Můj snový průběh očkování...

Měl jsem dnes v noci nádherný sen, jak asi bude probíhat očkování, a myslím, že touto cestou by se měly vydat i spoty provádějící jeho osvětu...

V dohodnutý den a dohodnutou hodinu přicházím k lékařské ambulanci, která očkování provádí... Venku sice postává pár lidí, ale fronta postupuje velice rychle... Muži jdou do čekárny nalevo, ženy napravo- jen koutkem oka zahlédnu, že ženy jsou obsluhovány zdravotními bratry, samými svalnatými, opálenými a usměvavými chlapíky, kteří jsou nedbale oděni do leopardích kůží tak, aby byla vidět jejich vyrýsovaná muskulatura...

Po vstupu do mužské čekárny nevím kde jsem, jestli ve vykřičeném domě, ráji nebo jsem dorazil na očkování. Sestřičky v nádherných krajkovaných poloprůsvitných kombinězkách se hned na každého nově příchozího usmějí (je to vidět i přes roušku), a podají mu k prostudování příbalový leták vakcíny. Po začtení se nestačím divit, vedlejšími účinky je totiž u žen prodloužení orgasmu o desítky procent, a jejich počet přímo v násobcích. U mužů je to zvýšená erekce, a také její prodloužení. Jako částečná nevýhoda je, že u některých jedinců může po očkování trvat až několik dní.... No nic, tak snad bych to těch pár dní taky vydržel... 

Ještě jsem pomalu ani nedočetl, a už si mne do ordinace odvádí nádherná kyprá blondýna se sametovým hlasem a slovy: "Tak pojď kocourku, trošičku si tě opíchám..."

Pouze vzdáleně slyším z vedlejší ženské ordinace dívčí radostné výkřiky, a mezi nimi hodně hlasitě položenou otázku: "A je to opravdu pane doktore doporučená aplikace?"

Kyprá blondýnka si mne usadí naproti sobě s tím, že musí provést kontrolu chuti a čichu. Poodhrnuje si roušku, bere do úst z dózy bílou pastilku s tím, že až mi ji předá, musím poznat jakou má příchuť. Položí mi ruce na stehna, a opatrně mi špičkou jazyka pastilku vsunuje mezi rty. Prý nejsou schválně rozeznatelné, příchutí mají několik druhů, takže aby mne zkontrolovala, musí ji také sama ochutnat.

Kontrola čichu probíhá tím, že se ke mne nakloní svým hlubokým výstřihem, a já citím vůni těžkého zemitého parfému. Na chvíli ztrácím vědomí, a když se proberu, tak mi říká: "Vidíš kocourku, ani to nebolelo, a první dávku vakcíny už máš"

Pak mi poplácá rukou po slabinách, mrkne na mně a dodává: "Tak a nezapomeň na druhou dávku za čtrnáct dní, budu se na tebe těšit., kocourku .."

Jak jsem se odtamtud dostal, nevím...

Ale jedno vím určitě: takhle jako v mém snu to bohužel probíhat nebude... Nebo, i když? :-)