Poslední trik lišáka Klause...

...aneb jak doběhl jen sám sebe (Klausos Uroboros). Nečisté vítězství ve volbě hlavy státu jako vyvrcholení pokřivenosti celé společnosti aneb Václav Klaus jako veleúspěšný typ predátora (Výzva k pokání a změně)

Pozn.aut.: článek je delší a je určen pro klidné, soustředěné čtení, zamyšlení (hloubavého a zainteresovaného čtenáře), tedy nikoli pro přestávkové projetí; podstata sdělení je pro takový případ zvýrazněna až na konci ve třech odstavcích tučným písmem.

Poslední volba prezidenta a znovuzvolení pana profesora Václava Klause (V.K.) v sobě nesou hlubokou symboliku celého polistopadového vývoje naší společnosti i žalostný stav kam morálně dospěla. Nenáhodnou souhrou okolností je v něm centrální osobou, „stigmatem“ i „schizmatem“ postava V.K.

Jaké hodnoty (re)prezentovali a reprezentují zákonodárci, kteří „vybírali“? resp. volili hlavu státu? Jaké hodnoty (re)prezentovali a reprezentují kandidáti sami? A jakými prostředky svých cílů dosáhli? Na první dvě otázky zkusím vyjádřit svůj názor dále, na poslední můžeme myslím všichni nalézt shodu rovnou - SVÝCH CÍLŮ DOSÁHLI „NAŠI ZÁSTUPCI“ PROSTŘEDKY SPECIFICKY ČESKÝMI - ČECHÁČKOVSKÝMI: NEČESTNÝMI, NEČISTÝMI, NE FÉR, „VYČŮRANÝMI“ ZBABĚLÝMI, ZKORUMPOVANÝMI.

Vůbec přitom nejde o vlastní formu volby: obchody a licitace, hádky, praní špinavého prádla, obstrukce, co citlivější osoby jako komentátor Pečinka nazvali přehnaně „guerillovou válkou“, to vše už prostě k politice patří a nacházíme i všude za hranicemi české kotliny. Co ale jinde nenacházíme (nebo mi není přinejmenším v takové míře známo) je vlastní pokřivený obsah celé volby. Tragédií totiž zůstalo, že to, o čem měl celý akt být, tj. o výběru objektivně nejvhodnějšího kandidáta pro tuto výsostnou funkci, bylo odsunuto až na poslední místo. Hodnota prezidenta a onoho ctnostného místa tak byla pošpiněna a degradována na pouhý odraz ekonomických a mocenských zájmů určitých skupin lidí a podle všeho i jednotlivců, tedy už nikoli jen podle partajnického dělení. Ale o čem by pro Boha tato více než funkce (a její volba) měly být!!!??? LIDI (PŘEDEVŠÍM VY V SENÁTU A SNĚMOVNĚ) NEBLÁZNĚTE, MÁ BÝT ODRAZEM I VZOREM PRO CELOU NAŠÍ SPOLEČNOST, ZEMI, STÁT, SNAD I (OPATRNĚ) NÁROD, POSVÁTNOU A POSLEDNÍ INSTANCÍ, OD NÍŽ SE ODVOZUJE NAŠE IDENTITA, NAŠE CENA, NAŠE VÍRA.
Ale jaká byla (a je) realita!? Jana Švejnara (J.Š.), který byl téměř dokonalým prototypem pravicového liberála bojkotuje od začátku strana jejíž hodnoty jakoby přímo ztělesňoval. Jak to, že se nenašel (nutno podotknout, že ve veřejné volbě) ani jediný hlas v této straně pro jeho podporu??? Co je to za ideovou (ideologickou) zvrácenost v celé české politice a společnosti, že ho nakonec (i k jeho smůle) vlivněji podporují (více či méně ochotně) levicové strany (navržen přitom středovou vládní stranou)!!!??? Pro občany (prvotní voliče) podobné paradoxy, stejně zvrácené morálně a ideově provedly celou volbou i druhého kandidáta do upachtěného „prohandlovaného“ vítězství. Nebohý Josef Lux se musel asi obracet v hrobě, když viděl své současné soukmenovce jak pro „špinavej zlaťák“ zrazují to nejčistší a výlučné z hodnot této (křesťanské) strany, jejíž tvář se snažil obnovit i zachovat v dobách, kdy společnost válcovaly hodnoty vzývané a prosazované právě V.K. Navzdory laciným proklamacím o postoji k tradiční rodině (V.K. je z tradiční rodiny?), registrovanému partnerství, eutanázii, kouření vs. drogám aj. snad nikdo nemohl ztratit paměť o postoji V.K. k církvím (spolek houbařů) resp. náboženství vůbec, stejně jako si nikdo nemůže myslet že V.K. kdy pochopí obsah křesťanských postojů jako je pokora, láska k bližnímu, empatie, soucit v momentech potlačení vlastního ega (myslím skutečné, ne farizejské). TATO STRANA TAK OPĚT OTEVŘELA STARÉ HUSITSKÉ RÁNY A RAKOVINOTVORNÉ BEZVĚRECKÉ BRÁNY NAŠÍ SPOLEČNOSTI. Páter Tomáš Halík měl správnou předtuchu o černých ovcích (ouu yéééé). Že (proč) ale tolik Jidášů!? Neobracel se ale jen rozum a J. Lux, musel se obracet i žaludek každého charakterního člověka, např. ve chvíli kdy Cyril Svoboda veřejně loboval a pak i hlasoval pro V.K., ačkoli ho musí bytostně lidsky nenávidět; jen o krůček dál je upřímná podpora „prázdného a falešného“ Mirka Topolánka a dalších „osobních přátel“ z ODS; volba někdejšího ministra životního prostředí Libora Ambrozka společně naráz pro „křesťanské“ i „zelené“ hodnoty V.K. (tu máš, Bursíku!) a další.

