Jaký byl zásek, který celkově udělala inflace v České republice za roky 2020 až 2023?

Jaký byl zásek, který celkově udělala inflace v České republice za roky 2020 až 2023? Na to se pokusí najít odpověď tato krátká stať. Nejprve se podívejme na oficiální data z webu Kurzy.cz.

Průměrná inflace za rok 2020: + 3,2 %,

Inflace za rok 2021: + 3,8 %,

Inflace za rok 2022: + 15,1 %,

Inflace za rok 2023: + 10,7 %.

(Odkaz viz ZDE: https://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/. Web přejímá údaje z Českého statistického úřadu).

Pokud považujeme rok 2019 za roven 100, tak na konci roku 2023 byla cenová hladina o nějakých 36,5 % výše! To vše za pouhé čtyři roky!

Skutečná inflace je ovšem zřejmě vyšší. A to z různých důvodů. Pár jich tu nyní krátce připomenu. Za prvé do spotřebních cen nejsou promítnuty některé statky dlouhodobé spotřeby. Zejména jde o bydlení. Byty a domy, totiž většině lidí slouží jen k bydlení a nikoliv k investicím. Sedm z deseti Evropanů bydlí ve vlastním domě. Jeden z nejdůležitějších způsobů měření inflace přesto nikde v Evropě nezahrnuje náklady spojené s pořízením vlastního bydlení (https://www.penize.cz/inflace/408220-revoluce-ve-vypoctu-inflace-problem-s-byty-ale-zustane). Totéž se týká samozřejmě i České republiky. Přičemž v České republice ceny bydlení v posledních dvaceti letech, jak je obecně známo, výrazně rostly. Více jak inflace.

Dále zde máme různé manipulace při výpočtu změny cenové hladiny (pomíjím to, že tento výpočet je sám velmi problematický). Jeden z příkladů manipulace, která se u nás odehrává je tato: „Různé země manipulují inflaci různými způsoby, všechny se ji však snaží opticky vylepšit. A nejlépe si to můžeme ukázat na dvou zcela odlišných číslech, která se obě vztahují k české inflaci. Tak například v srpnu 2023 celková meziroční inflace publikovaná Českým statistickým úřadem (ČSÚ) dosáhla 8,5 %, stejná inflace publikovaná Eurostatem ale dosáhla 10,1 %. Neboli čeští statistici proti evropským tvrdí, že inflace v ČR byla o 1,6 procentního bodu nižší. Hlavní rozdíl mezi oběma výpočty pramení z odlišného přístupu k něčemu, čím si ČSÚ pomáhá k opticky lepšímu výsledku: k tzv. imputovanému nájemnému. Imputované nájemné je zcela fiktivní položka, která odhaduje, kolik by majitelé domů a bytů, ve kterých bydlí, inkasovali, kdyby své domy a byty pronajímali. Jenomže oni je nepronajímají. Takže pokles inflace daný touto položkou je stejně imaginární jako samotné imputované nájemné. Inflaci prostě podle českých statistiků snižuje něco, co neexistuje. A pozor, toto imputované nájemné tvoří neuvěřitelných více než 10 % českého spotřebního koše, který si statistici definovali. Evropští statistici tuto položku vůbec nepoužívají. A tato manipulace s inflací zdaleka není jediná, je to jen jeden z příkladů.“ (https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/cesko-inflace-je-manipulovana-zdrazovani-je-mnohem-vetsi.A240612_100538_p_ekonomika_nef). Inu, hodně kreativní statistika inflace.

