Mazleníčko a tuleníčko aneb večerníček pro dospělé

Ráno mě probudí budíček. Vyskočím z postýlky rovnýma nožičkama, jsem vyspinkaná dorůžovoučka, čerstvá jako rybička. Manžílek mi dává pusinku na čelíčko, čeká ho služební cestička. Budím Mišku, našeho synáčka. Vařím mu čajíček a chystám svačinku. Mišánkovi sice už bylo 18, ale to víte, pořád je to maminčin chlapeček a je třeba na něj trochu dohlédnout, jinak by vymýšlel jen samé ptáčkovinky. Zkontroluji, jestli si umyl ručičky a vzal si čisté slipečky.

Loučíme se, vzápětí vyrážím do prácičky. Jedu tentokrát šalinkou.  Z kabelky vytahuji knížečku, dostala jsem ji od tchýně k narozeninám. Také je na první straně vepsáno věnování: „Milované snachušce od tchýněčky“.

Než se vydám do své kanceláře, pozdravím všechny kolegyňky: Marušku, Jarušku, Věrušku, Janičku, Evičku a Zdeničku. Jdu si do kuchyňky uvařit své ranní kafíčko. Než se v čekárně objeví dětičky, zvládnu ještě napsat jednu zprávičku z vyšetření.

Na oběd jdeme s kolegyňkami do místní hospůdky. Bodrý číšník nás hned osloví: „Meníčko, dámičky?“ Je malinký, má kníreček a pořád dokola se ptá: "Jaké máte přáníčko? Polívčičku, dáme? Hranolečky, ano, jistě doneseme, a tatarečku navrch dáme taky?“ Po obědě nám přinese kafíčko s mlíčkem a cukříky. "Ještě zákuseček, dámy?" Zákusek odmítáme, ke kafíčku totiž patří i malá čokoládička.

V kanceláři ještě rychle písnu kamarádce na fejsbůček zprávičku: „Tak teďka jsem se vrátila z meníčka a venku jsou nádherný podzimní barvičky.“ A manžílkovi vyťukám smsku: „Jak se daří méďánkovi?“ Méďánkovi objednávám dáreček, budeme mít totiž brzy výročí, takže mu chystám krásné překvapeníčko. Vzápětí mi volají, že podrobnosti k objednávce už mi poslali mejlíkem a hned jak obdrží platbu, tak zbožíčko zabalí. Rychle ještě zadám převod penízků a už mi nezbývá, než čekat na poštičku a těšit se, jak Méďánek překvapením sedne na zadeček. Pípne mi můj mobilek. Jejda, zprávička od Toníčka: „Kocicko tesenicko vecerni prekvapko.“ Můj manžílek má pro mě překvápko? Tak to určitě nachystá nějaké mňam papáníčko! Možná bude i mazleníčko a tuleníčko?

Mezitím mi volají ze servisu, že mi technik vyměnil olejíček a filtříček a nechal mi vystavit fakturku. Hurá! Domů už nemusím jet šalinkou. Je pátek, už mi zbývá odpracovat poslední hoďku, končím ve dvě. Sleduji hodinky, abych vyrazila co nejdřív a stihla si vyzvednout svoje autíčko. Beru to přes svého gynekologa, naštěstí čekám jen chvilečku, sestřička mi hned nese receptík na antibejbíky. „Dnes jen receptík, ale za čtvrt roku musíte na prohlídečku, ano? Tak včas zavolejte, tady máte objednací kartičku i s čísílkem.“ Než se vydám do servisu, projdu pár obchůdků. Brzičko už bude zimička, hodily by se mi nějaké pěkné botičky a ke kabátku ještě rukavičky a klobouček. Možná i nějaká pěkná šálečka? A taky mi došel krémíček na pusinku. Jo a ještě pastičku na zoubky a nějaké vonítko na záchůdek… Autíčkem se dovezu až ke své kadeřnici Bětušce. „Tak co budeme dnes dělat, budeme vlásky stříhat? Nebo jen barvičku?“ ptá se Bětuška. Zatímco čekám, až mi chytí barvička, její kolegyně Kačenka mi udělá ještě nehtíky.

Krásňoučká a v super náladičce se autíčkem vezu domů. Po návratu do našeho teploučkého bytečku mě už čeká voňavoučké papáníčko. To je dobrůtka! Méďáněk připravil těstošky s mňam mňam omáčkou. „To je překvápko!“, divím se. „Dnes nesleduješ fotbálek?“  Ten můj Kozlíček zavrtí hlavičkou: „Dnes mám úplně jiný prográmek.“ Náš Míšánek ale těstošky nerad, takže si dá jen chlebík s pomazánečkou a čajík a jde si do svého pokojíčku skajpíkovat s kámoškami.

„Chceš pivečko?“ směje se na mě můj Méďánek. „Nebo si raději dáme lahvinku? V lednici se chladí šampíčko, dostal jsem totiž mimořádnou odměnku,“ směje se na mě ten můj Pejsáček.

Hledám brýlky, abych se mohla se svým Čumáčkem uvelebit v postýlce a sledovat filmeček, na sobě už mám jen roztomiloučkou noční košilku s puntíčky a mašličkami a slaďoučkým obrázkem dvou pusinkujících se medvídků. Popíjíme vínečko, a když jsou skleničky prázdné, můj broučánek začne rozvazovat mašličky na mé košilce a míří k mé kočičce… „Ukážeš mi svou sladkou broskvičku, ty moje buchtičko?“ šeptá mi do ouška…

Do hájíčka! Nezapomněla jsem náhodou včera spolknout toho antibejbíčka?

A zazvonil zvoneček…A za devět měsíců bez měsíčků je pohádky koneček.

Přeji všem čtenářům krásňoučké a miloučké sníky :-)