Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kapitulanti

V souvislosti se zatím generálním ústupem státních zástupců, jinak státních žalobců, týkajícího se tzv. kausy ,,Čapí hnízdo," uhozené ,,restaurace" a naprosto uhozené dotace pro velikášský architektonický výmysl českého oligarchy,

kterého většinou Čechů považuje za finančního ,,šikulku" mě napadlo, dát toto kapitulantství do souvislosti se zbabělostí českých politiků ale i voličů po Mnichovu.

Myslím, že kapitulantem číslo jedna byl u nás uhlazený Eduard Beneš, který zpětně  viděn na fotografii v jezdeckých botách, nikdy na koni nesedíce, vypadá jako karikatura Masaryka. Beneš se koní s kopyty vlastně velmi bál. Byli jimi Hitler, Stalin, Gottwald i Fierlinger, který  ale spíše vypadal jako hodný dětský poník.

Češi Beneše stále omlouvají, ale dnes mi došlo, že neomlouvají  toho Edu, ale spíše to honzovství v nás. Ačkoli Češi zdaleka hloupí nejsou, chovají se často, jako by hloupí byli a ještě si v tom někdy libují.

Ve Františkových lázních jsem měl spolubydlícího, se kterým jsme si  rozuměli jako kamarádi, když nepřišla řeč na politiku a imigranty. Byl to průmyslovák  a bývalý technolog, u kterého bych předpokládal, že umí správně myslet. Míla to ale bohužel neuměl. Dnes mu ve vzpomínkách říkám katastrofista a ačkoli si v hrubých slovech nelibuji, poslal jsem ho jednou do prdele a šel na sirnatou minerálku  bavit se raději do parku s ,,tetami" na lavičkách.

Míla nenáviděl imigranty, cikány a skrytě Němce. Skrytě proto, protože mě za polovičního Němce měl. Nikdo mu dosud nic neudělal ani nevzal. Ale on byl nezvratně přesvědčen, že svět je zkažen, ležel stále na tzv. sociálních sítích a na důkaz zkaženosti světa mi předčítal o spáchaných zločinech a dopravních nehodách, kde přišlo více lidí i s dětmi o  život. Nikdy z jeho strany nepadlo slovo o zločinech komunistů. Nevím, jestli komunistou náhodou dříve také nebyl. Z mé strany předneseným a popisovaným zločinům komunistů neodporoval. Často ale projevoval ohromné neznalosti a já byl přesvědčen o tom, že do převratu režimu u nás nevěděl o světě kolem vůbec nic. Nyní ,,hltal" svět kolem ze sociálních sítí a byl přesvědčen, že vše co se ve světě děje je spiknutí, které má své kořeny u mocných a bohatých, kteří bydlí povětšinou v Americe a Izraeli.

Moje dnes patnáctiletá dcera Barunka chodí ve Vídni do česko- rakouské školy Jana A. Komenského, kde je s českými i rakouskými dětmi ve třídě, ale převážně s dětmi českých rodičů, kteří žijí a pracují v Rakousku. Nedávno mi řekla, že Češi jsou rasisti. Na mou otázku, jak na to přišla mi řekla, že oni tak mluví. Řekl jsem jí, ať nehází všechny Čechy, kteří ve Vídni bydlí do jednoho pytle. Barunka mi odpověděla, že s nimi mluví čím dále tím méně a více si rozumí s dětmi rakouských rodičů se kterými mluví jen německy. Barunka je po mamince dost chytrá. Vím o její matce, že ta měla své spolužačky na gymnasiu za hloupé husy, které věřily všemu, čím je v  normalizaci ,,krmili." Učitelé i rodiče k tomu mlčeli. I zbabělí rodiče matky Barunky mlčeli. Matka Barunky, jejich dcera, znala pravdu. Něco vyčetla, něco posbírala  z Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy, ale hlavě si mnohé dala sama dohromady a vyčetla z exilových knížek. Když se přiblížil ,,Listopad" spolužačky jí hlásili s očima navrch hlavy, že za normalizace a před ní to bylo  jinak. Matka Barunky jim prý odpověděla: ,, Vy holky pitomý, tohle já už všechno dávno vím."

Možné, že se bude někomu zdát, že jsem s tím Mílou a tou Barunkou dosti odbočil. Já si ale myslím, že nikoli, protože od Mnichova je naše historie plná odboček a slepých ulic s výsledkem moc nepřemýšlet a jít si ,,svou " cestou, za podpory často velmi scestných názorů na těch tzv. sociálních sítích. Tolik veřejného zhoubného  primitivismu a narcismu nebylo ani za bolševika, protože se těm komunistickým blábolům dalo snadno vyhnout. Dnes se počítač do kamen strčit nedá.