TO UŽ ALE NEJSOU JEN IDEOVÉ A IDEOLOGICKÉ, ALE SPÍŠE MORÁLNÍ A LIDSKÉ POKŘIVENOSTI, KTERÉ NÁM POLITICI PŘI VOLBĚ PREZIDENTA UKÁZALI. Zlatým hřebem pak byla náhlá onemocnění a názorové změny některých volitelů v důležitých chvílích. Co vedlo za všechny jen pana Snítilého a paní Zubovou (ve finálním rozstřelu) k tak opovrženíhodnému kroku zrady v posledním okamžiku tak citlivé chvíle? Je nyní jedno jestli by to udělal někdo z druhého tábora ve prospěch opačné strany. KDE JE ČEST? A KDE JE ČEST PROTIVNÍKA?! VOLÍ SE PREZIDENT! Lze si vůbec představit analogickou  situaci jinde v Evropě než v Čechách? Těžko. Je to stále stejná písnička, písnička z českých vynálezů typu tunelování (jaká podobnost v poškozování celku pro svůj prospěch!), opoziční smlouvy (naporcujeme si kořist rovným dílem bez křiku - kontroly), vlády ala Melčák, Pohanka. Při volbě prezidenta jsme tak mohli vidět zase o stupínek něco nového, i když co jiného než zradu a korupci par excellance v přímém přenosu. Co bude příště? Snad dojde už i na ty igelitky a uvidíme do smějících se tváří všem Šloufům, Dalíkům, Surňákům, Dimunům a Bůh ví kolika lidem vpozadí ještě. ROZPOZNÁME VŮBEC JEŠTĚ ROLE HRÁČŮ NA PŘÍMCE POLITIK – PORADCE – LOBISTA – MAFIÁN? Linky, které dělí jejich cíle, jejich zákonná omezení a vymezení? „Rizikem jsou snahy mafií ovlivňovat zákony“ (Jiří Novák, šéf protikorupční policie, stejnojmenný článek, Právo, 18.2.2008). Jak dlouho ještě budeme politikům napříč politickým spektrem tento marasmus tolerovat?
TAK DLOUHO, DOKUD BUDEME VĚŘIT, ŽE „ŽIJEME V NEJLEPŠÍ MOŽNÉ DOBĚ V HISTORII ČESKÉHO STÁTU“ (novoroční projev 2008 V.K.), že zákony a normy evropské unie, včetně těch nepsaných - morálních nám Čechům můžou jen uškodit, že světová vědecká obec klimatologů se šeredně mýlí…..; tak jako jsme kdysi uvěřili že nejsou ony čisté a špinavé peníze, že český způsob domácí privatizace (klidně i zlodějiny) je lepší než standardní do „cizáckých“ rukou…..Zkrátka dokud budeme poslušně naslouchat hloupostem, věřit líbivým manipulativním lžím, dokud nebudeme mít paměť na tváře, budeme slepí k jiným hodnotám než zisku a růstu, dokud nebudeme přemýšlet sami (a o sobě), jestli nejsme třeba stejní a nechovali bychom se na jejich místě totožně, dokud nezměníme sami sebe a žebříček svých hodnot (vč. morálních kriterií), dokud nebudeme onu Havlovskou pravdu a lásku vnímat skutečně srdcem, dokud budeme lhát sami sobě.
KDO NÁM V TOM MŮŽE POMOCI? PARADOXNĚ V.K.! Na pozadí jeho přísně vyhraněných názorů (a charakteru) můžeme dobře definovat názory své (a svůj charakter), nalézt i obhájit smysl takového postoje a počínání. V tom je možná největší pozitivní přínos V.K., s metafyzickým nádechem i osudový, dějinný, ačkoli on sám v něm hraje (a s největší pravděpodobností i dále bude hrát) jako nelichotivá figurka.

NIKDO NEPOCHYBUJE O TOM, ŽE V.K. JE VELMI CHYTRÝ, CHYTŘEJŠÍ VÍC, NEŽ VŮBEC POSTŘEHLI JEHO SPOLUPRACOVNÍCI, OPONENTI, NATOŽ JEHO SLEPÍ OBDIVOVATELÉ A PŘÍVRŽENCI. Jeho jednání bylo vždy mrazivě účelné (často i účelové) a málokdy tento účel-cíl minul. Účelnost je základním hybatelem veškerého vývoje, východiskem evoluce, zdrojem smyslu, motivace. Základní motivací lidského života je, nebuďme pokrytečtí, (konkurenční) úspěch, moc, peníze, kariéra, sex (založení rodiny a děti). Zdroje jsou ale omezené a nutná konkurence má vítěze a poražené. Jiné, „vyšší“ motivace jako „poznání“ mohou být použity stejně účinně jako nástroj i brzda onoho boje (rozum jako nástroj vášní - Spinoza), znaménko záleží na něčem tak efemerním jako morální vědomí a překonání vlastního ega v uvědomění si vyššího celku (rodiny, spolku, obce, národa, státu, lidstva, živých tvorů na planetě).
V.K. hrál vždy na sebe a poznání využíval výlučně k nemilosrdnému boji s konkurenty. Touto kombinací rozumu, nebrzděného hlubším poznáním (moudrostí), větším morálním vědomím a empatií, se stával většinou ztělesněním vítěze, dokonalého predátora. PREDACE MÁ ALE V PŘÍRODĚ MNOHO PODOB. Jak je všeobecně známo a on o sobě i prohlašoval, byl V.K.vždy solitér; hrál výlučně na sebe, nebyl typem predátora kooperujícího, skupinového, nesnesl konkurenci, silnější rivaly odstraňoval, svou smečku v průběhu času měnil a dočasně využíval. Z přátel – souputníků, kteří nebyli přímými konkurenty, ale spíš zrcadlili (a dodnes zrcadlí) jeho styl, osobnost, (charakter?) jsou na čelných místech Miroslav Macek a Milan Knížák. Tito pánové by s ním „dosáhli“ pravděpodobně i identických výsledků v „Testu prezidentského kandidáta“ (Jan Hnízdil, LN, 7.2.2008), (modifikaci testu francouzské psycholožky Isabele Nazare-Aga, autorky publikace „Nenechte s sebou manipulovat. Aneb jak rozpoznat manipulaci a jak se jí bránit“) a byli by tak stejně vhodnými kandidáty (tipy pro příště! jen se musí ještě naučit, abychom je nepřeceňovali a nekřivdili jim, lekci maloměšťáckého nacionalizmu a čecháčkovství resp. „lidového“ „vlez.....zmu“ V.K., jinak nepostoupí).

