Autogramy

Už před časem mě napadlo vyzkoušet si jako prodávající internetovou aukci. Různých krámů a klumpů máme v chalupě docela dost, někomu jinému se můžou hodit, my se jich zbavíme a ještě bude nějaká ta pětka. Dilema čím začít jsem měl vyřešené už nějaký čas předem. Nabídnu sbírku autogramů z roku 1966. 

Autogramy 1966Z. Huspek Kartička rozměrů 21 x 9 centimetrů ze třetí autogramiády v nakladatelství Mladá fronta obsahuje 16 podpisů lidí, kteří v té době něco dokázali. Dnes by se jim říkalo celebrity, i když… tak se říká i těm, kteří nedokázali nic a jenom se objevili na obrazovce bulvární televize… Při prohlížení těch podpisů jsem si uvědomil, že vlastně prodávám věc, či lépe řečeno dokument, s příběhem, nebo lépe řečeno s příběhy. Protože každé jméno je pojem: Ján Kádár, Václav Havel, Otomar Krejča,Stanislav Jungwirth Pavlína Filipovská, Vlasta Kahovcová, Bohumil Hrabal, Helena Vondráčková, Václav Neckář, Ivan Vyskočil, František Šťastný, František Filipovský (?),Pavel Dyba. Ján Kádár spolu s Elmarem Klosem mají v té době za sebou film Obchod na korze, který jako první československý snímek získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film (1966).
Václav Havel právě dokončil dálkové studium dramaturgie na Divadelní fakultě a za sebou má premiéru hry Zahradní slavnost (Divadlo Na zábradlí, Praha, režie O. Krejča, 1063) anebo Vyrozumění, premiéra v tomtéž divadle 1965. Ještě nemá tušení, že za deset let bude vůdčí osobností disentu a za dalších 23 let prezidentem…
Otomar Krejča, v té době pětačtyřicetiletý divadelní režisér a herec, který spolu s dramaturgem Karlem Krausem,  dramatikem Josefem Topolem a herci Janem Třískou a Marií Tomášovou (manželkou O.K.) založil Divadlo za branou a který jistě netušil, jak krátkou existenci bude divadlo mít (zaniklo v roce 1972). 
Stanislav Jungwirth – jeden z našich nejlepších běžců na středních tratích 400 m, 800 m, 1500 m, 2000m a 3000 metrů, držitel dvou světových rekordů, bronzový medailista z Mistrovství Evropy v lehké atletice z roku 1956 na trati 1500 metrů. Když přičinil své jméno na moji kartičku, bylo mu 36 a před sebou měl už jen pouhých 20 let života (na zhoubnou nemoc zemřel 11.4.1986).Slavná písnička Včera neděle byla, Kapitáne kam s tou lodí – písničky, které nazpívala Pavlína Filipovská, česká herečka, zpěvačka, konferenciérka a televizní i rozhlasová moderátorka, bývalá manželka Petra Spáleného a matka jejich dcery, novinářky Pavlíny Wolfové moc zpívat neuměla, ale třeba v divadle Semafor působila takřka od jeho začátků. Vlasta Kahovcová, zpěvačka a výtvarnice, sestra kytaristy a zpěváka Karla Kahovce tam taky byla no a Bohumil Hrabal, samozřejmě. Od toho mám podepsanou ještě ohmatanou poněkud knížku edice Život kolem nás, rok 1965, vydání první, 20 000 výtisků – Ostře sledované vlaky. Příběh zfilmoval Jiří Menzel,  hlavní roli si zahrál Václav Neckář (další podpis) a pro československou kinematografii to byl další Oskar. Je tu i podpis Heleny Vondráčkové, přestal jsem ji mít rád po roce 68, kdy Martu Kubišovou zakázali a Helenka vyzpěvovala vesele dál… Ivan Vyskočil, spisovatel, dramatik a herec, moc jsem jeho tvorbě nerozuměl a DVD Haprdáns, vydanou časopisem Reflex jsem ani nedokoukal. František Šťastný, už za svého života legenda českého motoristického sportu, závodník na strojích různé značky, pětinásobný mistr republiky hlavně ve třistapadesátkách, který na předních místech dojížděl i  v seriálech mistrovství světa a na velkých cenách. Taky František Filipovský, jestli jsem jeho podpis rozluštil správně tam byl, fotbalista Pavel Dyba… další 3 podpisy jsou nečitelné.
Pro devatenáctiletého kluka z městečka na západní hranici republiky (Františkovy Lázně) byl zážitek setkat se tváří v tvář s lidmi, které viděl v televizi anebo ve filmu, slyšel v rádiu a jen těžko se dnes popisuje atmosféra tehdejší doby, plné nadějí na lepší a hlavně svobodnější život… Nadějí, které zhasly v noci na 21. srpna 1968…
Aukce je tady, srpen očima pamětníka zde!