Zatímco nás čekají ne zas až tak klíčové volby komunální a senátní, za oceánem se, s mírným zpožděním, schyluje k velkému střetnutí, které předurčí další vývoj mnoha oblastí nejen americké, ale i světové politiky. Zatím všechno ukazuje na to, že tento podzim přinese totální krach Obamy a Demokratické strany.
Pokud totiž nedojde k něčemu opravdu mimořádnému a zásadnímu, demokraté utrpí jednu z nejdrtivějších porážek v americké historii a ztratí kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a dost možná i nad Senátem, kde se takový scénář ještě před nedávnem považoval za nemožný (už protože ze 37 přeobsazovaných křesel je republikány obsazeno 18, k zisku většiny by tedy potřebovali získat 28 křesel).
Pro katolíky a hnutí pro-life jsou tyto volby výjimečné. V republikánské straně zažívají pro-life kandidáti obrovskou renesanci a tlačeni nejen pro-life organizacemi, ale i katolickými biskupy, kteří otevřeně vstoupili do volební kampaně s nekompromisní připomínkou věřícím, že „katolický volič musí respektovat morální učení katolické církve, které je pro life, a že podpora propotratových politiků je přímou spoluprací se zlem“, den ze dne sílí. Ještě v minulých volbách by přitom takové prohlášení biskupů znamenalo podporu pro-life kandidátů napříč politickým spektrem. Dnes už ale ne. Zrady, kterých se během schvalování potratářské Obamovy zdravotnické reformy dopustili „jediný demokratický pro-life senátor“ Ben Nelson v Senátu a Stupakovi „pro-life demokraté“ ve Sněmovně reprezentantů, nesou své logické následky a pro-life demokraty čeká v těchto volbách genocida. Sám Stupak raději rezignoval na obhajobu svého křesla a pod většinou těch, co to předem nevzdali, se jejich židle kymácí, jako nikdy dříve, neboť velká část jejich skalních pro-life voličů se změnila v jejich úhlavní nepřátele.
Otázkou je, co udělá očekávaná drtivá porážka s Obamou. Ztratí-li zákonodárné sbory a potvrdí-li se stále početnější předpovědi, že Nejvyšší soud zruší podstatné části jeho zdravotnické reformy, ocitne se v pozici poraženého a svázaného, který prohrál vše a nemůže téměř nic. Je možné, že se pokusí zaměřit na zahraniční politiku, především na půdě OSN, kde ještě bude moci nahnat body a alespoň částečně prosazovat potratářskou a homosexuální agendu, v tom případě můžeme očekávat v dalších dvou letech vrchol pokusů o mezinárodní prosazení tzv. „práva na potrat“, likvidace výhrady svědomí či homosexuálního manželství. Má na to ale jen dva roky, protože jestli republikáni neudělají nějakou opravdu zásadní chybu, druhého termínu se už Barack Obama nedočká. I když je samozřejmě možné, že na tyto snahy rezignuje, čemuž bych ale příliš nevěřil.
Vyšlo i v časopise Duše a hvězdy.
