Vždycky jsem si vážil lidí, kteří dokázali stát za svým názorem, nenechali se udolat ani nátlakem, ani násilím či perzekucí. Sám jsem se snad k takovým snažil i řadit. I proto si nyní dvojnásob vážím přátel Poláků.
Měl jsem a mám přátele v Polsku. Pamatuji si, jak jsem při návštěvě Krakowa procházel kolem kostela a ptal se známého, jak dlouho trvalo postavit tento krásný, moderní chrám. Ukázal mi na fasádu, plnou kamínků, vsazených do omítky a pravil: "Každý Polák, který zde pracoval, sem dal jeden kamínek, který vsadili do omítky. A je jich tady přes milion. Kostel stál za necelý rok." Stejně tak při návštěvě Wawelu jsme se míjeli se skupinou, vedenou průvodkyní, která ukazovala královský trůn. A nějaký pán se optal: "A prosím, Gierek tady sedává taky, když přijede do Krakowa? (Gierek byl šéfem polských komunistů)." "Ne, toho by odsud vyhodili", odvětila průvodkyně a všichni zatleskali...Já vždycky v Polsku čerpal odvahu a sílu ze svých přátel, kteří se komunistů nebáli a dokázali se jim hrdě postavit čelem.
Po listopadu 1989 se u nás logicky ozývaly hlasy, volající po zákazu komunistické strany. Dokonce byl k tomu přijat i zákon, ale komunisté (žel) zakázáni nebyli, propagace komunismu trestnou není (na rozdíl od nacismu, což je v podstatě stejné zlo, vzniklé na totožném základě a mající za sebou stejně tak desítky milionů mrtvých) a v mnoha odvětvích jsou lidé, spjatí s komunistickou stranou stále ve vysokých funkcích. Jedním z nich je i justice.
V Polsku se rozhodli s touto situací něco dělat. Přijali zákony, kterými hodlají očistit justici od komunistických pohrobků a chtějí docílit toho, aby se Polsko stalo opět hrdou, na křesťanských hodnotách založenou zemí. A co následovalo? Z Bruselu se okamžitě ozvalo halasné řinčení unijních zbraní s tím, že demokratické principy jsou porušovány a bude třeba ty Poláky umravnit...On totiž každý, kdo nedělá přesně dle příkazů z Bruselu, musí být umravněn. Není to tak, že by EU byla společenstvím svéprávných států, které o sobě rozhodují a jen v některých věcech se domlouvají na společné cestě s ostatními státy, ale jak vidno, přebujelý aparát v Bruselu a hlavně vedení EU, EK a EP hodlá svou moc nad všemi (nyní 27) státy upevňovat za jakoukoli cenu. Tudíž je třeba ty vzpurné Poláky potrestat a přimět, aby byli zase těmi poslušnými a hodnými...
Naskýtá se otázka: Komu a proč vadí, že by z polské justice byli odejiti komunističtí pohrobci? Nu, jejich soudruhům, ať už si říkají jakkoli. Levicové frakce, která je v EP u moci, nemůže přece dopustit oslabení svého vlivu v jedné ze zemí EU. Takže se uvede do chodu procedura dle článku 7 unijní smlouvy, která má vzpurného člena "sejmout". A když nepřijde pokorně s prosíkem (připomíná to kající cestu Jindřicha IV. za Řehořem VII. do Canossy), budeme hlasovat o jeho vyloučení z EU. Tam ale nastane problém, protože Maďarsko už vyhlásilo, že nebude souhlasit a je třeba souhlasu všech zemí EU. Co bude následovat? Nu, vsadil bych se, že někdo vznese návrh, aby se výjimečně hlasovalo kvalifikovanou většinou a v té chvíli to bude snadnou záležitostí. Oni někteří z vedení EK a EP mají tohle dobře nacvičené a dosud jim to vycházelo. Buď se opakovala referenda tak dlouho, dokud se nedosáhlo proevropského výsledku, nebo se zpochybňují výsledky referend, případně slyšíme prohlášení, že vedení EU zabrání za jakoukoli cenu tomu, aby došlo k dalšímu referendu o odchodu kterékoli země z EU.
Do toho se objevily zvýšené snahy po co největší a co nejrychlejší federalizaci EU a snahy po vzniku "Evropské armády". Federalizace znamená předání posledních zbytků národní suverenity jednotlivých států nikým nevoleným lidem a jejich úředníkům v Bruselu. Armáda EU je velmi hezká myšlenka, kdybychom nebyli v té nejdůležitější struktuře, co se naší obrany týče, tedy v NATO. Dobrá, tvořme Evropské ozbrojené složky, ale až ve chvíli, kdy budeme plnit své závazky v rámci NATO tak, jak jsme se zavázali. Do té doby, pokud na vznik této armády půjdou peníze z Bruselu, bude to znamenat zase někde zvýšení daní, protože jinak se dané obří sumy peněz sehnat nedají... také se už objevují návrhy na celoevropské daně- vše stylem, že se to nadnese, nechá se to nenápadně projít rozhodovacím procesem a uvidí se, zda se někdo dokáže postavit proti levicové frontě ve vedení EU. (Tato aktivita mi dost připomíná u nás dost neblahý rok 1968, když jakýsi Brežněv (nyní Juncker) káral v Čierné pri Čope na nádraží (nyní v Bruselu) v SSSR narozeného komunistu Dubčeka (nyní polský premiér Mateusz Morawiecki)... co následovalo, to si jistě pamatujeme a já to nechci zažít znovu, ač v zemi sousední...
Mnohdy žehráme na práci našich orgánů, činných v trestním řízení od vyšetřovatelů přes státní zastupitelství po soudy. Kdyby se byla bývala naše justice očistilaa od komunistických pohrobků hned po roce 1989 a nebylo přistoupeno na právní kontinuitu s komunistickým (zločinným) režimem, mohli jsme být po této stránce mnohem dále. Ale to je téma na jiný blog...
Proto stojím za polskými přáteli a plně je podporuji v jejich snaze očistit justici (a snad nejen justici) od pozůstatků komunistické epochy...
