Je třeba vyrazit. K volbám!

Je to zvláštní období, tahle předvolební kampaň před volbami, které na domácí politickou scénu nemají pražádný vliv. A nutno souhlasit s blogerem, který je označil za generálku na podzimní parlamentní volby. Přesto všechno jí věnují politici značnou část svých sil a hlavně peněz.

***Z. Huspek

 Zvláště pak vyznavači oranžových růží, kterých pan poslanec Látka včera (3.6.) před domažlickou radnicí tahal z kufru svého auta celé pugéty jako kouzelník králíky z klobouku a obíhal a vnucoval je kolemjdoucím slečnám, ženám i seniorkám - vzala si každá, kytkou prostě neurazíš - jenom ta barva, že...

Několika z nich (těch mladších, u starší věkové kategorie jsem to předpokládal automaticky) jsem se zeptal, jestli budou volit stranu, jejíž představitel je obdaroval?

No to nééé, byla nejčastější odpověď, z čehož je patrná vyčůranost taktiky socdemáků - i když nás nevolí, kytičku si vezmou a možná někdy příště (třeba už na podzim) se to povede i vyčůranost tohoto národa - nemám je rád, ale dárek si vezmu!

Mám obavy, jestli si oranžoví nevystříleli munici připravenou pro podzimní volby už teď. Na autobusové zastávce v naší vsi je plakát s Jyrkou a heslo - zabráníme privatizaci důchodů. Jsem věkem čerstvý důchodce a denně se pohybuji ve virtuálním světě internetu, takže vím, o co jde - k povinnému důchodovému pojištění, pokud člověk zvolí tuto variantu, bude si připlácet část peněz do soukromého důchodového fondu, který vložené prostředky zhodnotí a navýší. Fond bude mít velmi přísné podmínky, aby jej nešlo vytunelovat a peníze z něho budou součástí důchodu, vypláceného správou sociálního zabezpečení. Systém by se měl týkat dnešních třicátníků, kteří sice mávají rukou se slovy - toho my se nedožijeme, ale v jejich věku jsme totéž říkali i my!

Pohybuji se i mezi reálnými lidmi a tak taky vím, že starší generaci tyhle počty nic neříkají, neboť se jí v podstatě ani netýkají. Nicméně - slib jistoty zabránit „privatizaci důchodů" zabírá spolehlivě, všichni přece pamatujeme divokou privatizaci, během níž k penězům přišlo mnoho dobrodruhů - pochopitelně vedle těch, kteří zachránili malé podniky a přeměnili je v prosperující firmy!

A tak si myslím, že zrovna tihle třicátníci by se měli začít připravovat na vládnutí. Začali házet vajíčka (na rozdíl od „uvědomělých" mého věku se mi to docela líbilo), pokračovat by měli házením lístků do volebních uren. Nejen zítra a pozítří, ale hlavně na podzim. A průběžně požadovat účast na správě věcí veřejných, vzletně řečeno s básníkem. Konec konců - před dvaceti lety to začali oni. Myslím, že jejich čas opět nastal.