EXISTUJE JEDEN TYP VELMI ÚSPĚŠNÉ PREDACE S NEOBVYKLÝM MNOŽSTVÍM PARALEL, TOU PREDACÍ JE PARAZITISMUS. Nehleďme prosím nyní k pejorativnímu nádechu tohoto slova, této plnohodnotné životní strategii. Důležité jsou jiné skutečnosti, jako že parazité často „hrají divadlo“, maskují svůj povrch (ukrývají podstatu), aby unikli adekvátní (obranné) odpovědi hostitele, že MĚNÍ I CHOVÁNÍ SVÝCH HOSTITELŮ (MODULACÍ FUNKCÍ NERVOVÉ TKÁNĚ) tak, aby jednali v zájmu parazita. Že parazité profitují z nezdaru hostitelské jednotky je obecně známo, že ji nemohou ale zničit a UDRŽUJÍ PARALYZOVANOU PŘI ŽIVOTĚ PO CELÝ ŽIVOT SVŮJ A DOKONCE JI (V PARALÝZE) I ŽIVOT PRODLUŽUJÍ, společně s prospěchem svým, se ví již méně.
Muže to být jistě jen spekulativní srovnání a povrchní analogie, ale stejně tak hrozivá představa. PŘEDSTAVA, ŽE CHOROBNÉ EGO V.K. (V NAŠEM PŘÍKLADĚ) BRILANTNÍ KALKULACÍ (A NE NUTNĚ ZCELA VĚDOMĚ) NADŘADILO SVŮJ OSOBNÍ PROSPĚCH V RŮZNÝCH ETAPÁCH SVÉHO ŽIVOTA PROSPĚCHU SVÝCH OBDIVOVATELŮ A VOLIČŮ, SPOLUSTRANÍKŮ, STRANY, PRAVICE, POLITICKÉ KULTURY, EKONOMIKY I ROZKVĚTU (NEHMOTNÉMU) A ROZVOJI (HMOTNÉMU) TÉTO ZEMĚ.
Demagogické, ideologické ale hlavně manipulativní, skrytě populistické vymývání mozků voličů (kdo z nás alespoň v začátcích nepodlehl šarmu osvíceného vůdce) připravilo půdu pro vytvoření jediné správné strany, jménem demokratické, proklamacemi pravicové, veskrz totalitní. Vymývaní mozků probíhalo pravděpodobně ještě silněji uvnitř, každý si vzpomene jak lidé z okruhu V.K. nasávali jako houba jeho myšlenky, slova i gesta a přehrávali je ve směšně prázdných výstupech jako klišé, která ale stále dostatek naivních voličů baštilo. A nic je nepřesvědčilo o opaku, nebo jiném vysvětlení, názoru, naprostá beznaděj. Svojí neblahou roli v tom sehráli (jako kdysi komunistům) i někteří méně kritičtí a rozumem vybavení umělci, kteří se veřejně vyznávali (z důvodu jaké motivace? vymytí mozku z vnější?!) k frontě jediné naší (správné, často české) myšlenky, platformy, strany. Kdo si zachoval kousek zdravého (svého) rozumu (a slušnosti), byl zatracen a zadupán masou („Sarajevští atentátníci“).
Dodnes jsme svědky následků takového vymytí (vymývání) mozku vhodných obětí, i relativně současných resp. recidiv.
Bulvární vsuvka pro zpestření: Kdo se díval na volbu prezidenta v přímém přenosu asi nezapomene na počínání paní senátorky (nezávislé, dříve ODS) Liany Janáčkové, ženy tak ušlechtilého jména, méně již chování, proslulé již dříve svým rázným jednáním, jednodušším, jadrným slovníkem a mírně xenofobními resp. rasistickými postoji, každopádně, kurážné, nebojácné ženy („Matky Pluku“) jak jako kvočna ochranářka pobíhala mezi židlemi volitelů a kontrolovala bedlivě a přísně skrutátorky (každý hlas), aby pak po každém výsledku běžela k paní Lívii, kývaje hlavou ze strany na stranu a na závěr přednesla svůj emotivní projev plný náhle osobních obav a strachu; tento výstup už definitivně nemohl nepřipomínat kdákání (ovšem plané kdákání, bez vejce). „Nezávislá“ paní Liana je velmi charakteristickým typem podporovatele/voliče/člena/politika ODS; evidentně pracovitá, inteligentní, schopná (zde se nabízí i jistá předpona), výkonná architektka, starostka, senátorka. Přesto jí „něco“ chybí, něco „virtuálního“, ale nesmírné váhy.......Dalo by se i říci, že je jakýmsi HOLOGRAMEM V.K. nižší politiky, pro kterého je to „něco“ MULETOU TOREADORA I NEJHLUBŠÍM KOMPLEXEM. To „něco“, co moudří obtížně hledali od Platónových ideí po Kantovu mravnost a dál, něco, k čemuž musí každý nalést cestu sám, sám na cestě, která není vydlážděná k pohodlné chůzi, která nemá ukazatele (směru) ani cíle (prospěchu), s výjimkou jediného, srdce.

