Medvědi - sedmý list z deníku rekonvalescenta po operaci srdce

30.07.2019 Jak každý ví z mytí nádobí, mastnota je ve vodě špatně, skoro vůbec ne rozpustná a když, tak jen ve vodě velmi horké. 

A proto i myčkám na nádobí musíme pomáhat mycími prostředky. Jak tedy ty částečky mastnoty, nazývané odborněji lipidy jsou krevním řečištěm transportovány? To příroda umí. Měla na to miliony i více let, aby se to naučila. Když někdo někam chce a nemůže tam, najde si pomocníka. V chemii to jsou katalyzátory, v medicíně třeba enzymy a v případě zmíněných tuků to jsou bílkoviny. Tuk je lipid a bílkovina se jinak nazývá protein. Když se tedy mikrokapičky tuků chytnou částeček bílkovin, vytvoří tandem, který je jmenuje lipoprotein a jede se. Protože na tandemu je místo i pro nosič, berou  ty lipoproteiny také již nepotřebný nebo opotřebovaný materiál buněk sebou. Asi tak jako když manželka vrazí manželovi, když jde ráno do práce pytel s odpadky, nebo prázdné flašky. Do práce se musí, aby byly prašule, jak říkal táta, a ty lipoproteiny jsou stavebním materiálem, tedy také prašule pro organismus.

Jeden ze zakladatelů těchto poznatků a výzkumu arteriosklerózy v Německu, profesor Dr. med. Gotthard Schettler z Heidelbergu zjistil, že po každém tučném jídle se zakalí krevní sérum, jako když nalejeme mléko do vody. Za několik hodin se tato tuková a bílkovinná spojení ve ,,mlýně“ přeměn a přestavby v jednotlivých orgánech těla odstraní a krevní sérum je zase čiré. Jeli ale toto zakalení séra moc časté, přestanou hlavně játra stíhat a tuky se začnou lepit a vrstvit na stěnách krevního řečiště, jako se v ohybech řek začne usazovat písek. A máme nemoc, která se jmenuje arterioskleróza, aniž bychom o tom věděli. Skleros je řecké slovo a znamená tvrdost. Arterie ve kterých proudí krev a které nejsou čisté a hladké, ztrácejí usazeninami tuků čím dále tím více na pružnosti a jak se chová nepružná hadice, která ležela celou zimu ve sklepě se zbytky vody a nečistot víme, když se na jaře vytáhneme na světlo boží. Voda v ní špatně proudí a ta, která je více zpuchřelá na některém místě praskne. Potom jdeme a koupíme novou. Vyměnit jen velmi malou část ,,hadiček“v organismu i když asi vedle těch v mozku nejdůležitější jsou na srdci to nejde, ale kardiologové spolu s chirurgi ucpávku tzv, baypassem dokáží ,,přemostit.“ Potřebují k tomu ale celý tým veledůležitých školených pomocnic a celou řadu dřívějších důmyslných a odvážných vynálezů, aby se operace dala provést. Koupit si novou zahradní hadici je tedy jednoduché, nahradit něco podobného v lidském těle jednoduché není a ještě musí mít člověk štěstí, aby se to dalo stihnout, než je pozdě.   

Přesto mají někteří lidé štěstí a mohou mastit, kouřit a pít alkohol a život si nezkrátí. Já bych to ale přirovnal k sázení. Lidí sází mnoho a vyhrává jich málo. K těm šťastným ,,výhercům“ kteří si kouřením a pitím alkoholu své zdraví zdánlivě nepoškozují patří asi 4 % lidí. Otázkou zůstává, když dnes víme, že lidské orgány jsou programovány na 120 let, jestli ti ,,šťastní výherci,, by právě nebyli oni, kteří by se jako první těch 120 let dožívali. K tomu je třeba ještě poznamenat, že kdo kouří nevoní, kdo pije bývá opilý a kdo mastí chodí nejraději v pantoflích, protože mu zavazování bot nebo zapínání kalhot dělá problémy. Tohle já dobře znám a ,,srdnatě“ se k tomu přiznávám.

