„Ústavní“ puč pod bodáky

     Už dlouhých dvacet let neznamená osmička v dějinném letopočtu naší země žádné drama. Prošli jsme všelijakými otřesy a kotrmelci, ale nepředstavovalo to pro většinu z nás takový zvrat, jako v roce 1948 komunistický puč.

    Nostalgici a komunisté se ohánějí argumenty, že uchopení moci bylo zcela ústavní, prý ústavnější, než v listopadu 1989. Ale většinu rozumných obyvatel nikdo nepřesvědčí, že „ústavnost“ zajištěná tisíci ozbrojených milicionářů je legální.

    Občas si kladu otázku, jak tu dobu vysvětlit dnešním patnácti, dvacetiletým slečnám a mladíkům, kteří zažili jen současnost a hrůzy společného vlastnictví a jednoho názoru pod rudými zástavami pro ně představují cosi jako napoleonské války, nebo spíše éru dinosaurů. Mají svůj hip hop, internet, mobilní komunikaci, multikina a chaty s celým světem.

    Možná nejsrozumitelnější argumentací by pro ně bylo, aby si představili, co by se z jejich každodennosti stalo, kdyby na tribunu vylezl zase nějaký zločinec v beranici a nadšeně do mikrofonu hlásal, že se úspěšně vrátil z Hradu...

     Mobilní telefony by měla jen tajná policie a ostatním by v případě, že by si na ulici vzpomněli někomu volat, musely stačit telefonní budky. V Praze by byly tři obchodní domy – Kotva, Máj a Bílá labuť. Žádná multicentra a komerční zóny. Tesla v Pardubicích by vyráběla jeden typ notebooku, pro ty s devizovým kontem by byly zahraniční počítače v Tuzexu. Stejně tak LCD televizory a plazmy. Do restituovaných domů by noví radní nastěhovali bezdomovce, aby nedělali ostudu v ulicích. Taky by je formálně zaměstnali ve firmách rodičů dnešních mladých lidí. Ty firmy by jim předtím sebrali a v lepším případě by tam ti rodičové mohli dělat tzv. národní správce. Kdo by měl příliš velkou vilu, dostal by alespoň do podkroví nájemníky. Pokud by o vilu nepřišel vůbec, aby se v ní mohl uvelebit nějaký soudruh. Místo do klubu, diskotéky nebo posilovny by šli studenti po přednáškách na schůzi. Na dovolenou do západní ciziny by se jezdilo jen s povolením deseti organizací a soudruha rektora. Pokud by se ovšem všichni dobře vyspali. V opačném případě bychom zase jeli jen do Krkonoš, nebo na Máchovo jezero...