Ukradená Bára- III. dopis prezidentu Zemanovi

Kancelář prezidenta republiky ,k rukám Mgr.Hakaufa ,Hrad I nádvoří č.p. 1,Hradčany 119 08 Praha 1     Č.j.:7754/2015                                                                                   Poysdorf 18.2.2016

Vážený pane Hakaufe,

děkuji Vám za druhý dopis, kterým odpovídá prezidentská kancelář na moji prosbu, pomoci vrátit mi do péče moji dceru Barbaru,který bohužel tak jako dopis první nic neřeší a v ničem mi nepomáhá.

Už ve druhém odstavci svého dopisu píšete znovu o paragrafu 452 ods.1 který zmiňuje i ministrině paní Marksová, který má řešit  situaci, kdy se nezletilé dítě ocitne ve stavu nedostatku řádné péče.

Při citování zmíněného paragrafu zcela pomíjíte skutečnost, kdy se nezletilá ocitla ve stavu nedostatku řádné péče a kdo tento stav způsobil.

V nedostatku péče se nezletilá ocitla až po únosu svou nemocnou matkou,když byla předtím v dostatečné a bezchybné péči otce.

Nedostatek péče byl způsoben v rukou matky především tím,že byla posudkem soudního lékaře označena za osobu dítěti nebezpečnou a moje dcera jí byla odebrána.Ovšem už předtím byl soud upozorňován na své vlastní rozsudky,kterými byla nezletilá dána do péče otce pro maniodepresivní duševní poruchu své matky.

Opatrovník i soud vycházejí z toho,že matka dceru v Rakousku převzala,paní ministrině Marksová dokonce vychází z toho, že ji převzala v rakouském krizovém centru, kam byla po konfliktu s otcem na dobu určitou (několik dní ) poslána.

Paní ministrině Marksová píše o tom,že si spis nechala předložit a že se s ním seznámila. Nepíše však nic o tom,že by se seznámila také s nějakým dokladem o předání dítěte matce,které by si každý, kdo by dítě předával nechal podepsat.

Napsal jsem paní Marksové,že nehledat a neptat se po takovém dokladu je jistě pochybením,ale že by to bylo stejně zcela zbytečné,protože nic takového neexistuje, vzhledem k tomu, že matka za zády otce dítě unesla.

Vaše argumentace bez ohledu na to, jak děti k nedostatku péče přišly, připomíná trochu situaci, kdy komunisti zavřeli oba nevinné rodiče pracující v disentu a jejich děti se potom ocitly ve stavu nedostatku řádné péče. V důsledku toho byly  umístěni jako moje dcera do dětského domova.

Napište mi prosím pane Mgr.Hakaufe, jestli vidíte rozdíl mezi únosem nevinných rodičů (všichni byli amnestováni ) kteří byli po únosu uvrženi do vězení a jejich děti se ocitli bez řádné péče a únosem mé dcery, která z této řádné legální péče byla svou nemocnou matkou za pomocí prarodičky vytržena a zkončila potom důsledkem posudku soudního  psychiatra na matku také v dětském domově jako děti disidentů.

Oboje se dá odůvodnit paragrafem Vámi uvedeným , který existoval jistě i za komunistického režimu.Jak vidíte citovaný paragraf se vztahuje jen na skutečnost, kdy se dítě ocitne bez řádné péče,ale tento paragraf neříká nic o tom,kdo tuto situaci způsobil.¨

Váš dodatek,že paragraf 452 odst.1 nebere ohled na to, zda tu je či není osoba, která má právo o dítě pečovat má řešit podle mého jen situaci ve které nebyla dosud zákoná péče jednoho z rodičů stanovena.Jestliže dítě bylo jednomu z rodičů svěřeno a potom uneseno, nemůže se přece jednat o stav, kdy není dítě komu vrátit a dítě musí být posláno do dětského domova jako se to stalo v případě mé dcery. Jestliže soud a opatrovník únos ignorují a označují ho za převzetí dítěte dopouštějí se vlastně toho, že únos legalizují.

Nevím, jestli jste pane Mgr. Hakaufe právník, ale v prezidentské kanceláři právníky jistě máte. Proto se jich prosím zeptejte,  kdy a na podkladě čeho lze únos dítěte nebo kohokoliv jiného z cizí země legalizovat.Vaši odpověď bych potom rád předložil Ústavnímu soudu nebo soudu pro právo mezinárodní ve Štrasburku.

Moje dcera Barbara je teď už půl roku  v dětském domově pod masivní manipulací matky a prarodičky povolené soudem a návštěvy otce jsou všemy možnými způsoby hlavně asistovaným dohledem mařeny!!

Český soud teď neřeší nic divnějšího než to, komu má ukradené dítě teď patřit.Jestli otci, který byl péčí o dítě, ktará byla bezchybná, pověřen,  nebo duševně nemocné matce, která dítě unesla a které ji potom soud odňal, nebo prarodičce, která se na únosu podílela,na řádnou péči nemá peníze a svým ´podílem na únosu se dopustila trestného činu, jeli pravda to ,že rodiče mohou v České republice své děti beztrestně unášet, ale prarodiče nikoli.

Vzhledem k nové  mezinárodní iniciativě pana prezidenta do 90dnů vracet děti z cizích států tam, kam právem patří, hlavně je nedávat do pěstounské péče,žádám teď pana prezidenta, aby šel ve své iniciativě příkladem a jěště před případným podepsáním této smlouvy se zasadil o to, vrátit Barbaru Hulíkovou nar. 02.09.2004 svému otci žijícímu v Rakousku do jeho legitimní péče.

S úctou  k úřadu pana prezidenta

otec Barbary Hulíkové

Mudr. Jan Hulík