Nástrojů pro udržení moci a vlivu nad voliči spojených s tou či onou strategií „ovládnutí a paralyzování hostitele“ bychom mohli nalézt nespočet. Kuponová privatizace a její následky asi nebyly V.K. plánovány v takovém stylu a kvalitě, nicméně idea rozdávání v sobě nesla potenciál vděku a budoucího volení; horší to již bylo s privatizací podniků do českých rukou (na půjčky polostátních bank) místo standardní privatizace do rukou vlastníků kteří peníze a skutečný zájem na rozvoji opravdu měli. Zde „kalkul ega“ V.K. myslím již vědomě počítal s „vděkem“ a budoucí podporou lobby nově vzniklých skupin „šťastných“ vlastníků. TUNELOVÁNÍ I PARAZITIZMUS JSOU DO OBSAHU I KONCE HOSTITELE VLASTNĚ IDENTICKÉ. Konsolidační agentura, opoziční smlouva, televizní krize (za všechny) asi nemusíme osvětlovat, stejně jako jejich účinek na politickou kulturu, morálku i víru lidí.
PARAZITÉ BĚHEM ŽIVOTA ZAMOŘUJÍ OKOLÍ INFEKČNÍMI AGENS, JIMIŽ SE MNOHONÁSOBNĚ MNOŽÍ (MULTIPLIKUJÍ) A ZASAHUJÍ POSTUPNĚ CELÝ ORGANISMUS A ORGANISMY DALŠÍ.
Společenský marasmus, korupce a její akcelerace, postupně naučená a využívaná dosyta (současně či střídavě) snad všemi stranami se line českou politikou (všech úrovní) a celou společností jako jedovatý plyn; vlečeme je stále dál jako těžší a těžší olověnou kouli na noze, snad už jsme i rezignovali (pět na stole českých není pět na stole českých, „Standa“ i „Čuněk“ se mohou usmívat, stačí zvednout „správný“ telefon a paní Renáta odejme/přidělí vyšetřovatele na zakázku), ještě že nejsme přímořský stát,  naše bahnité rybníky jsou na utonutí mělké.

Politici přicházejí a odcházejí (obtěžkáni různě velkými konty a hříchy), V.K. zůstává, nemalou částí veřejnosti vnímaný, medii udržovaný a vytvářený jako oblíbený lidový (náš) politik. Byl to přitom on, kdo první relativizoval nepravosti, necítil „blbou náladu“, polarizoval českou politiku i společnost do nenávistných poloh, diskreditoval obraz pravice a na dlouho i podnikání, mobilizoval proti komunistům, jejichž klíčovými hlasy se nakonec nechal zvolit do prvního období prezidentování a jejichž hlasy umožnili nepřímo (rozbitím „Švejnarovské koalice“) i jeho působení v období druhém, aby se dnes proti nim opět vymezoval a použil je účelově k pošpinění celé této („Švejnarovské“) koalice.
TO NENÍ NÁHODA A IRONIE OSUDU, ALE KAUZALITA (ideologická vazba na KSČ), ve skutečnosti se V.K. distancoval jen od jejího jména a nejhloupějších (zdaleka ne všech) myšlenek. TOTALITNÍ IDEOLOGIE BYL „ZPŮSOB MYŠLENÍ“ JAKÝ V.K. NASÁVAL S MATEŘSKÝM MLÉKEM (viz.dále), jen ji naplňoval pod jinou vlajkou.

Někdo namítne, dělal jen dobře svou politiku, prosadil zájmy své a skupiny lidí, za něž „kopal“, a pro které šikovnou rétorikou získal významnou část koláče tehdejších voličů. Je tato argumentace správná (legitimní)?

Mezi sliby a proklamacemi voličům a konkrétními kroky resp. hájením jejich zájmu k jejich užitku často bývá (a většinou byl) značný rozdíl (viz. např. známé utahování opasků (-u)). A jsme zase u toho parazitismu a tunelování.
JE POTŘEBA KONEČNĚ PROCITNOUT, PŘIZNAT SI (UPŘÍMNĚ), ŽE ZÁKLADNÍ MOTIVACE DRTIVÉ VĚTŠINY (VŠECH?) Z NÁS, VÁCLAVA KLAUSE I STEJNÉHO PROCENTA POLITIKŮ, BYL, JE A BUDE V PRVNÍ ŘADĚ VLASTNÍ PROSPĚCH. V tom měl V.K. absolutní pravdu a právem plival a šlapal na falešné tlampače idealistických politiků, kteří hlásali, hlásají a budou kdy hlásat, že jednají primárně pro jiné, společné zájmy, než své vlastní.

