Nevim jestli vyvetrani vubec necemu pomuze. My jsme si navzdy zlomili chod nasich zemi odtrzenim od Rakouska a nasledne to dodelali s Komunisty. To vse se zapsalo do nasich “kyselych” ksichtu at si to uvedomujeme nebo ne. Priznani si nasich nesmyslnych tahu by byl dobry zacatek, ale tak nejak to vypada, ze porad neni zajem.

Asi důsledek výchovy typu: "nic z tebe nebude, nic neumíš, seš uplně k h...u! :)

Myslím,že už je to lepší,zakomplexovaných rodičů, a sourozenců razantně ubývá.

Pane Hulíku, máte pravdu, u nás se lidé na ulici opravdu jeden na druhého neusmívají, jsou zakaboněni - a pozdravit někoho - a o něco ho požádat je pro člověka problém. On vám sice poradí, ale možná trochu neochotně, rezervovaně a nevstřícně... Možná je to povahou lidí, možná zakořeněnou nedůvěřivostí nejen vůči cizincům, ale i nás, jednoho k druhému. Také mi to vadí, ale nesváděla bych to na nějaký režim, ale spíš na lidskou povahu. Moravané jsou bezprostřednější, kdežto Češi skeptičtí a rezervovanější. (Moje zkušenosti). Čím to je? Asi bychom se měli zeptat psychologů, proč většina z nás ztratila ten bezprostřední dětský pohled na svět, umět se radovat i z maličkostí, například i se setkání s jiným člověkem. Nevím jak v Německu, ale byla jsem v Holandsku, tam i na náměstí velkého města vidíte lidi, kteří projevují daleko větší radost a euforii ze setkání s jinými lidmi... Uvidíte tam například dvojice nebo skupinky lidí v družné zábavě... A také když tam kohokoli požádáte o radu, s úsměvem a pochopením se vám snaží vyhovět, dokonce se sám nabídne a zeptá se vás, jak vám může pomoci....To se u nás stává zřídka. Všímají si toho hlavně cizinci, my doma to již nevnímáme, jsme na to zvyklí. Možná si nedůvěřujeme, protože máme špatné zkušenosti a bojíme se jeden druhého. A pokud se lidé v cizině chovají jinak než my u nás, považujeme to málem za přetvářku... Jinak se ovšem chováme doma, anebo mezi opravdovými přáteli... Tam jsme veselí a bezprostřední.

Madam, když vidím Vás a čtu nějaké Vaše povídání, také mi zmrzne úsměv na rtech.

Ale naopak, když potkám nějakého zachmuřeného člověk a pozdravím jej, vesměs mu chmury z čela zmizí a dále odchází s úsměvem ve tváří.

Jen si naše fotky porovnejte!

Autore, až tady budeme mít mzdy jako v Německu, lepší životní úroveň, lepší zákony, vymahatelnost práva, kvalitnější potraviny, taky se na vás lidi budou smát. 30 let po revoluci je to tady na pláč.

Já vůbec nechápu, proč lidi, kteří se tu narodili, prozili třeba i kus dětství, mládí, mají potřebu kdeco kritizovat. Po 50 letech emigrace. Přece všude je něco, ale né, oni se zaměří na svoji rodnou vlast. To je jako moje sestřenice - emigrovala v roce 69 do Dánska. Nikdy tam nechodila do práce. Chlapi ji uzivili. Naposledy pracovala tady, asi 5 let před emigraci. Za ty roky pobírá důchod cca 4000,--, což je třetina průměrného důchodu dnes, a to ti lidé zde mají odpracovano treba 40 let. Kdyz sestřenice přijede sem, tak je v úžasu - jé, vy máte barák, jé vy máte 2 auta.....jé vy se máte dobře. Že celý život ba pracujeme, jí nedochází. Sami mají barák v Kodani, na severu Čech byt, kde tráví od dubna do října. Přesto je tu nespokojena - je tu draho, blbý ovzduší/sever Čech/, není tu nic ke koukání....ale bude jezdit pořád. A kritizovat taky. Netvrdím, že je tu všechno ok, ale to snad nikde. A bohužel, takových emigrantů - pisalku, kteří se o nás jen otiraji, je tu vic.

Třeba protože v současném bydlišti nejsou braní jako domorodci? To docela naštve i když se snaží dlouhou dobu.

Češi a Češky.....Běžte na moravský venkov. Tam se lidé zdraví, usmívají a občas si dají po tla-ústech.

Souhlasím s panem Palečkem (12:15).

Je to jen o lidech.

Bydlím v Praze a ti co nezdraví a čumí jak trubky jsou skoro na 100% mimopražští.

Jako úvaha dobrý, ale podle mého hledáte problém tam, kde žádný není. Mně je naopak třeba český humor daleko bližší než ten německý. Ne nadarmo se říká, že nejtenčí kniha vydaná v Německu je "Sbírka tisíc let německého humoru".

Čechům rozhodně smysl pro humor nechybí..a že se furt nesmějí, to už je jen kulturní odlišnost. Nemyslím si však, že by příčinou byl komunistický režim. Třeba moje zkušenost ze Západu (Německo a zejména USA) je, že lidé tam jsou možná na potkání otevřenější, méně rezervovaní a více usměvaví. Na druhou stranu zas ale nejsou třeba hned zpočátku tolik přirození a upřímní. A to nemyslím nijak špatné. Prostě jen kulturní odlišnost daná jiným historickým vývojem, jinými zvyky, tradicemi a výchovou.

Nic bych osobně neměnil.

Přesně, na první pohled smích a na druhý vám vrazí kudlu do zad.

Doufam, ze mi administrace dovoli se pane Huliku zeptat, kdyz jste mel ordinaci v Tutlingen, zda jste znal v Bad Dürrheim tamniho zubare, V.B. mel ordinaci v Bahnhofstraße a taky Chirurga A.E. ktery byl Oberarzt v nemocnici Villingen. Anton jeste zije.

Proč mu nenapisete e-mail? Má ho uvedený

A máte to nějak podloženo? Statistika? Nebo jen soukromý názor? Já, když chci v Německu s někým komunikovat anglicky, tak nikdo z Němců AJ neovládá. A taky netvrdím, že Němci neumějí anglicky.

Otazkou je pani Klouckova, zda umite anglicky vy. Mios Zeman take o sobe tvrdi ze umi anglicky. Ale nikdo jeho anglictine nerozumi.