Diskuse nebo pranýř?

Vím, že se k tomuto tématu vyjádřilo už velmi mnoho autorů přede mnou. Přesto bych ráda přinesla také svou trošku do mlýna. Velice mě zaráží pochybná kvalita některých diskusí.

Diskuse má sloužit k vzájemné slušné výměně názorů. To, co mnohde vidím, už dávno není diskuse, ale jde spíše o osobní osočování, výsměch, urážky, ba dokonce o virtuální plivance, facky a nakopnutí. Novodobý pranýř, nic víc... Tvrzení, že si někdo za své pronásledování či pranýřování na blogu může vlastně sám, je asi stejně pravdivé, jako to, že také všechny oběti domácího násilí si za své týrání mohou jedině samy.

Vůbec se nedivím, že si někteří autoři nechtějí nechat toto líbit a své diskuse raději zavírají, pokud nejsou opakovaně ani slušné ani k věci. U redakce adminů se totiž dočkáte pomoci jen od největších sprostot, proti touze některých komentátorů hledat si za každou cenu nějakého fackovacího panáka však nikdy do důsledku nezakročí. Proč také, vždyť takový pranýř znamená větší tržbu, vždy láká velikou pozornost, kdežto slušnost, spravedlivost a věcnost asi jen těžko zvýší návštěvnost. Jde zde přeci o počty kliknutí, ne?

Zavřít diskusi pod svým článkem je právem každého autora. Nemusí být proto hned zbabělec, prostě už jen názory některých svých „fanoušků“  na svou osobu zná natolik, že je nepotřebuje slyšet stále dokola. Ani mě by taková „nediskuse“ nebavila, zvlášť po zjištění, že mnozí přispěvatelé se článek nenamáhají ani přečíst. Pokud se ale  někdo rozhodne k uzavření diskuse, znamená to také automaticky, že by neměl mít možnost přispívat do diskusí pod jinými články?
Asi ano, jinak si nedokážu vysvětlit, k čemu došlo pod článkem Petry Chvílové.
Prvním přispěvatelem do diskuse zde byl Petr Cihlář. Jeho reakci zaznamenala krátce poté právě jedna z těch, které je tento autor trnem v oku. Nespokojila se ovšem jen s tím, že vyjádřila svůj názor k článku a k prvnímu komentáři. Dala upozornění či lépe pozvání také pod poslední otevřenou diskusi na blogu Petra Cihláře, kde si běžně dávají dostaveníčko jí podobné:“ Cihlář dnes nádherně zaperlil hned po ránu!“ A začalo to, čemu já pracovně říkám „hon čarodějnic“.

Dala jsem si tu práci a celou diskusi jsem si pročetla. Opravdu jen minimum příspěvků se týkalo samotného článku. Většina z nich se nesla na vlně nemilosrdné kritiky Petra Cihláře. Redakce nejhorší vulgarity a podobné smazala, za což jí patří díky. Jen já bych byla asi mnohem přísnější. K včerejšímu dni, tzn. 26.6.2012 zde bylo v čase 8:50 celkem 259 příspěvků! Těžko říct, kolik z nich bylo k přímo k tématu, protože někteří přispěvatelé jsou schopni napsat něco ve stylu:
“ Článek pěkný, ale ten Cihlář…!“ a začnou si ulevovat na jeho adresu. Podle mého hrubého odhadu by se zde minimálně 200 příspěvků dalo vymazat, protože naprosto nejsou k věci.

Opravdu si myslím, že tady končí legrace a že se zde nejedná o nic jiného, než o štvanici na názorově nepohodlného autora. Někteří jeho pronásledovatelé mi však přijdou směšní tím, jak neustále opakují své útoky na jeho osobu a vydávají je za jakési argumenty či co… Dokonce vám budou schopni tvrdit, že i zmiňovanou „diskusi“ zaplevelil sám Petr Cihlář. Copak může za to, že po něm jdou jak vosy po bonbonu? Tak jsem trochu počítala (chyba není vyloučena, zvláště vzhledem k průběžnému promazávání diskuse administrátory, kdy mizela celá vlákna, takže tato čísla berte, prosím, pouze jako přibližná) a zde máte výsledkovou listinu první desítky neseriozních diskutérů. Pořadí jsem určila podle počtu příspěvků, které považuji za naprosto od věci a uvádím také celkové počty příspěvků:

	-30/32
	-24/27
	-18/18
	-13/13
	-12/14
	-10/14
	-9/9
	-8/14
	-8/8
	-8/8

Jinak samotný p_c měl celkem příspěvků 21. Některé přímo k článku, některé spíše obranné
a blokující útoky. Za správnou považuji jeho reakci článkem, kterým dovysvětluje svůj názor a také uvedení odkazu na článek autorky. Ta měla celkem pouhých 14  příspěvků ve „své“ diskusi. Jako diskutéra hovořícího přímo k věci a respektujícího rovněž názory ostatních hodnotím kladně také lesicatko ( 11 příspěvků), střídavka přispěla 6 krát.  

Co k tomu dodat? Umíme se ještě vůbec bavit k věci, nebo už jen na účet druhého? Diskutujme pokud možno k článku! A když už někdo neodolá nutkání hodnotit osobu autora, kéž by se  naučil alespoň používat síta Sokratova, aby tak vše, co případně říkáme o jiných, bylo zároveň PRAVDIVÉ, DOBRÉ a UŽITEČNÉ…

 Pozn: Ještě uvádím dva citáty přímo ze zmiňované diskuse. První z nich je dokladem toho, že se nejedná o žádnou paranoiu, ale o skutečné organizované pranýřování Petra Cihláře. Druhý je naopak příkladem příspěvku k věci.

"