Sečteno a podtrženo, JE GENETICKY DÁNO ŽE POLITICI SE CHOVALI, CHOVAJÍ A BUDOU CHOVAT VŽDY HLAVNĚ PRO SVŮJ PROSPĚCH, PROSPĚCH SVÉ RODINY, SVÝCH GENŮ, NAPLNĚNÍ SVÉ „POKLADNIČKY“, ABY V DALŠÍCH GENERACÍCH LÉPE BOJOVALI S KONKURENCÍ (NAŠIMI POTOMKY, NAŠIMI GENY). Je jen na nás abychom je „setsakra“ hlídali, že jejich počínání (námi placené) jsou (i) v našem zájmu (k čemuž jsme je zvolili a delegovali, najali) a nestanou se z nich naši parazité živení a konající k naší újmě (i budoucí újmě našich genů, dětí). Tento fakt by měl být vlastně brán už jako premisa a východisko pro právní vymezení politické činnosti (podnikaní) na všech úrovních a vytesán zlatým písmem nad vchody všech ministerstev, magistrátů apod. Představme si politiky/úředníky ve standardních prosklených „open space“ kancelářích, pracujících ve sdílených (k nahlížení) „on line“ systémech s automatickou zálohou a archivací dat (všech rozhodnutí), vystavenou kontrole v jakémkoli okamžiku i jasným (vymahatelným a vykonávaným) postihům odvolání resp. exekucí majetku svého (či své rodiny) v hodnotě způsobené škody. Slyšeli bychom o nějaké z výše uvedených korupčních kauz? Měli bychom za takových pravidel Snítilé, Grosse a tisíce dalších bezejmenných z ostatních stran? Měli bychom V.K.? Těžko. A je v dnešní době analogický systém od základu neproveditelný? Jistěže ne. Tak jak dlouho ještě budeme – musíme - chceme čekat? Vždyť staré ministerské budovy v centru se již chystají k prodeji (pan Říman); bohužel s nimi i budovy lékařsko-vědeckých institucí (pan Julínek) (ÚHKT prof. P.Klenera), doufejme že jejich prodej, nákup nových pozemků i výběrová řízení na stavbu nových budov, budou transparentní, ve volné soutěži a ku prospěchu nás všech a ne pánů Římana a Julínka a lidí z jejich okolí.

V. K. NIKDY NEŘÍKAL HOLOU LEŽ, JEN MU UNIKALO ŽE JEHO PRAVDA (A PROSPĚCH) NENÍ JEDNA A STEJNÁ PRO VŠECHNY . V.K. opravdu „žije v nejlepší možné době v dějinách českého státu“, ve které by mohl žít, uspokojil všechny motivace svého života, zanechal i potomstvo, které úspěšně bojuje dál s konkurencí (pravda s podporou milionů od pana Romana z polostátního ČEZu - soukromému subjektu), ale vždyť dal i jiným, „od socanů“, tak co se děje, „vo co go“?
A skutečně, toto opravdu není tak důležité, pravda je, že i ten nejposlednější občan České republiky si může nacpat dosyta břicho špekáčky z hypermarketů a uspokojit většinu hmotných potřeb.
Mnohem důležitější pro nás je, že V.K. skutečně asi nevidí (nebo že by zase lest?) že jsou i jiné motivace než zisk, že existuje i tvoření které nedává ve svém obsahu hmotný produkt, že jsou pro život daleko důležitější úplně jiné (nehmotné) hodnoty a potřeby (v dobách kdy není hladomor) (takové, na jaké upřímně a nesmírně věrohodně (hlavně čistá láska a že peníze nejsou všechno) upozornil/apeloval pan Miroslav Macek ve svém „Alternativním nepolitickém novoročním projevu prezidenta republiky“ blog.iDNES.cz, 2. 1. 2008)

Je všeobecně známo jaké prostředí formovalo hodnotový žebříček i osobnostní profil V.K., maminka, povoláním pokladní, politicky blízko kruhům „skalních“ komunistů, vychovávala syna bez otce. Maminky mají tendenci k bezbřehé podpoře a nekritické toleranci v neomezeném rozvoji pudových potřeb svých synů. OTCOVÉ JSOU VĚTŠINOU ZASE NOSITELÉ OMEZENÍ A NEPŘÍMO DÁRCI MORÁLNÍCH HODNOT. O tom, jak důležitá pro jednotlivce, společnost, národ i stát (lidstvo?) je přítomnost takových vzorů morální autority, spravedlnosti, objektivity a cti, omezení (archetyp otce), byly popsány desítky studií společenskovědních, biologických a lékařských oborů.
VÁCLAVU KLAUSOVI NEBYLO DÁNO TENTO VZOR POZNAT.
VÁCLAV KLAUS BYL „ZVOLEN“ NA MÍSTO TAKOVÉHO VZORU…….

Zde si nepomůže inteligencí, našprtáním metodického manuálu, moudrost či morální vědomí nelze cíleně našprtat, vykalkulovat, zde nejde o oportunistické vymezování sebe sama, svých pseudovědeckých tezí a výroků (viz. Jan Borovička, „Václav Klaus - spíše pavědec, než vědec“,  blog.iDNES.cz, 3.1. 2008), univerzálních pravd, konečných, správných, řešení, ale hlavně boje a prosazování se za každou cenu, zde pro ně není jaksi místo ani smysl, NEJDE O „JÁ“ ALE JINÝ „MODUS BYTÍ“, jsme tady přeci o tolik oktáv výš!

