Na poštovní frontě klid

Když nepočítám chození po špičkách kolem svých dětí v pubertě a plynulé poskakování v dopravní zácpě, nejsem příznivce extrémních sportů. Mám ráda stereotyp všedních dnů, nejlépe když se tři dny nic neděje, ale dnes jsem byla donucena absolvovat hned dvě adrenalinové disciplíny. Poštu a třídní schůzky.

Těžko říct, co bylo náročnější. Jestli absolvovat to věčně otrávené prkno, čtyři poštovní přepážky, bezbariérovou U-rampu takzvaný postbording  anebo ponor bez láhve do třídy plné rodičů. U obojího jsem se vopotila až… na zádech a mám-li zážitek popsat jedním slovem, tak tím je absence.

 Na poště byla, díky cedulce Přijdu hned, omluvená, ale mohli byste mi říci přesný čas? Mně nemůžou jít hodinky, když přes půl hodiny obsluhovala pouze jedna přepážka a nikdo ve slíbeném čase - přijdu hned - nedošel. Fronta jak na Vánoce a já bych vám moc přála vidět ty obličeje plné klidu, lásky a pohody. Jedni žvýkali šťovík, druzí nevybuchlou munici a já?

Snášela jsem to statečně, nejednalo se o zápošťáctví, ale když se na třídních schůzkách řešilo záškoláctví, to jsem žvýkala gumové těsnění z oken. Proč? Protože zmíněný materiál dlouho vydrží a vy nevíte, že pravidelný pohyb čelistí uklidňuje nervy?

Lituji, že jsem nedala kousek mamince, říkejme jí třeba paní Nováková. Dozvědět se, že si syn založil e-mailovou schránku a svou nepřítomnost omlouvá jako [e-mail] , to chce pevné nervy. Kouskem by nepohrdl ani tatínek, který po skončení šel určitě poděkovat firmě, u které se jeho syn inspiroval a chodí do školy plně vybaven. Dřevěnou tužkou Ikea v kapse.

Když nebudu počítat tatínka, který tvrdě usnul, tak jediný kdo na dnešní třídní schůzky bude vzpomínat v dobrém (zbytek se šel učit střílet  ze vzduchovky), je pán, kterého nesmírně potěšila informace o zavedení internetové žákovské knížky. Tu klasickou mu doma neukazují. Z bezpečnostních důvodů. Tak dlouho četl nesmyslné poznámky, až jednoho dne na sdělení, že jeho syn zakoupil paní učitelce k narozeninám Repelent, hrdě odepsal: S dárkem souhlasím, jde o sprej proti obtížnému hmyzu a přeji vám všechno nejlepší!

To je nápad!

Taky bych mohla odepsat paní učitelce mého mladšího syna, že Oskar nezná noty po mně, a když neví, kdo je považován za „otce českých hudebních skladatelů“, tak já to vím. Michal David, protože mi to píše NONSTOP. Od začátku září, kdy jsem se vrátila od moře - jinými slovy rozpustila ve vaně kilo soli z pekáče po kuřeti – čtu tato sdělení do konce října už po desáté, ale raději mlčím. Nechtěla bych o Oskarovu žákovskou přijít…

I když mi zcela vyvrátila léta vžité rčení, že člověk má soudit podle vnitřku, nikoliv podle obalu. Z jejího obsahu vyplývá, že  syn nemá hudební talent, ale podle obalu jasně vidím, že talent má. Výtvarný.