Ta profesorka ruštiny se spolužáka opravdu zeptala takhle?

Maturitní písemky jsem odbyl. Z češtiny jsem si vybral tzv. záchytné téma "Co mi dává denní tisk" a na férovku jsem napsal, že noviny čtu odzadu. Češtinář byl také férový chlap a dal mi za projevený nezájem o politické úvodníky z titulních stran tehdejších novin výbornou. Psal se rok 1965 a maturanti mužského pohlaví měli ještě jednu povinnost - předvojenský výcvik ve Svazarmu. U odvodu jsem byl zařazen do výsadkářského (malej - lehkej - unese tě padák a bylo rozhodnuto!). První seskoky však přišly do termínu maturitních písemek. Tak jsem každou odevzdával o hodinu dříve, nasedl před školou na svého pincka a ujížděl z Lovosic do Roudnice na letiště. I tak jsem seskoky promeškal, protože během dopoledne dokázali poškodit Andulu půjčenou z Mladé Boleslavi a bylo po seskocích. Maturoval jsem na chemické průmce a tak jsem si při ústní zkoušce z ruštiny vytáhl tu nejblbější otázku "Tepelně chemické zpracování ropy". Jako bych neměl dost otázek v chemické technologii, tak ještě v ruštině! Tehdy do toho nezasahoval žádný CERMAT a škola si dělala maturity ku obrazu svému. Další seskoky nám Svazarm naplánoval na den po mé ústní maturitě. Večer tedy zapít maturu ve vinárně v Litoměřicích, přespat tam u našeho profesora technologie a ráno ještě s řádným zbytkáčem na pincku do Roudnice na konečně svůj první seskok. Holt - byli jsme mladí.

Na co si stěžujete, "pa slavám kritika Bělinskovo, Puškin javlajet sa solncem russkoj poézii" (bukvy na compu neumím). To byla otázka snů Maturovala jsem pár let po vás, věřte mi, že se dá vytáhnout si ze všech čtyřech předmětů tu jedinou otázku, kterou z každého předmětu nechcete. Karma za hezkou vzpomínku.

Ja jsem sla k maturite po horeckach 39C. Takze jsem bruslila v ekonomice, tak ja vam dam dvojku, kdyz jste mela vzdycky jednicky... byl to dlouhy den a bylo mi to jedno. Sla jsem zase do postele...

Milé...děkuji za Vaši vzpomínku.

V půl třetí ráno? To jste ještě v pohodě.

Já maturoval jen o pár let později a po tahu, který trval takřka celou noc mě nakonec o páté ráno budil příslušník Sboru národní bezpečnosti s tím, že u sochy Klementa Gottwalda je zakázáno nocovat.

Nojo no, pamatuju ty časy, maturoval jsem o něco později a bylo to podobné, Jen dnes už vím, že na té maturitě vůbec nezáleželo, ale záleželo na tom, jakou si vyberu další školu a tu jsem si vybral stupidně a zkomplikoval jsem si tím celý další život. A o tom to asi je, osud se tomu říká. Taky se říká, že osud je charakter a naopak (Drtikol). Ne na vzdělání záleží až v další řadě - po osudu a povaze.