Vskutku hořký pohár, Pyrrhovo vítězství.....sladký možná na chvíli pro zavilé odpůrce, hořký pro nás pro všechny.

Minulé funkční období už dostatečně zelo myšlenkovou prázdnotou, propastná hlubina by ale byla výstižnějším příměrem, foukání pod pytlík čecháčkovské malosti zůstává a zůstane jen tím čím je, copak vaši synové nejezdí ven do zahraničí, nemají kamarády, (odvahu?), neřeknou vám, jak se dnes věci mají, pane prezidente? Jen žádné nepříjemné a nepopulární kroky, jalové moralizování, ukazování na chyby a rezervy naší společnosti, neproduktivní přemýšlení (srovnej s Havlem!), to by se nám nelíbilo. Žádná neexistují! Žádná neexistují? Nebo to byla a je zase jen taktika? Teď už nemusíte! Nemáte, snad kromě hrdosti, v dalším období co ztratit. UKAŽTE NÁM, PROSÍM, SVOU SKUTEČNOU TVAŘ….ŽE JSTE PROFESOR, ŽE JSTE PRESIDENT, ŽE JSTE (ÚCTYHODNÝ) ČLOVĚK; ŽE VAŠE PŮSOBENÍ, PŘÍNOS A PROJEV JE NĚCO VÍC NEŽ STREJDY Z PUTYKY, VYPRÁVĚJÍCÍ HISTORKY, TŘEBA O TOM, JAK SE U NICH V DÍLNĚ KOUŘILO (PRIMA, 17.2.2008).

Doba se mění, nároky (na nás všechny) vzrůstají, PRAVDA SE VYNOŘUJE ze všech „horizontů“, neukryje se ani za zdmi Pražského hradu, nezamaskuje zaplacenými průzkumy veřejného mínění (kdo jim dnes věří!?), mediálními výstupy. TERA(YOTTA?)BAJTY INFORMACÍ INERVUJÍ MYSLI milionů (lidí), PROPOJUJÍ SVĚT, OSVĚTLUJÍ TEMNOTU. ZE LHÁŘŮ SE STÁVÁ ŠTVANÁ ZVĚŘ, PRCHAJÍCÍ SAMA PŘED SEBOU. Jak z toho? Jedinou cestou. ZMĚNA. POKÁNÍ! Ale ne podle návodu těch pánů (a dámy) z KDU-ČSL, kterým jste „opravdu ale opravdu“ zavázán, těm už nemůže uvěřit ani nejnaivnější babička z nejzapadlejší moravské vísky nejzmasírovanější místním (polským) farářem. (Věcná: 1.všimněte si věku, místa i původu aktérů; tak to dopadá....; 2. autor podporuje církevní restituce a doufá, že pomohou zlepšit kvalitu současných kněží). Na začátek (pokání) doporučuji třeba aktuální film „Občan Havel“ (2007), tam možná s odstupem uvidíte, jak se kdo „hezky lidsky“ choval, posoudíte, jak pravdivé bylo vaše tvrzení, že „Havlovi šlo jen a jen o něho samého“ (v kontextu výše uvedeného bych zdůraznil - bohatému, bezdětnému Václavu Havlovi; a další věcná: pan Snítitý má dětí sedm). Nebo že by to bylo podle sebe soudím tebe?

MOŽNÁ BYCHOM Z NEGACÍ PODOBNÝCH VÝROKŮ SESTAVILI POSTUPNĚ CELÝ OBRAZ SKUTEČNÉHO, NAHÉHO (NĚKDEJŠÍHO????) V.K.! Ale proč? Je přeci už jen na něm, jestli chce po sobě zanechat vůbec nějakou (pozitivní) stopu, odkaz v dějinách. Přesto přeci. Už jen proto, že příklady táhnou, kajícníků nejvíc a V.K. NEBYL A NENÍ JEDINÝ KDO BY SI MĚL SAHAT DO SVĚDOMÍ V TÉTO ZEMI. Tímto se mu i omlouvám, že jsem použil (většinou jen) jeho osoby jako příkladu „hříchů“ naší společnosti, nás, ale o tom je president (maják) o vzorech, v nichž se můžeme vidět, s nimiž se můžeme ztotožnit, jež můžeme následovat nebo se proti nim důrazně ohradit. SVĚTLO MAJÁKU MŮŽE OSLŇOVAT (A V PŘÍPADĚ V.K. JAKO PREMIÉRA ČINU KDYSI SKUTEČNĚ OSLŇOVALO), MŮŽE TAKÉ VŠAK JEN CHABĚ/KŘIVĚ SVÍTIT A NAVÁDĚT NA ÚTESY.