Dalším problém vzniká se spotřebním košem, který se používá pro výpočet cenové hladiny. Vypadá to tak, že ceny potravin a energií jsou v tomto koši zhusta podceněny. Příklad od sousedů: „Nakonci roku 2013 v Německu mělo jídlo váhu 10,3 % a elektřina 2,6 % ve statistickém koši statků. Bylo vaše číslo vyšší? Co si myslíte? Proč jíte tak mnoho? A proč necháváte svoje světlo svítit tak dlouho? Myslete na životní prostředí, jděte do postele dříve nebo sviťte svíčkami; ty fungují také a jsou romantičtější! Romantičtější přinejmenším než chladné světlo nových energeticky úsporných světelných žárovek nařízených Bruselem a Washingtonem. Navíc, můžete uspořit mnoho peněz a ušetřit je pro jiné věci třeba jako jsou voskové svíce. Pěkné cynické, že? Ale nechováte se tak jak předpokládají statistici. Pro rodinu o čtyřech osobách s měsíčním příjmem 3 000 euro, uvedená čísla znamenají, že jídlo a elektřina dohromady stojí okolo 390 euro. Ale jídlo a energie v Německu pozoruhodně v posledních několika letech zdražily. Můžete porovnat tento rozpočet s vaší vlastní statistikou! A my nebudeme diskutovat to, jaké by byly výsledky pro osamělou starší důchodkyni s měsíčním příjmem 800 euro. Skutečností je to, že váha jídla a energie - velká část z příjmu průměrné rodiny - je jasně stanovena příliš nízko. A pro nízké příjmy je nesprávné stanovení váhy ještě výraznější.“ (https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/jak-vas-stat-vykoristuje-skrze-inflaci-i.html). Je dost pravděpodobné, že podobné je to i u nás. Spotřební koš nebude zřejmě moc dobře odrážet podíl potravin a energií na celkových spotřebních výdajích, a to zejména u nižší vrstvy a nižší střední vrstvy.

Dalším problémem je poněkud magické snižování cen, tím, že se do ceny zahrnuje pokrok, a to dosti arbitrárně. Autoři Andreas Marquart a Philipp Bagus píší: „Musíme vám rozhodně vysvětlit hédonistickou metodu používanou v oficiálních cenových statistikách. Zní to komplikovaně? Není to komplikované. Znamená to pro příklad to, že pokud nový počítač, který jste právě koupili, který je dvakrát tak výkonný jako váš čtyři roky starý počítač, stojí stejně jako starý, potom statistici použijí nižší cenu, když s ním počítají. Statistici sestaví své tabulky a grafy jako by cena počítače ve skutečnosti poklesla! Vysvětlují to následovně: Je nutné vypočítat kvalitativní vylepšení výrobků a odstranit je ze statistiky cenového vývoje. Ale problém je ten, že cena ve skutečnosti neklesla. A ani dnes nemůžete koupit počítač s nižším výkonem na úrovni vašeho starého počítače. Snížení ceny, vytvořené magicky, které je použito k tomu, aby kompenzovalo růst cenového indexu v jiných oblastech jako je jídlo a energie, ve skutečném životě neexistuje.“ (https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/jak-vas-stat-vykoristuje-skrze-inflaci-ii.html). A to není vše, ale pro ilustraci to stačí. Klidně si můžete navýšit oficiálně uváděnou inflaci o jeden procentní bod a neuděláte žádnou velkou chybu.

Pokud bychom právě řečené zahrnuly do výše uvedeného vývoje cenové hladiny a řekli, že by byla inflace v každém uvedeném roce o jeden procentní bod vyšší než jsou oficiální údaje, tak údaje budou následující:

Průměrná inflace za rok 2020: + 4,2 %,

Inflace za rok 2021: + 4,8 %,

Inflace za rok 2022: + 16,1 %,

Inflace za rok 2023: + 11,7 %.

Pokud považujeme rok 2019 za roven 100, tak na konci roku 2023 byla cenová hladina o nějakých 42 % výše! Pokud bychom inflaci zvýšili o jeden a půl procentního bodu, tak by cenová hladina na konci roku 2023 byla o 44 % výše! Nebudeme tedy daleko od pravdy, když řekneme, že cenová hladina za ty čtyři jobovské roky vzrostla o něco více jak o 40 %. Kdo měl tedy peníze uložené v nějaké investici, která mu přinesla závratných 20 %, tak ve skutečnosti o dost kupní síly přišel a reálný výnos takovéto investice byl hluboce záporný.