Největším selháním Beneše bylo, že měl domluveno s většinou prvorepublikových generálů pomoc armády, kdyby bylo nejhůře. Celé Milovice i většina jiných posádek stála za presidentem. Kdyby došlo k nejhoršímu, tedy  Benešem  obávané občanské válce, měl za sebou i všechny sokoly, které by nebylo problémem  okamžitě lehkými zbraněmi  ozbrojit. Bolševici by tak měli nulovou šanci svůj převrat se všemi hnusnými následky uskutečnit. Beneš ale nikoho nepovolal a tzv. puč jim legalizoval. Prvorepublikoví politici, kteří utekli potom do Ameriky tam brečeli, a prosili o pomoc. Američané se jich jen správně zeptali, jestli ty volby v roce 1946 byly svobodné a jestli  president Beneš to převzetí moci těm komunistům náhodou nepodepsal. A oni nemohli nic jiného říci, než přisvědčit. Já dodnes nechápu, přes veškerou podlost komunistů, že ještě dnes někdo může mluvit o komunistickém puči, který žádným nelegálním pučem nebyl, jen nepochopitelnou zradou Beneše všech slušných lidí v Československu, ale i zradou  Američanů, kteří za nás a za naši svobodu  bojovali. Jeho zrada byla nebetyčná a přesto ho naše po bolševická vláda bez jediného slova protestu  učinila záslužným o Stát, bez vymezení, vzniku  republiky  Československé, které byly už tři. Beneš se zasloužil jen o tu první, těch zbylých dvou už byl jen hrobařem. To je ale těm lhostejným polovzdělaným ,,honzům,, v Čechách dnes úplně jedno.

Co říci o prvním bolševickém presidentovi Gottwaldovi? Na rozdíl od Beneše měl on ze Stalina v kalhotách opravdu naděláno. Proto mnohé ze Stalinova seznamu jemu adresovanému, své nejbližší ,,spolubojovníky" z moskevského hotýlku nechal popravit. Co vedlo Stalina k tomuto seznamu? Pro Stalina bylo Československo ve středu uchvácených poválečných území klíčové. Jako člověk, který nikomu nevěřil, napsal na seznam potenciálních ,,reformistů" režimu ty schopnější komunisty. Nezapomeňme, že Stalin byl i rasista a proto skrytě nenáviděl schopné židy. To potom manifestoval u Trockého, který mu v Mexiku už moc nebezpečný nebyl. Gottwald byl tedy kapitulantem před Stalinem.

Dalším kapitulantem byl už Dubček. Dubček naivně věřil na to, že lidé v podstatě už nic jiného než socialismus nechtějí a tak nechal zrušit censuru. Oslněn potom svou oblibou a květy, které se mu začaly sypat do klína tlaku Moskvy, která byla zase pod tlakem další klíčové země, Honeckerovým východním Německem poměrně dlouho odolával a to i jako unesený v Moskvě, s revolverem prakticky u hlavy. Pod tlakem Svobody, o kterém bude ještě zmínka, nakonec jako Kriegel nevydržel a podepsal moskevský diktát. Jeho největší kapitulantstvím byl ale potom ten pendrekový zákon, kdy už ho na životě nikdo neohrožoval. Byl to jen důkaz toho kapitulantství, které produkuje další kapitulantství, které si Češi jak se zdá a jak v úvodu již řečeno, prakticky osvojili a které Mnichovem vzklíčilo.

Čtvrtým kapitulantem byl Husák. Rusové měli v Praze své tanky ale nikoho, koho by za svého mohli na pražském hradě považovat,  protože ti zrádci jako byl Biľak a jeho kumpáni by byli jen pramenem dalších nepokojů a s nimi spojeného dalšího krveprolévání.  Svobodovi  právem nevěřili, protože to nebyl muž tvrdé ruky a ten by klid v zemi neudržel. A to byla příležitost pro ctižádostivého Husáka, který se lstivě vydával  za ,,muže" vhodného pro obě strany. Mohl jím být ale i někdo jiný, protože moc dělá z holoubat často dravce. Nakonec každé ptačí mládě jako holoubě pár dní vypadá. Husák byl ve své podstatě věřící člověk. Věřící lidé se nemusí uchýlit k víře v Boha a chodit do kostela. Věřící člověk je věřící svým založením, nebo chcete-li svou podstatou. Husák v letech padesátých, kdy byl perzekován a opravdu ohrožen na životě věřil, že když přežije, dostane znovu příležitost. Přesně to se mu povedlo a to, že vydržel a přežil, byl jeho riskantní vklad pro budoucnost. Husák byl tedy kapitulantem před svým vlastním svědomím, ale jeho kapitulantství  byla součást jeho plánu a také součástí jeho umíněnosti a tím i statečnosti nepodepsat vymyšlená obvinění.

A co ti poslední kapitulanti ?