Svými prvními komentáři v posledních dnech (po znovuzvolení) V.K. bohužel ukazuje jak naivní je představa změny, rady, výzvy, prosby, jak NEKONEČNĚ OBTÍŽNÉ (JESTLI VŮBEC MOŽNÉ) BUDE PŘEKROČIT SVŮJ STÍN; jeho rétorika a myšlenkové konstrukty, ignorace jiného názoru nebo dokonce snad připuštění možnosti, že by oponent mohl mít i nějakou pravdu (např. reakce na výtky oponentů během volby), připomínají zase (a naléhavěji než před volbou) Klause 90tých let. Co je ale zdaleka nejhorší, jsou opět ony manipulativní (vůči neobeznámenému publiku) účelové (cílené), tedy VĚDOMÉ LŽI, generalizace a vynášení soudu na základě jediného (často minoritního) argumentu („KOALICE ZA ŠVEJNARA BYLA PROTI VÝVOJI PO ROCE 1989“ MfDnes 17.2.2008). Nemohu posoudit jak jsem byl vychován, ale z cílených lží je mi špatně a z věcného i morálního hlediska žádám nápravu. Copak je to pravda? Pro všechny strany, pro všechny lidi z koalice ????? Nebo jejich sumu? Průměr? Možná směrodatnou odchylku! Znovu odkazuji na argumentační podobnost „znaleckých“ výroků V.K. z rozboru jeho vědecké práce a metodiky od Jana Borovičky („VÁCLAV KLAUS - SPÍŠE PAVĚDEC, NEŽ VĚDEC“; http://borovicka.blog.idnes.cz/c/20530/Vaclav-Klaus-spise-pavedec-nez-vedec.html). Zde jde ale přeci o víc, než jen věcné argumenty, podrobované v konečné fázi relevantní oponentuře a korekci široké vědecké obce. Proč spí a mlčí sociálně a mediálně vlivní lidé? Proč spí a mlčí všichni slušní lidé v této zemi? Je to snad vlastizrada usvědčit presidenta z vědomé lži? Máme snad krále, diktátora, kult osobnosti? NENÍ TO VLASTIZRADA z opačné strany? Nevím. OSTUDA URČITĚ. OSTUDA NA HRADĚ. A NE POPRVÉ.
Ale pokračujme k meritu. Proč se V.K. vymezoval a stále vymezuje proti „Švejnarovské koalici“??? Proč se nevymezoval a nevymezí proti J.Š. osobně? Jediným podstatným vymezením své osoby (ze zákrytu, skrze ústa ODS), byl trapný, pod pás a úplně „mimo mísu“ argument funkce pana Švejnara v bankovní radě, jeho občanství (Spojených Států) a dlouhodobý pobyt v zahraničí. Vy (nebo paní Livie (Lívia), za vašeho aktivního působení v politice) jste nikdy nepracoval v žádné bance resp. podobné funkci? Nebyl v zahraničí, pane presidente? Měl jste (máte) věcné argumenty že by pravomoci prezidenta umožnovaly prosazovat zájmy bank? USA? Co vám říká životní peripetie a odkaz činnosti Karla IV pro České země? Tohle může říkat leda nějaký „VRTOŠIVÝ STAŘÍK“ V PARKU NA LAVIČCE.
Existuje jediné vysvětlení proč se V.K. nevymezoval, nevymezuje (a asi ani vymezovat nebude) proti J.Š., proč se zbaběle bál už předvolebních diskusí, proč bude hledat jako kolikrát dříve za vším spiknutí temných kruhů (zneuznaných intelektuálů a disidentů kolem svého předchůdce), odvádět problém jinam. Ví, že ho J.Š. výrazně převyšuje nejen vzrůstem. Buďme teď pragmatičtí ala V.K. a shrňme si „aktiva a pasiva“ obou politiků: všechna ta, co má V.K. (pracovitost, výkonnost, tah na bránu, inteligence) má i JAN ŠVEJNAR, je též liberální ekonom (na rozdíl od V.K. uznávaný i v zahraničí a beze šmouh nepovedených projektů) absolvent prestižních univerzit, perfektně jazykově vybavený, týmový, otevřený novým myšlenkám, ale HLAVNĚ NESMÍRNĚ SLUŠNÝ ČLOVĚK. OHLEDUPLNÝ, ÚSPĚŠNÝ A PŘESTO SKROMNÝ, POKORNÝ (MINIMÁLNĚ V PROJEVU), NEZATÍŽENÝ MINULOSTÍ, ZÁVAZKY, ANIMOZITAMI A ZÁŠTÍ, NEZAPLETENÝ DO ŠPINAVÉHO KLUBKA ZPĚTNOVAZEBNÝCH (ZACYKLENÝCH) VZTAHŮ ČESKÉ POLITIKY. NICMÉNĚ NEJEZDIL V TRABANTU A NEZNÁ KAŽDOU ZATÁČKU!.....(NAPŘ. V DOLNÍCH KOTĚHŮLKÁCH).

PŘESTO BYL JAKO VHODNĚJŠÍ KANDIDÁT „VYBRÁN“ JINÝ UCHAZEČ. Nepřipomíná vám to něco z každodenního, osobního života, výběrová řízení na dobré posty (trafiky), „výhodné“ státní zakázky apod.? V.KLAUSOVI SE POVEDL JEHO POSLEDNÍ TAH V ROLI ONOHO TYPU PREDÁTORA: rodná strana měla (má) ještě dostatečně zmasírované nervové centrum a církevní úplatek v rukávě, boj se přemístil rafinovanou smyčkou z kandidátů na partaje - do kalných vod, kde se štiky (a tasemnice) umí orientovat, stejně jako vyjednavači, lobby minulých a budoucích ziskuchtivých podporovatelů se spojily, trocha čecháčkovského populismu do éteru, aby se paralyzovaná společnost neprobudila příliš brzo z kocoviny. (A tak doufááám že díílko se podařííí.....) a podařilo, jak by ne, když bylo naplánováno, strategicky promyšleno a systematicky vyživováno dlouhá léta dopředu.
 „VÍTĚZNÝM“ VOLITELŮM ALE NEDOŠLO, ŽE SE STALI OBĚTÍ KARDINÁLNÍHO TRIKU, KDYBY TOTIŽ NEMĚLA ODS DLOUHODOBĚ OCHROMENÉ NERVOVÉ CENTRUM A ČÁST KDU-ČSL OČI, ZASLEPENÉ TŘPYTEM ZLATA, DOŠLO BY VŠEM ZÚČASTNĚNÝM, ŽE S JANEM ŠVEJNAREM JAKO PRESIDENTEM, BY PRODLOUŽILI NYNĚJŠÍ EXISTENCI SVOU, KOALICE I STŘEDOPRAVICE U MOCI. TEĎ ZAHYNOU (HLOUPOST JE V EVOLUCI TVRDĚ PENALIZOVÁNA), VÁCLAV KLAUS JIM NEPOMŮŽE, NEMŮŽE A ANI NECHCE, KDYBY TOTIŽ CHTĚL A ZÁLEŽELO MU NA VŠECH A VŠEM VÝŠE UVEDENÉM, NIKDY BY NEKANDIDOVAL/NEOBHAJOVAL......A NEHRÁL (VĚDOMKY ČI NEVĚDOMKY) JAKO VŽDY, JEN „NA SEBE“.

