Zamysleli jste někdy nad tím, že by mohl mít nějaké přání dokonce i samotný Ježíšek? Dvě děti, Adélka a a Anežka ano...
Vzhledem ke své letošní neutěšené finanční situaci, a pod tíhou neustálé mediální masáže o nutnosti megalomanských dárků pro šťastný a radostný vývoj všech rodinných příslušníků od batolat po starobní důchodce, jsem se rozhodl, že si opět pořídím vánoční půjčku za úžasných podmínek, které mi rajcovně slibovala vnadná a kyprá blondýna v televizní reklamě. Bohužel už mám jednu hypotéku, a tři spotřebitelské půjčky na minulé, předminulé a předpředminulé vánoce, takže pro slušné poskytovatele půjček jsem absolutně nezajímavý, a lichvářské úroky (zatím) odmítám zase já.
V čirém zoufalství mne napadla spásná myšlenka: co takhle zkusit prodat na netu své orgány? Vzhledem k mému pokročilému věku se ale na aukci mých orgánů zatím ozvala jen Jatka v Podbrezové, která nabízí pouze cenu za celkovou váhu jatečního kusu v přepočtu cca 5,- Kč/kg.
V této neveselé situaci jsem se uchýlil opravdu k zoufalému kroku: vezmu si předvánoční brigádu u České pošty! Po krátkém školení jsem vzhledem k absolvování základní vojenské služby u Pohraniční stráže byl ihned přidělen k akční jednotce rychlého nočního nasazení.
A brigáda opravdu stála za to! Během bezesných nocích jsem musel z výsuvného žebříku, případně z pojízdné plošiny, či závěsného lana odebírat všechna dětská přání umístěná na okenních parapetech a římsách. Odebrané dopisy se pak s jednoznačnou identifikací se jménem dítěte, určením stavebních otvorů a polohy GPS odesílají na ústředí, které s patřičně tučnou provizí nabízí tyto dopisy rodičům malých odesilatelů. Tyto obecně známé postupy ale nekritizuji, protože kšeft je kšeft. Během výše zmíněného odběru jsem se ale setkal se dvěma dopisy, které si vám dovoluji ocitovat- a to samozřejmě se souhlasem autorek, dle zásad GDPR je ale udržím v tajnosti... Obě přání ale začínají stejně...
Milý Ježíšku! Co by sis přál k letošním Vánocům? (Adélka, 9 let)
Doteď jsem ti Ježíšku posílala jen svá přání, a protože jsi mi je vždycky úplně všechna do puntíku splnil, a dokonce pokaždé jsi mi toho dal o mnoho víc, než jsem si přála, jsem s tvými službami velice spokojena. Cítím ale, že je nyní řada na mně, abych ti oplatila tvá dobrodiní. Nechci být nikomu cizímu zavázána za dárky, a proto ti dávám nabídku. Mám velice bohaté rodiče, kteří ti dokážou splnit jakékoliv přání, i kdyby mělo stát sebevíc. Tatínka vidím sice jen párkrát za rok, stejně jako maminku, protože oba moc pracují, aby mně udělali šťastnou. A myslím, že by bylo moc dobré, aby šťastného udělali i tebe. Napiš mi prosím co si přeješ- případně jen částku a číslo účtu, kterou by to stálo, aby ti ji mohli poslat. Současně ti pošlou i Darovací smlouvu a Potvrzení, aby si tatínek a maminka mohli převáděnou částku odečíst z daní. Zašli mi taky IČ a DIČ, aby byly všechny daňové záležitosti OK. Vzhledem k tomu, že ses prý narodil ve stáji, doporučovala bych ti vybrat si některou ze stájí našich plnokrevníků, případně ti můžeme zakoupit některou ze stájí Formule 1. Nebo ti můžeme koupit nějaký krásný ostrůvek v Tichomoří, kde by jsi mohl po zbytek roku relaxovat pod palmami, protože z těch vánočních stromků, páchnoucího jehličí a připáleného kapra se ti už musí fakt dělat zle. Jsem moc ráda, že po přijetí mé nabídky pak budeš moct být šťastný jako já...
Milý Ježíšku! Co by sis přál k letošním Vánocům? (Anežka, 8 let)
Zatím jsem ti každý rok psala jen svá přání, ale letos jsem si poprvé uvědomila, že ty přece taky musíš mít nějaké přání. Za to všechno, čím jsi mně v minulých letech obdaroval, bych se ti moc ráda odvděčila. Vím, že asi pro samý shon a spěch teď nemáš moc času myslet na sebe, ale každý člověk (i nečlověk :-) přece musí mít nějaké přání. My děti to máme jednoduché, svá přaní ti píšeme nejprve s pomocí maminky a tatínka, a potom, co už umíme psát, je to ještě lepší, protože maminka ani tatínek už nám do našich přání vůbec nemůžou mluvit.
Ale až teď, co se maminka s tatínkem rozvedli, cítím, že jsem si vždycky přála jen věci, které se dají koupit: panenku Barbie, růžový kočárek, zlaté náušnice, tablet a mobil. Nikdy předtím jsem ti nepsala a nepřála si, abychom se celá rodina s maminkou a tatínkem měli pořád rádi a každé vánoce mohli trávit společně. Teď už vím, že jsem si měla přát právě tohle, protože teď budu muset každý lichý rok být na vánoce jen s maminkou a jejím novým cizím pánem, a každý sudý rok zase s tatínkem a jeho novou cizí paní. Každý lichý týden mám být u maminky, každý sudý týden zase u tatínka. Tohle jsem si fakt nikdy nepřála, ale zapomněla jsem ti to napsat. Proto tě prosím, napiš mi, co si přeješ ty, abych ti mohla splnit tvoje přání, protože vím, že moje přání už splnit nedokážeš...
Přišla jsem na to, že si každý pořád přeje to co nemá, ale přitom by si měl spíše přát, ať trvá to dobré, co má, a co ho dělá šťastným...
