Proboha lidi, mějte se rádi,vždyť Vám, nám i mně nic jiného nezbývá. Víme toho stále víc.Každý den, každou minutu. A víte kdo nám to kazí ?
Populisti ! Dělají že mluví za nás. Nemluví. Mluví jen za sebe .Populisti jsou v podstatě psychopati, kteří dobře vědí, kde je ta propast a vodí k ní lidi jako alfa samci ostatní k vodě. Voda tam je, ale úplně až dole a cesta k ní vede až po zlámání vazu.
Země nám bude už brzy malá. Prý byly dříve ty černé díry a potom hvězdy. Dosud se mělo za to ,že tomu bylo právě naopak. Mělo to logiku. Teď se zdá, že to logiku nemá. To nevadí, budeme čekat až toho budeme vědět víc. To nemá zdá se taky logiku. A v tom to právě je. Populisté také neradi čekají. Lidi také ne. A v tom je ta shoda!
Jenom čekat a nic nedělat v tom shoda není. Čekat na výsledek pozorování je ve shodě se světem který známe. Víme toho ale málo a to se nikdy nezmění. Změní se jen to, že toho budeme vědět stále víc a to stačí. K čemu jsou tedy ti populisté ? Vůbec k ničemu, vedou nás jen k zapomnění o tom co bylo. A bylo toho málo ? Bylo toho tolik, že jsme zapomněli toho chtít vědět víc, protože jinak bychom už byli mnohem dál a nemuseli se kvůli populistům vracet.
Chtít vědět jak žijí lidé jinde nám nic nepomůže, protože jinde žádní lidé nejsou. My jsme měli kliku i když nám pod nohama stále něco hoří a na nás něco padá. Ať se snaží ti populisté právě s tím něco udělat. Neudělají nic. Oni umí jen rozeštvávat lidi proti sobě tak dlouho dokud se lidé něčeho bojí a mají dojem že chybí regulátor. Představme si regulátora jak reguluje západ slunce. Regulátor populista vám klidně řekne, že slunce už nikdy nevyjde a že je třeba se řídit jeho pokyny. Bylo takových dříve málo ? Nebylo, protože lidé nic nevěděli. Ale my dnes víme, že slunce bude vycházet ještě mnoho dalších milionů let. Vůbec tedy nejde o slunce. Spíše jde o to, aby se konečně lidem na delší dobu rozsvítilo v hlavě o tom, že nám strach kazí život a že bychom si měli být vzácní jako lidi, tedy živá specialita, která se povedla, protože toho právě ví stále více o sobě samém i o těch co nejsou, protože jenom blázni a populisté nevědí, že pěšky se sice dá obejít naše země ale nedá se dojít na kraj něčeho, co žádný konec nemá. Ale populisté právě na ten konec s ostatními chtějí čekat, protože potom už bude zase dobře. Dobře bude po dobu toho čekání populistům, ale lidé, co jim budou věřit se dočkají sice nakonec také nějakého konce, ale ten se jim určitě nebude líbit. A kdo toho bude vinen se vlastně ví už dnes. Totiž nikdo. Tak tomu vždy bylo a tak tomu bude i po všechen čas,dokud ho bude schopen někdo měřit. Populisté tolik času nemají a nikdy neměli. Bohové ho dříve také neměli. Dokud se bohové dělali z hlíny, tak je lidé unavení čekáním hodili do ohně, kde je občas do dnešní doby nacházejí v popelu a nebo je hodili také do vody a ta je vzala kamsi, jako populisty dob dávných i nedávných.
Každý dnes i zpola gramotný ví, že světlo se nedá předhonit. Ono by potom už totiž nemohlo svítit. Je to jako s těmi brontosaury. I kdyby nevyhynuli něčím co do nich uhodilo, tak by vyhynuli vlastní vahou, protože by neunesli sami sebe. Jenom by to trvalo déle. Populisté zrovna tak jako dříve bohové to nemají lehké, protože jim lidé přestanou věřit. Musíme jít jinam, řeknou lidem a ztratí se.
Ale ono už není kam jít. A to je možná dobře, protože populisté už brzy nebudou mít nové adresy. Oni nové adresy nemají, ale my ano. Nebudeme tam psát, protože tam nikdo není. Není tam nic, ale my se tam musíme vydat. Kdyby tam někdo byl, zničil by nás, nebo my je. Začínáme mít na to, jít tam, kde nic není a kde musíme teprve vše udělat. Máme to stejně v povaze a už jsme vyrostli z toho, nosit někam svůj kříž, který nemůžeme sami unést. Není a nebude tam nikdy ani místo pro populisty, protože tam kde nic není, bude na prvním místě ve vedení ten, kdo bude mít nejlepší rozum. Takových je už dnes čím dále tím více. Jsou mladí, neuvěřitelně mladí a neuvěřitelně moudří, protože moudrost je hlavně v tom, chtít vědět a mít k tomu prostor zcela vyčištěný od populistů. Ne v populistech je ted naše budoucnost, ale v populizátorech. Populizátoři naše mozky nezatemńují, ale otevírají je. Proto se jich nemusíme bát. Je třeba teď jít za mladými populizátory a pro populisty dělat a nasazovat jim šaškovské čepice.
Nebojme se černých děr, oni nejsou úplně černé!
Jan Hulík, autor napsaného není populista, ale byl by rád populizátorem.
