Ne ne, tak rychle se to nedozvíte, to by bylo až příliš snadné. Pěkně to musíte dočíst. Nápověda: Ať žijí odborníci.
Podle návrhu vlády budou prvňáci až třeťáci brzy dostávat místo známek jen slovní hodnocení a jakési čtverečky. Pokud to bude platit už od školního roku 24/25, tak můj nyní sedmiletý syn po dvou letech známkování jeden rok známky nedostane, aby je další rok zase dostal. (Kocourkov?) Doteď dostával jedničky a jedničky s hvězdičkami a k tomu jako správný rošťák pár poznámek. No a ve třetí třídě už mu zbydou jenom ty poznámky a další poznámky…
Ach jo. Místo toho, aby rodiče a učitelé děti pomalu připravovali na to ‚ošklivé‘ srovnávání, kterému se stejně dříve či později nevyhnou (úplné zrušení známek se nechystá, zrušení přijímaček na střední a vysokou se nechystá, zrušení pracovních pohovorů se nechystá…), tak se místo toho raději bude před těmi méně nadanými dětmi skrývat, že jim něco nejde, aby nebyly stresované. A přitom by místo takového mlžení jen stačilo říct něco jako: „Podívej, Kryštůfku, ty máš dvojku z matiky, protože prostě neumíš počítat tak dobře jako tady Samík. Ale to nevadí, protože on zas neumí tak dobře běhat. Klidně můžeš jednou být slavný fotbalista a vydělávat stokrát víc než on…“
Odborníci na trochu jinou problematiku zase v poslední době začali přicházet s tím, jak se ženský orgasmus dosažený s mužem klasickým způsobem přeceňuje, a že v podstatě ani není o co stát, protože všechny ostatní způsoby jsou stejně dobré, nebo dokonce lepší, protože například, když k tomu žena nepotřebuje muže, je to emancipovanější, modernější atd. Takže se znovu vymýšlejí bláboly, jen aby se část žen necítila frustrovaná. A přitom by stačilo říct něco jako: „Podívejte se, Hanko, vy jste krásná blondýna, jste společenská, výřečná, máte spoustu přátel, nemáte problém seznámit se s muži, máte skvělý život, tak proč se trápíte tím, že vám něco jiného prostě dáno do vínku nebylo?“
A pak tady ještě máme odborníky na cenzuru knih, především těch dětských, například od Roalda Dahla. Pro představu, co přesně taková cenzura znamená: „Myš nesmí být tlustá, protože to traumatizuje. Slečna Trunchbullová, ředitelka školy z Dahlovy knihy Matylda, už nesmí mít „velkou koňskou tvář“, takže už má jen tvář“. Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/roald-dahl-knihy-cenzura-rasismus-pokrokari.A230220_183333_zahranicni_mejt. Opět vše s nejlepším úmyslem, aby se náhodou nějaké dítě necítilo traumatizováno. Ano, můžeme před tlustým dítětem skrývat existenci slova tlustý. Ano, můžeme krátkozrakému dítěti lhát, že ty brýle nosí jen proto, aby vypadal jako Harry Potter. Ale nestačilo by místo lží a skrývání pravdy říct něco jako: „Podívej, Adame, tak jsi tlustý, no a co? Každý je nějaký. To neznamená, že jsi nějaký noob, podívej třeba na rappery!“
Ok, tak se asi do téhle moderní přecitlivělé doby nehodím. Anebo možná je fakt hloupost hledat štěstí a spokojenost skrz lži a zatajování pravdy.
