Chodské slavnosti 2010 obrazem

Letošní Chodské slavnosti byly... no, skoro jako každý rok, chtělo by se napsat. Což je samozřejmě nesmysl, protože nikdy nic není stejné, jako včera, natož před rokem.

Letošní počasí bylo ideálně pouťové - lehce zataženo, sobota bez deště, žádné horko - počasí nemělo chybu, dalo by se říct. Takže jako každý rok přijela spousta lidí z menší i větší vzdálenosti, prošli si historický trh na náměstí, něco pojedli, na folklór se podívali, pár stovek utratili na kolotočích a unaveni usedli do svých aut, zaparkovaných kde se dalo a odjeli zase domů. Zbyla vzpomínka - a pár fotek. Tady jsou.

Dominta náměstí - věž kostela Narození Panny Marie, která je od svislé osy vychýlena o celých 60 cm.      A stánky historického trhu z odvrácené strany.

Pouť nabízela i něco kultury - chodský folklór v zahradě Chodského hradu.

Několik záběrů na stánky - zde kováři z Pocinovic v akci...

...a zde paní, která zdobila perníčky. Zvládala to perfektně a nez brýlí! Klobouk dolů (třeba té malé slečny úplně vpravo na snímku).

Malá hrnčířka Verča. Známe se... od jejího miminkovského věku. Bere život sportovně a s úsměvem.

Vybíral jsem stánky, kde se něco dělo, takže taky malíře...

Jdeme do jídla. Například takové olivy... nevypadají špatně, což?

Podtatranské ovčí sýry taky byly jedlé!

Někdo jedl v dabl deckeru, který tu zřejmě zanechali sociální demokrati po své předminulé kampani...

...někomu posloužily žulové schody.

Na pouti byli k vidění různí lidé...

...s brýlemi i bez brýlí, s pivem nebo jenom chlebem...

...a všechno to sledoval zkamenělý Antonín Příhoda (*1668 - † 1749),  domažlický děkan a vikář,  zasloužilý starosta, mecenáš, bojovník za vše dobré a moudrý "otec" Domažlic. Dej mu pánbůh věčnou slávu, Domažlicím a jejich Chodským slavnostem taktéž!