Myslím, že neuškodí, když zde dám pár výroků o potratech, které mne zaujaly či které považuji za velmi dobré či extrémně důležité. Výroky v sekci církevní dokumenty představují výklady/postoje závazné pro všechny katolíky.
Ze života
„Pietro, jestli se bude rozhodovat mezi mnou a dítětem, neváhejte. Žádám, abyste vybrali dítě.“ (sv. Gianna Beretta Molla)
Bonmoty a proslovy
Lidský život není o nic méně posvátný nebo hodný respektu, protože je maličký, dosud nenarozený, chudý, nemocný, křehký nebo postižený. (kardinál Cooke)
Potrat je dnes největším ničitelem míru. (…) Vždyť může-li matka zabít své dítě, co zabrání vám zabít mě a mně zabíjet vás? (bl. Tereza z Kalkaty)
Všichni, kdo jsou pro potraty, se už narodili. (Ronald Reagan)
Nemůžeme pokrátit cenu jedné kategorie lidského života – nenarozených, aniž bychom zároveň pokrátili cenu lidského života vůbec. (Ronald Reagan, Potraty a svědomí národa)
Církevní dokumenty
Pokud se týče „indikace lékařské, terapeutické“ – abychom užívali jejich výrazů – již jsme řekli, ctihodní bratří, jak je nám líto matky, které hrozí z vyplnění přirozené povinnosti těžká nebezpečí na zdraví, ba i na životě. Ale jaký důvod mohl by někdy nějak ospravedlniti přímou vraždu nevinného? Neboť zde běží o vraždu. Ať již je spáchána na matce nebo na dítěti, je proti Božímu přikázání a proti hlasu přírody: „Nezabiješ!“ (…) Proto řádní a zkušení lékaři – a zasluhují za to pochvaly – se přičiňují, aby chránili a zachovali život obou, i matčin i dítěte; naopak ukázali by se naprosto nehodnými vznešeného jména lékařů a úcty, která patří lékařům, kdo by pod rouškou léčení nebo špatně chápaného milosrdenství ukládali o život ať tomu nebo onomu z nich. (Pius XI., Casti connubii)
Nesmějí dále zapomínati vladaři a zákonodárci národů, že jest povinností státní moci chrániti přiměřenými zákony a tresty život nevinných, a to tím více, čím méně se sami dovedou brániti ti, jejichž život je nebezpečně ohrožován; mezi ně patří ovšem na prvém místě dítky v lůně mateřském. Když však veřejné úřady těchto maličkých nejen nechrání, nýbrž svými zákony a nařízeními dovolují a tudíž vydávají je lékařům a jiným osobám do rukou, aby je zabíjeli, ať pamatují, že Bůh je soudcem a mstitelem nevinné krve, která se země volá k nebi. (Pius XI., Casti connubii)
Jako důsledek respektu ochrany, jež má být zaručena dosud nenarozenému dítěti již od chvíle jeho početí, by měl zákon stanovit příslušné trestní opatření pro každé vědomé porušení jeho práv. Zákon nemá trpět, naopak má výslovně zakázat, aby se s lidskými bytostmi, třeba jen v zárodečném stavu, jednalo jako s pokusnými předměty, aby byly mrzačeny či přímo zničeny pod záminkou, že jsou nadpočetné nebo neschopné normálního vývoje. (Kongregace pro nauku víry, instrukce Donum vitae)
Je třeba vyhlásit, že nikdo a nic žádným způsobem nemůže dovolit, aby nevinná živá lidská bytost byla zabita, ať už plod nebo embryo, dítě nebo dospělý, stařec nebo člověk nevyléčitelně nemocný nebo umírající. Dále nikomu není dovoleno vyžadovat takový akt působící smrt ani pro sebe, ani pro někoho jiného, kdo je svěřen do jeho odpovědnosti, ani s ním nemůže souhlasit, ať už zjevně nebo skrytě. Žádná autorita nemůže takové jednání legitimně schválit nebo dovolit. (Jan Pavel II., Evangelium vitae)
Mezi všemi zločiny, které může člověk páchat proti životu, má právě úmyslný potrat zvláštní znaky, které z něho činí přestoupení zvláště závažné a opovrženíhodné. (…) Je zabíjen člověk, který sotva začal žít, a nemůže tedy existovat nikdo, kdo by byl více nevinný: není prostě možné označit jej za útočníka, natož útočníka nespravedlivého! Je slabý a bezbranný, dokonce tak, že je zbaven i té nejmenší možnosti obrany, kterou je prosebný nářek a pláč novorozence. Je zcela vydán ochraně a péči té, která jej nosí v lůně. A zatím ona sama, matka, se rozhodne a chce jeho zničení, ba dokonce ho sama uskuteční. (Jan Pavel II., Evangelium vitae)
Vyšlo též na Duších a hvězdách. V tamní diskusi je možno přidávat výroky, které si myslíte, že jsou též dobré/důležité a já je opomenul.