V listě druhém z deníku rekonvalescenta jsou dvě skupiny děvčat. Ta jedna skupina má na prsou napsaná písmena HDL, jsou to Hanka, Dana a Lenka, ta druhá má na prsou písmena LDH a to jsou Lída, Dáša a Hilda. Bylo zjištěno, že cholesterin s lipoproteiny které obsahují malé ,,kapičky“ tuku je ten dobrý cholesterin a lipoproteiny s většími nebo velkými kapkami tuku je ten ošklivý cholesterin. Dá se tedy pro lepší zapamatování říci, že děvčata Lída, Dáša a Hilda s písmeny LDH, značící cholesterin obsahující lipoproteiny s většími kapičkami tuku mají tedy, dalo by se říci nahoře, více před ,,našejma, jak se říká v Bavorsku a Hanka, Dana a Lenka s písmeny HDL s kapičkami malými v lipoproteinech mají toho na prsou méně. Pro ještě lepší zapamatování pro muže můžeme říci, že Lída, Dáša a Hilda mají k . . .  velké a Hanka s Danou a Lenkou mají k . . .  malé.

A teď ještě jednou ti Eskymáci a Japonci. Tam velikost neřešíme. Myslím, že by byla stejná. Co třeba ale vědět je to, že HDL tuky jsou i pří mínus teplotách rozpustné, což znamená, že nejvíce jich mají ryby, žijící v arktických mořích, protože by jinak nemohli existovat, tedy plavat. No a Eskymáci tam žijí a Japonci tam nejvíce loví a to i menší velryby, ale to budeme my nemocní arteriosklerózou před ochranáři zvířat tajit, protože z těchto arktických ryb máme my ranění ,,srdcaři“ nejvíce toho nejcennějšího tuku, který dokonce odbourává toho LDH prevíta, kterého také, řekněme jako malty ke stavbě a obnově stěn tepen a žil  potřebujeme, ale je-li té malty moc, tak začne dělat jako na starém baráku boule na omítce. O problematice tzv, kapslích s rybím tukem, které se dají koupit i v drogerii v příštím pokračování.

A nakonec zase něco humorně vážného, co dalo název k tomuto blogu. Jsou ještě jiná zvířata, která by nám mohla pomoci, aniž bychom je museli zabíjet. Stačí je střelit narkotikem. Jsou to ti medvědi z názvu blogu. Oni celou zimu spí a činnost srdce a krevní oběh zpomalí více jak na třetinu normálu. Tihle zázrační ( bez nadsázky ) tvorové nejen že několik měsíců spí a nic nežerou, ale nechodí ani ,,čůrat“ a nevylučují ani nic jiného, ačkoli jejich organismus ,,normálně“ funguje. Oni ale vylučují, ale vše ihned recyklují. Tak ten, co řekl že nelze sestrojit perpetuum mobile nevěděl nic o medvědech. To ale není všechno. Oni dokonce ,,vytočí“ během svého spánku svůj imunitní systém do vysokých obrátek a likvidují během tohoto zimního spánku všechny viry, bakterie a plísně. Angina a antibiotika? Kam se hrabeme my lidé na medvědy! Ale já ještě pořád neudělal za těmi medvědy tečku. My ,,ubozí“ lidé, když budeme čtyři měsíce ležet bez techniky v posteli, tak odbouráme až 85% bílkovin ve svalech a tím je zbavíme 90 % síly, což znamená, že se už na nohy nepostavíme. Medvěd naproti tomu vyleze na jaře z nory a jde si dát klidně po svých první svačinku. Ale ani to všechno ještě není konec zázraku. Něž usnul, tak se pořádně nažral a zatížil svůj organismus tím ošklivým LDH cholesterinem. Během spánku ho ale pomocí toho hodného cholesterinu HDL odbourává.

Pane bože, proč já se nenarodil jako medvěd. Ani do školy bych nemusel.   

A k večeři dnes mohl být pořádný kus tučné flákoty a dvě plástve medu. Takhle byl dnes jen hubený pstruh s citrónem.

Autor: Jan Hulik | středa 21.8.2019 10:00 | karma článku: 11,32 | přečteno: 331x
  • Další články autora

Jan Hulik

,,děti neberem"

4.12.2023 v 9:00 | Karma: 20,81

Jan Hulik

Jindřišky punčochy

12.1.2023 v 12:42 | Karma: 10,83

Jan Hulik

Potkali se u Kolína

9.1.2023 v 14:26 | Karma: 12,11

Jan Hulik

O Maturitě dříve a nyní

23.9.2022 v 10:59 | Karma: 12,25