Chtělo by se napsat, že letošní zima je tuhá a drží se zuby nehty, jenomže je to zima přiměřená svému ročnímu období. Je konec února, únor je zimní měsíc a tak je prostě sníh, ve dne něco nad nulou, v noci něco pod nulou.
Ve městě jsou z pár centimetrů sněhu na větvi, my na vesnici prostě čapneme hrablo, jež máme postavené hned za vchodem a dáme se do práce. Odhrneme sníh do stodoly nebo kůlny, kde máme uskladněné palivo, odházíme sníh ze dvora a vrat, abychom mohli vyjet autem za prací nebo za nákupy... prostě zima.
Taková, jaká je vidět na obrázku zasněžených stromů a dopravního prostředku naší sousedky přes ulici... Fotka má název Zimní poezie a doufám, že sousedka při ranním odmetání sněhu z auta tuhle poezii prožívá obzvášť intenzívně.
Naše stodola a cesta do části obce zvané Rafanda. V poledne už paprsky rozpustí sníh na černém asfaltu, podle hromad u plotu je patrné, že trochu fyzičky na odhazování sněhu bylo určitě zapotřebí.
Při odvážení sněhu ze dvora dolů pod chalupu jsem dneska (26. února) narazil na první sněženky. Zatímco nad nimi je skoro půl metru sněhu, kytičky se chystají k rozkvětu. Není to paráda?
Další obrázky myslím nepotřebují komentář...
Předzvěst jara je tady a doufejme, že nebudeme dlouho čekat na další kytičky!
Poslední obrázek s předchozími příliš nesouvisí, je nicméně stejně aktuální. Na snímku je stánek z posledního fotoblogu na idnes s názvem Brno v roce 1980. Kolem jeho lokalizace se rozvinula zajímavá debata a já jsem slíbil zveřejnit případné rozluštění záhady.
Dnes jsem dostal e-mail od pana Růžičky, který jednoznačně identifikoval místo, kde stánek byl:
Od: Pavel
Předmět: foto
Zpráva: Zdravím, poslední foto bezpečně poznávám, byl to prodejní stánek mého otce a nalézal se přímo naproti Hlavnímu nádraží v Brně. Ta brána vedla do proluky, kde byly sklady a prodej zeleniny. Proluka vznikla za války po bombardování. Teď tam stojí ten opuštěný dům kde vyhořelo kasíno a je už mnoho let opuštěný. S pozdravem P.Růžička
Tímto panu Růžičkovi děkuji a myslím, že nejen já!