Pane profesore, jestli nevěříte na „oko Boží“, počítejte alespoň, prosím, kolik jiných očí Vás bedlivě sleduje, hodnotí (a v historii sledovat a hodnotit bude), nejsou to už naivní a nenáročné (důvěřivé) oči, jako kdysi po listopadu 1989, nehrajete na sebe, za sebe, skupinu „svých“na Hradě a v podhradí, hrajete za nás, pro nás - za všechny. NEMÁTE NA TO JINÝ NEŽ MORÁLNÍ ZÁKON (ústavní předpis neexistuje), přesto BERTE VÁŽNĚ NAŠE NÁZORY, MYŠLENKY, POCITY, NÁS! A NEPODSOUVEJTE NÁM JINÉ, prosím. Také už neříkejte, že jsou falešné, ani „tak to už je opravdu snůška lží“. JE TO NAŠE PRAVDA A MÁME JI PRÁVO VYSLOVIT. VAŽTE PROSÍM VÍCE SLOVA, VAŽTE (SI) PROSÍM VÍCE PRAVDU (-Y). Volební období, profity i život pominou, ale pravda a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí! Nedopusťte tak lacině strmou inflaci své osoby zarytým obhajováním minulosti, jen ztrácíte i to pozitivní co bylo a sám si strkáte hlavu do oprátky, na změnu názoru NENÍ NIKDY POZDĚ a není ostuda přiznat chybu, mýlku, nedostatek, ale ČIN HODNÝ VELKÝCH MUŽŮ, POMOHL BYSTE TAK SVÝM PŘÍKLADEM mnoha jiným a PŘISPĚL K USMÍŘENÍ. Budiž Vám i nám Bůh milostiv v tomto gigantickém úkolu. Upřímně hodně štěstí.

Miroslav Hyliš, PřF UK, Praha
18.2.2008

Poznámka: autor si je plně vědom jistých prvků reakčnosti a bulvarity, emočního napětí - byly záměrem pro oslovení širšího spektra (spících) mas, vytržení z letargie, je si vědom řady zjednodušujících analogií i účinku vyvozených generalizací - to vše bylo záměrem, ukázkou CELOŽIVOTNÍCH ZBRANÍ V.K. POSTAVENÝCH PROTI NĚMU SAMÉMU i výzvou voličům ke kritickému naslouchání politikům. Přesto se snažil nezpronevěřit nosné myšlence (a vnímané pravdě), které objektivní čtenář v mnoha místech pochopí resp. nalezne. Nekritickým čtenářů budiž tyto věty zbraní i útěchou.
Autor není, nikdy nebyl a ani nehodlá být členem žádné politické strany, hnutí, sdružení, organizace, kruhů; v minulosti volil vyjma KSČ, postupně (střídavě) všechny současné parlamentní strany (vč. ODS za V.K.), toho určité období i obdivoval. Je vysokoškolák, narozen v 70tých letech (na gymnáziu zastihl a poznal oba syny V.K.) pochází a patří ke „střední“? třídě, není věřící (v původním významu) má však hlubokou pokoru před „zákony“,  které nás přesahují.
Autor zdůrazňuje, že plně uznává a nijak neumenšuje velký přínos V.K. (v prvotním impulzu) k činu (práci, podnikání) a jejich ceny (hodnoty) pro společnost, zvláště v porevolučním období, kdy jsme pro ně ztratili smysl. Je ale hluboce přesvědčen, že pragmatický V.K. je také lidský druh a měl (a má) "pragmatické" motivace, a vedle nich osobnostní rysy s hluboce destruktivními účinky (jejich poměr k pozitivním a oddělitelnost? i jejich vlastní uvědomnění?, je otázkou pro historiky), ale především:

- ŽE JAKO VŠECHNO NA SVĚTĚ, KAŽDÝ Z NÁS (I V.K.) MÁ (ZA STANDARDNÍCH PODMÍNEK) SVÉ MÍSTO, SVŮJ ČAS A MĚL BY MÍT I MÍRU. (jako se nehodí do role muzikálové superstar nebo řádové sestry v hospicu, nemá na to vlohy, nehodí se stejně tak pro úřad presidenta)

- STANDARDNÍ PODMÍNKY VYCHYLUJE LEŽ A NELÁSKA, NEDOSTATEČNÉ POZNÁNÍ SOUVISLOSTÍ A SVÉHO SRDCE (IDEOLOGIE), ALE VYŠŠÍM ZÁKONEM (BOŽÍ VŮLÍ?) SE STANDARDNÍ PODMÍNKY SAMI USTAVUJÍ DO ROVNOVÁHY.

P&L+ > L&N-  (Václav Havel)