Ropa míří dolů už dlouhé měsíce, a pokud se analytici nezmýlili, bude na jaře možná nejlevnější za poslední čtvrtstoletí. Soukromé firmy zmrazily platy, nebo je přímo krátí podřízeným i nadřízeným, ruší letos vánoční odměny, omezují stavy zaměstnanců (rozuměj, propouštějí), výrazně omezují výrobu (rozuměj, ruší), snižují ceny svých výrobků a služeb.
Jen pražský Dopravní podnik zase mluví o zvyšování cen jízdného. V létě, kdy se ceny benzinu a nafty šplhaly k pětatřiceti korunám, bych volání po vyšších cenách pochopil. Ne schvaloval, ale pochopil. Ale v době stále se prohlubující ekonomické krize, která už Českou republiku zasáhla naplno (premiér i ministr financí mohou chlácholit veřejnost, jak chtějí, ale stačí se vydat do ulic a projet třeba tou MHD a mluvili by jinak) bych od šéfů veřejné dopravy v hlavním městě očekával jiný postoj.
Třeba popřemýšlet, jestli není poměr administrativních zaměstnanců k těm skutečně výkonným příliš nepoměrný. Jestli je každý kilometr naježděný služebními auty skutečně služebním kilometrem. Jestli stojí za to každé dva týdny opravovat vymlácená skla zastávek na zastrčených vartách a tam, kde řádí vandalové. Jestliže nemůže u přístřešku stát 24 hodin denně policajt, tak chápu, že vyhláška a předpisy jsou svaté, ale peníze poplatníků ještě svatější. Nabízet vandalům týden co týden novou příležitost, to se na takovou práci klidně vykašlu, nebo už konečně vymyslím něco, co nikdo nerozbije.
Asi bych popřemýšlel, jestli by v metru nemělo být víc eskalátorů, které se rozjedou jen tehdy, když na ně vstoupí člověk. Hovořilo se o tom už před rokem 1989, nějaké se upravili, ale stále jich je jako šafránu.
A to mluvím jen o těch obyčejných, dobře viditelných úsporách, kterých si všimne každá babička, která jako hospodyňka pro pírko přes plot skočí. Nemluvím o tom, že máme v Praze třeba dvě doslova ztracené varty, stanice metra málem v polích, jejichž využití je hodně malé. Ale to už není až tolik věc dopravního podniku.
Nicméně stojí za zaznamenání, že těm, kteří navštíví na den, na dva Prahu, se ve větším počtu, třeba jako čtyř až pětičlenná rodina, vyplatí pohybovat po městě spíš v autě. Víc jak deset litrů naturalu 95 přes víkend průměrná rodina neprojede, což dá nějakých 250 Kč, ale na jízdenkách MHD utratí dvakrát tolik. To vám řekne každý jen šetrněji uvažující člověk. Podívejte se každý den do zacpaných ulic Prahy. Nejde jen o soukromí a pohodlí. Zatím není evidentní, že by to bylo pro řidiče sedící po jednom v autech ekonomicky zajímavé dopravit se po městě tramvají, metrem, nebo autobusem.
Místo upřednostňování veřejné dopravy před soukromou a automobilovou, která je pochopitelně ve svém celku dražší, se stále snažíme (a úspěšně) tlačit lidi, aby ji nevyužívali. Naposledy se hovořilo o tom, že senioři nad 70 let opět začnou platit. Máme se nač těšit …
