Říká se, že nic není horšího, než srážka s blbcem. Není to ale úplně pravda. Srážka s blbcem může být i užitečná, člověk si při ní ověří svoji odolnost a ujasní některé věci. Jako já teď. Jistě jsem přitom nepřišel na nic objevného, vlastně jsem si jen připomněl rozdíl mezi křesťanským postojem ke smrti a k životu, který dnes už nevnímají pořádně ani všichni křesťané, a postojem dnešní společnosti.
Blastocyst poi zahniziováníSeans Potato Business (Wikipedia Commons) Spouštěčem toho celého byla srážka s panem Prýmkem v diskusích Christnetu. Pan Prýmek, známý zastánce práva na potrat, v nich založil téma Těžká estetická dilemmata (doufám, že jsem odkázal správně), v němž se jal dokazovat, že "prolajfácké myšlenky" dovedené do důsledků jsou absurdní a sami členové hnutí pro life by je odmítli. Kdo chce, může si prostudovat desítky jeho příspěvků, nicméně já si zde dovolím stručně shrnout nosnou ideu jeho argumentace, jakož i chyby celé konstrukce.
Podle pana Prýmka by členové hnutí pro life měli zaměřit svou pozornost hlavně na ženy, které mají problémy s otěhotněním ve fázi uhnízdění vajíčka v děloze a neustále se pokoušejí otěhotnět, neboť jelikož je pro ně člověkem už vajíčko, tak tímto způsobem zabíjejí až dvanáct dětí ročně. Jelikož to nedělaj, a tvrdí, že nedělá nic špatného (a což pan Prýmek už asi neví, dokonce jí v tom pomáhají, protože tohle je součást záběru pro life poraden), nedodržují vlastní zásady.
Jistě není problém nabourat tvrzení pana Prýmka, neboť je nanejvýš pochybné tvrdit, že matka zabíjí, když ve skutečnosti dělá všechno proto, aby se vajíčko zahnízdilo. Jistě není problém poukázat, že jednou zemře každý z nás, takže s tímto uvažováním by nutně byla vrahem každá matka. Jistě je jednoduché poukázat, že riziko nezahnízdění je zde vždy, stejně jako úmrtí v mládí, a že kdyby se podobným náhledem řídili naši předkové, kterým umírala v raném mládí většina dětí, tak by neměli děti vůbec - čili že Prýmkův přístup je nutně nefunkční. Bylo by to ale jen klouzání po povrchu skutečné podstaty sporu.
Skutečný rozdíl je rozdílem mezi křesťanstvím, které je díky tomu nutně pro life, a současnou většinovou společností, rozdíl v chápání smrti a života. Smrt člověka sama o sobě totiž podle křesťanského (teistického, prolajfáckého) pohledu není zlem, jak ji vnímá současná společnost, je přirozenou součástí řádu věcí. Zlem je smrt předčasná, zaviněná naší nedbalostí nebo dokonce úmyslem. A život, ten je cenný sám o sobě, bez ohledu na délku. Život, který se neuhnízdí a krátce po svém vzniku zahyne, má naprosto stejnou cenu, jako život Ireny Sendlerowé , která zemřela v 98 letech, poté co udělala mnoho dobrého.
Problém pana Prýmka je v to, že sice karikuje postoj pro life, ale jeho "dovedení postoje pro life do důsledků" je naprosto falešné, protože naprosto nectí hodnoty pro life. Používá sice některá slova, která protipotratoví aktivisté používají, ale dává jim jiný obsah, troufám si tvrdit, obsah potratářský.
