Na hrob rodičům nechodím - ale psovi bych jezdil!
"Máte chvilku čas, Neruším? Můžeme se k vám připojit?" oslovil mě pán večer v parku při venčení. Vedle něj vzorně a na volno poskakovala černá borderka.
"Ten náš je ale ještě puberťák." upozornila jsem zcela zbytečně upovídaného majitele
"To nevadí. My to tady s vámi rádi obejdeme. Já se potřebuju někomu vypovídat. Jsem takovej nevypovídanej."
A já asi vypadám hodně vypovídaně. Taková matka Ilona, ne? pomyslím si v duchu
"Co je to za rasu?" vyzvídá rychle dál, sotva zaregistruje mé letmé a rozpačité přikývnutí.
"To je vořech. Tymián. Pes mé dcery. Já ho teď hlídám. Ještě mu nebyl ani rok." popisuju momentální stav našeho bílého krasavečka
Tymián vesele pobíhá okolo nás s černou border kolií a potom nečekaně nabere směr a zmizí za nejbližším keřem. Tymiánův manévr. Nejdřív mě ujistí, že je vše v pořádku. Že má nabytou svobodu a volnost bez vodítka pod kontrolou. A pak rychle zdrhne.
"Hovězáku!" hystericky na něj zařvu a popoběhnu.
Tymián vylítne zpoza keře a běží směr nádraží.
"K noze, Anežko." zaševelí pán a jeho fenka vzorně přicupitá
"Tymiáne!" přidušeně ječím na celou délku parku zcela marně
Ten už se nevrátí. Proklínám svůj osud
"Vezmu to zleva." navrhuje pán a pomáhá mi stopovat našeho vořecha
Funím zprava a počítám v duchu do desíti. Zatím se nám pes vždycky vrátil. Uklidňuju sama sebe.
"Tady je!" zaslechnu volání.
Tymián na mě vesele cení zuby. Je celej a chápe, že jeho krátká nepřítomnost mírně nahlodala můj psychický stav. Je neodolatelnej a zábavnej a prostě nejlepší. Všichni psi s ním chtějí kamarádit a každá panička by ho brala všemi deseti. Připínám mu vodítko a snažím se ho držet u nohy. Úlevou se usmívám i na pána s borderkou.
"Jo, tak to je ten ze Slovenska. Toho známe. Už jsme měli příležitost s vaší dcerou." připomíná si muž
"Musím vám ukázat taky ty moje miláčky" hledá po kapsách mobil
"Tak tohle je Asta." předvádí mi asi patnáct fotek pejska a dalšího psího kamaráda v různých situacích
"Vy máte více psů?"
"Ne, to je pes mé bejvalky. Nakonec byla Asta tak fixovaná na bývalou přítelkyni a jejího psa, tak jsem ji tam nechal."
Hm. Tak snad to bylo to nejmoudřejší rozhodnutí. A v zájmu psa. Něco jako dělení dětí při rozvodu, že?
"A toto byl Azor. Ale porazilo mi ho na přechodu auto."
"To je strašné." soucitně reaguji na tragickou příhodu.
"Šel jako vždycky na volno za mnou ale už nějak nestihl přeběhnout cestu."
Tak z takové příhody bych se asi tak hned nevzpamatovala, napadá mě. Těch výčitek. A přemýšlení, co mohlo být a není.
"No a ještě jsem měl Amose. Ale ten dostal parazity a skoro mu sežrali zadní nohy. Musel jsem ho nechat na veterině. Skončil v kafilérce. Ale dodnes si to vyčítám. Chodil se mnou i do hospody na karty. Na hrob rodičům nechodím, i když ho mám blízko. Ale tomuhle psovi - tomu bych jezdil!"
Ale to už stojíme před našim domem. A mě je jasné, že úsloví "Jaký pán, takový pes" je stoprocentně pravdivé. Příště Tymiánovi preventivně seřežu prdel než vyjdeme na ulici a bude šlapat vedle mě celou cestu pěkně nakrátko, slibuju si. A zpovědní vrbičku dělat nikomu už taky nebudu.
Ilona Ondráčková
Starý protivný báby
Táhne mi na pade, mám dluhy a nějaké to kilo navíc. Našlo by se i dalších pár důvodů, kvůli kterým bych měla právo být permanentně nasraná a především to nepříjemno eskalovat a posílat dál.
Ilona Ondráčková
Hledám tě neznámá běžkyně aneb romantika žije!
Mám pro nás konečně dobrou zprávu.Po všech těch článcích o seznamkách, o nenaplněných očekáváních a nesplněných nadějích. O hledání a nenacházení. Ale především mám vzkaz pro jednu neznámou běžkyni z Prokopského údolí v Praze.
Ilona Ondráčková
Trapný a dlouhý novoroční přání
"Tak kdopak si to na nás letos vzpomněl?" říkali si ti natěšenější v době, kdy stála pohlednice padesátník a známka třicet haléřů. A vzpomnělo si ve většině případů celé široké příbuzenstvo. A z lesklých obrázků mohly
Ilona Ondráčková
Příroda to zařídí
Ivanku poznáte podle chůze již zdálky. Ale protože jste s ní nikdy nemluvili, budete ji vidět jako starou a nemocnou babku, která tahá nohy za sebou. Ve skutečnosti ji ale bolí především noha pravá.
Ilona Ondráčková
Chci být Barbie! A hned!
Kolegyně upadla do deprese. Má totiž krásnou mladou kamarádku, která se nachlup podobá panence Barbie. Té megahubené kravce s velkýma kozama, kterou moje starší dcera uctívala a mladší dcera ji pro změnu utrhla hlavu
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
- Počet článků 133
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1745x