Měli jsme dvojnásobného kapitulanta klasika, který ke kapitulantství položil základy, měli jsme kapitulanta podělance a měli jsme kapitulanta ustrašence a kapitulanta vypočítavce.

Ti poslední kapitulanti jsou Husákovi děti, tedy děti kapitulanta vypočítavce. Také se přesně tak chovají. Ale v podstatě to jsou děti všech předchozích kapitulantů, počínaje tím kapitulantem klasikem. Bude trvat ještě dlouho, než nás z toho kapitulantství někdo dostane, stane-li se tak někdy vůbec. Když ne, vepíše se kapitulantství do našeho DNA a to bude konečná tragédie našeho jinak skvělého národa.

  

 

Autor: Jan Hulik | úterý 1.10.2019 10:00 | karma článku: 9,73 | přečteno: 369x
  • Další články autora

Jan Hulik

,,děti neberem"

,,Pane doktore moc Vás prosím, jestli by jste se mohl podívat mým dětem na zoubky,, řekla mi paní z Kaplice do telefonu. Šel jsem kolem sestřičky Elišky, když řešila problém maminky dvou a tříletého dítěte,

4.12.2023 v 9:00 | Karma: 20,81 | Přečteno: 903x | Diskuse| Ona

Jan Hulik

ČT-24 pátek, 06.10. Devadesátka ve 20:07 ,,O zubech a Červené Karkulce.“

Všichni známe tu pohádku. Nejsou zubaři. Nejsou už dlouho a nikdo neví proč. Je to jako s těmi černými dírami v naší galaxii nebo pánem Bohem na nebi, který je nebo není, podle toho, kdo na co věří.

9.10.2023 v 19:40 | Karma: 21,85 | Přečteno: 616x | Diskuse| Ona

Jan Hulik

Jindřišky punčochy

Punčochy nejsou výlučně ženská část odívání jako podprsenka, ale beze sporu jsou sexy, i když běžně k vidění jsou jen částečně. Zajímavé je, že punčochy přivedli do módy muži.

12.1.2023 v 12:42 | Karma: 10,83 | Přečteno: 452x | Diskuse| Ona

Jan Hulik

Potkali se u Kolína

Stalo se tak 12.12.2022 v týdeníku Respekt. Samotní tvůrci obálky jmenovaného časopisu si jistě neuvědomili, jaký se jim povedl v den vydání mnohovýznamový legrační a zároveň ironický obrázek

9.1.2023 v 14:26 | Karma: 12,11 | Přečteno: 399x | Diskuse| Ona

Jan Hulik

O Maturitě dříve a nyní

Kdy jsem si v emigraci po čtyřicítce uvědomil, že jsem vlastně studoval jen ve snaze vyrovnat se svému staršímu bratrovi, kterému jako chlapci se samými jedničkami matka nadržovala

23.9.2022 v 10:59 | Karma: 12,25 | Přečteno: 481x | Diskuse| Ona
  • Nejčtenější

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Zákon proti úhynu ryb. Všechny trubky svedené do řek se budou zapisovat

2. června 2024

Premium Rybáři si všimnou úhynu ryb v řece. Hasiči, zatímco havárii likvidují, na webové aplikaci vidí,...

Náš Den D. Jak se Čechoslováci v srdci Francie postavili divizi SS

2. června 2024

Premium Byla to nerovná bitva. Proti hrstce partyzánů stála elitní německá divize SS Das Reich na tancích...

Australský stát jmenoval tajemníka pro „pro změnu chování mužů“

1. června 2024  20:18

Guvernérka australského státu Viktoria Jacinta Allanová jmenovala poslance Tima Richardsona jako...

Papež se sešel s Čaputovou a matkami dívek, co zemřely při nehodě autobusu

1. června 2024  20:09

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se v sobotu setkala ve Vatikánu s papežem Františkem. Na...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 86
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 475x
Autor se narodil dva roky po válce (té druhé) v Kolíně v rodině podnikatele, který se neskrýval se svým antikomunismem a odporem k idiotskému socialismu.Na rozdíl od většiny svých vrstevníků byl přes rádio Svobodná Evropa, které jeho otec každý den poslouchal, od útlého mládí pravdivě informován o událostech ve světě.Svého mimořádně jazykově nadaného otce si moc neužil, protože ten byl od jeho 8 let 10 let komunisty žalářován. Zcela logicky po okupaci v roce 68 autor emigroval do Německa kde vystudoval obor zubního lékařství a prožil většinu života. V Mnichově se setkává na přípravě ke studiu s Karlem Krylem, kterého několikrát navštěvuje při vysílání v rádiu a vzpomíná při tom na svého otce.Autor se charakterizuje obdivem k lidem, kteří dokázali jít vizionářsky proti proudu. Například takovým, jako je dnešní německá kancléřka Angela Merkelová.

Můj email je dr.hulik@gmail.com

Seznam rubrik