Zde-bilobyrokracie v praxi aneb Lítačka?…yes lítačka!!!

…je osudný den, kdes v centru Evropy, 21. století, já s hubou otevřenou, nechápající, zda sním či… U Validátoru s nápisem …Jsem vypnutý, protože nejsem potřeba…??? ...stojím a nejen sám a řeknu vám, že zuřím tak…, nic …

Zařízení, které stálo miliardy, sloužící k rychlé orientaci cestujících o platnosti předražené a komusi snadno zajištěné, sladké budoucnosti, Hloupenkart přejmenované, příhodně dle účelu využívaných služeb na Lítačka je vypnuté. Hmm…

Megabyrokracie opět poskočila o stupínek výše na Gigabyrokracii snad aby se občan neměl ve svém bohabojném životě šanci nudit. V informacích dopravního podniku nikdo, to se dalo očekávat a v kukani bdělého dozorce metra…já nic, opravdu nic, nevím, musíte…hmmm….

Vrhám se jako tonoucí na dopravní stránky v netu. Po chvilce zápolení s dopravním serverem se mi  dokonce i načtou…

Načtu, vyplním, odkliknu a…a…a…

Možná, že kdybych si tuto sportovní disciplínu nechal zapatentovat, mohl bych na tomto rébusu zarobiť ako Rubik (samozřejmě že vím, že to  je maďarský vynálezce, sochař a profesor architektury. Je znám jako tvůrce mechanických hlavolamů, ....jenže maďarsky mi to nepřekládá)

Bohužel, můj čas je vzácný, a kdyby mě chytil s neplatným dokladem revizozor ó jééé…

I zkouším žhavé dráty nade…, ale nic…

Volám náhodná čísla dopravního podniku, vygooooglovaná na netu a posléze jódluji i novým telekomunikačním kanálem x-té generace tedy z okna, zda mi někdo nepomůže zjistit, do kdy mám platnost jízdní karty…hluboké, tiché…nic.

Další den mě zastihl na Ukrajině na Černém Mostě, kde fronta u okýnka dopravního podniku Prahy byla snad až z Kyjeva a podle počtu Ukrajinských turistů vyřizujíce si průkazky nebo Paktovací glejt, zde i počet Ukrajinců se mohl rovnat snad půlce Ukrajiny.

Nu, zbaběle jsem to vzdal a druhý den už jsem postával na Veřejných Hajzlíkárnách okénka DPPFlorenc.

A těšil se…

Utekla hodina. Utekla…

Už jen šest ztuhlých postav provádějící jakýsi domorodý rituál v křepčení, zůstávalo přede mnou…

A náhle…

Spadlo okénko dolu a následovala přestávka.

Pomalu, temně cosi si mumlaje, odcházeli jsme z tohoto odérem zatíženého kousku světa a sem tam si posteskli mezi sebou o vyhozených našich penězích a o marnosti, stále zlepšujícího se světa, plného úžasných, technických vychytávek, zlepšujících nám život.

Který…, ty validátory vypnul a hlavně proč? Když byly tak drahý…

Naštvaných nás jsou statisíce. Proč se to neřeší?

Revizorům už se nevyhýbám,…jsou mojí jedinou spásou. Snad mi dokáží říci to šílené datum…

Myslíte, že po šesti dnech jsem na revizora, který mě předtím kontroloval i x krát denně, narazil?

…!!!

…už dvakrát v měsíci jsem nedostal léky na digitální předpis, údajně nějaká Saharská Kalamita a začínám pociťovat záhadnou digitalizofybrozu, či jak se to zove…