Symbolicky právě na svatého Valentýna utrpěla na Slovensku porážku chvályhodná zákonodárná iniciativa poslance Branislava Škripka, která chtěla vyhnat erotiku z běžného denního tisku a zavést zákaz volného prodeje erotických tiskovin, aby omezila vliv těchto materiálů na mládež.
Rozumný a morálně hodnotný návrh byl smeten liberálně-levicovou koalicí, jejíž poslanci se mohli vzteknout nad tím, že by někdo chtěl “omezit svobodu vyjadřování” a připomínali, že společenské vnímání sexuality se mění a to je třeba respektovat. Do boje se jim šlo lehce, když v zádech cítili oporu tiskařské lobby, jejíž šéf Arpáš hulákal, že “problém erotiky v tlači je už dávno vyriešený prípadom Larryho Flinta v Amerike,” i řadových redaktorů, co překřtili Škripekův návrh na “bradavkový zákon” a zesměňovali jeho navrhovatele, kde jen mohli.
Přesto si troufám říci, že tento den možná dosáhla křesťanská politika na Slovensku určitého vítězství. Nešlo zde o úspěch návrhu, ten prostě za současného složení parlamentu neměl šanci. Škripek ale dokázal připomenout jedno ze zásadních témat kulturní války a přinutil levicové a liberální politiky, aby veřejně a jasně ukázali, kde v ní stojí. Poslal tím zásadní zprávu křesťanským voličům, když jim ukázal, že liberálně-levicoví politici, které mnoho křesťanů ke své velké ostudě volí, jsou jejich nepřátelé. Stejně jako dominující liberálně-levicová média, která nerespektují žádnou morálku, nemají vkus ani vychování a křesťanské hodnoty přímo patologicky nenávidí. A samozřejmě také ukázal, že stále existují skupiny křesťanských (či alespoň polokřesťanských) politiků, které křesťané volit mohou.
Teprve budoucnost ukáže cenu Škripekovy akce. Křesťanští voliči se mohou probudit a začít volit jako křesťané. Dávat hlas těm, co si to zaslouží. Dát najevo, že podobné aktivity oceňují. Křesťanští politici se mohou inspirovat jeho odvahou a zaujetím a začít být aktivnější v oblastech palčivých pro křesťany…
A nebo to může dopadnout obráceně. Křesťané se opět schoulí před nenávistí a posměchem, který na ně ve jménu řízeného úpadku metá současný mediální mainstreem, budou při volbách ještě více zapomínat na svou víru a jejich politici, v tuto chvíli se krčící za stolem, opustí své příliš exponované pozice a zalezou do nejhlubšího sklepa v okolí.
Tak či onak, poslanec Škripek vykopl míč a zahájil odvážnou hru, za což si zaslouží úctu. A další není už jen na něm. O tom, jak se tato pamětihodná událost vepíše do dějin Slovenska, rozhodnou všichni slovenští křesťané, všichni slovenští křesťanští politici – v několika příštích letech. Wilberforce vedl svůj boj proti obchodu s otroky více než čtvrt století – čtvrt století stále znovu a znovu předkládal své návrhy zákonů na jeho zrušení – a minimálně u těch prvních návrhů věděl velice dobře, že nemá nejmenší šanci uspět a že se stane terčem posměšků a mediálních útoků.
Držím slovenským křesťanům palce, aby zvolili tu lepší cestu. Aby to nevzdali. Protože jen tak mohou dojít k něčemu, co lze označit za úspěch…
Vyšlo i na stránkách časopisu Duše a hvězdy, kde je možno se k příspěvku vyjádřit v moderované diskusi.
