Jakkoliv je mi Suverenita sympatická svým euroskepticismem a podporou některých konzervativních hodnot, nikdy jsem neměl kladný vztah k její šéfce. Přestože ani jí nelze upřít některé pozitivní postoje a názory, které umí navíc jasně a dobře podat (sexuální výchova, Kalouskova složenka), její fanatický antikatolicismus a inklinace ke komunismu jsou těžká negativa. Dnes ovšem tomu přidala korunu.
Jsem naprosto znechucen tím, že zneužila příležitosti konce války a "vzpomínky na oběti německého běsnění" k tomu, aby zároveň bagatelizovala poválečné zločiny Čechoslováků (vizte ZDE). Já k tomu mohu říci jen jedno:
Paní Bobošíková se ráda hlásí ke "zdravé národní hrdosti", ale její devizou je ve skutečnosti pouze fanatický nacionalismus. Skutečnost je taková, že Čechoslováci bohužel spáchali na Němcích v roce 1945 řadu bestiálních zvěrstev, a některé "excesy", kterých se doputili, jsou plně srovnatelné s těmi nejbestiálnějšími zločiny nacistů. Viz např. masakr na Švédských šancích. Rozdíl mezi fanatickým nacionalistou a člověkem se zdravým národním uvědoměním, mezi oportunistou a konzervativcem poznáme tak, že ti první to bagatelizují a popírají, zatímco ti druzí se to nebojí přiznat a budou pracovat na tom, aby se podobná skvrna na štítě jejich národa už nikdy neobjevila.
Jako obzvlášť disgustující shledávám okolnost, že si paní Bobošíková ke svému vystoupení na toto téma (krom toho, že jím znectila výročí konce druhé světové války a vzpomínku na její oběti) vybrala opravdu symbolické datum: 65. výročí přijetí nechvalně známého zákona 115/1946 Sb.
