Francouzské školství se dočkalo dalšího zajímavého skandálu. Francouzský učitel šokoval rodiče, když zadal asi třináctiletým žákům úkol, aby zpracovali písemnou práci o sebevraždě. Po stížnostech rodičů byl po zásluze suspendován. Tragické je, že se našli i lidé, kteří se suspendovaného učitele zastávají…
Někdo by možná mohl namítnout, že ani sebevražda by neměla být ve škole tabu, a že když jsem se dříve nepokrytě zastával francouzského učitele, který byl vyhozen ze školy zato, že s žáky diskutoval o potratech, měl bych se na základě téhož metru zastat i tohoto učitele. To je ale hluboké neporozumění problému. Ty případy jsou ve své podstatě zásadně odlišné a právě proto je nutné je na základě jednoho metru posoudit zcela odlišně.
V prvním případě byl učitel vyhozen na to, že s dětmi komplexně probral otázku potratů a na jejich výslovný dotaz jim sdělil svůj (negativní) náhled na ně. Na tom rozhodně není nic špatného, naopak špatná (a doslova zločinná) je praxe, kdy se s dětmi mluví jen o technické stránce potratů a zamlčují se před nimi etické kontroverze, které se s nimi pojí. To je doslova křivení reality ve výuce a tudíž i křivení jejich výchovy a vzdělání.
Učitel z jihofrancouzského Montmoreau-Saint-Cybard ovšem s žáky sebevraždu neprobíral, natož pak aby ji pojal nějak komplexně. Je možné, že řada z těch, co se ho zastávají, prostě přehlédla zásadní konkrétní detaily jím zadaného úkolu. Chci tomu věřit, protože opravdu nechápu, jak by se ho jinak duševně zdravý člověk mohl zastávat…
Pan učitel dal žákům za úkol, aby se vžili do situace, že se nezvratně rozhodli spáchat sebevraždu, a vysvětlili důvody, které je k tomuto postoji přivedly. Vlastně tak měli obhájit důvody ke své vlastní (!!) sebevraždě. Kdyby pan učitel zadal obecné pojednání o sebevraždě, dalo by se to ještě pochopit, byť si nemyslím, že by takovéto úkoly patřily zrovna do této věkové kategorie. Nicméně takto konkrétně zadaný úkol je natolik zvrhlý, že nepatří do žádné věkové kategorie. Už protože sebevraždu nikdy nelze ospravedlnit, a proto je naprosto nepřijatelné nutit někoho, aby se stylizoval do pozice, že se pro ni rozhodl.
Vrcholem ironie bylo, že učitel zkritizoval ve svém hodnocení práce některých žáků s tím, že jejich zdůvodnění rozhodnutí pro sebevraždu “není dostatečně precizní,” což už je absolutní vrchol cynismu. Velmi přesně to vystihla matka jednoho z žáků, když na tuto kritiku zareagovala komentářem: “Díky Bohu za to!”
Další podrobnosti ZDE.
Příspěvek vyšel též na stránkách časopisu Duše a hvězdy, kde se k němu lze vyjádřit v moderované diskusi.
