčastnil 30 km běhu v rámci prvního ročníku Valašského hrbu). Později jsem zjistil, že si člověk při běhání ohromně vyčistí hlavu. Dnes si připadám “divně” když nemám o víkendu nějaký běžecký závod.
Bylo to vždy tak nebo se vztah k běhu postupně formoval?
V mládí jsem byl spíše “studijní typ”. Nikdy jsem aktivně nesportoval, s výjímkou turistiky. Změna přišla až před sedmi lety. Nejdříve jsem začal pravidelně navštěvovat fittnes, kde jsem měl štěstí na trenéry a kamarády, kteří mě přivedli k dalšímu sportování, včetně běhání.
Od kolika let aktivně běháte?
Asi to někoho překvapí, ale aktivně jsem začal běhat až před čtyřmi lety v 52 letech.
Tak to klobouk dolu! Umíte si představit, že byste nemohl běhat?
Neumím. Když ale při běhání potkám někoho, kdo běhat nemůže, protože má např. zdravotní omezení, napadne mě, jestli bych to zvládl, kdybych ze dne na den musel přestat běhat. A spolu s tím si říkám, jaké mám štěstí, že mohu běhat a sportovat.
Chtěl jste někdy úplně přestat?
Ne, ještě mě to nikdy nenapadlo. Naopak stále více mě běhání “vtahuje” a “naplňuje”.
Pamatuje si na svůj první uběhnutý kilometr?
Na svůj první kilometr si nepamatuji. Ale pamatuji si na první závod. Kamarádka Renata mi dobře poradila, abych se před svým prvním plánovaným závodem v rámci Valašského hrbu účastnil nějakého kratšího závodu. Prvním závodním během se tak stalo jedenáct kilometrů v rámci Labreho běhu v Ostravě - Porubě. Závod to byl úžasný, ale neskutečně jsem se při něm “trápil”. Ale alespoň jsem si vyzkoušel, jaké to je.
Kolik kilometrů odhadujete, že tak za léto (červenec, srpen) cca uběhnete?
Bude záležet na počasí, protože při běhání mi více vyhovuje chladnější počasí. Ale odhaduji ca 150 až 200 km.
Vidím, že jste již ve výzvě zaregistrován, tak přeji hezké zapisování.Děkuji, rád jsem se zapojil a můžu pomoct.
Rozhovor připravila: Tereza Boehmová
Blog Pavla Bandíka najdete ZDE
Více o výzvě a jejích pravidlech si mužete přečíst v článku:
Letní běh a soutěž blogu iDNES.cz o nejlepší „běžeckou“ povídku
Nebo si pusťte video:
