Hledám-li odpověd na otázku se kterou si nevím rady, myslím často na Tebe teto. Třeba kde hledat pravost v lásce. U zlata a drahokamů je to jednoduché, to vím.
U zlata je na to vodička a u drahokamů odborníci. Jsou odborníci také na pravou lásku ? S tim si ted lámu hlavu. Nejspíše by mohli být mezi psychology. Mezi psychiatry je asi nenajdem. Ti mají s láskou společného jenom to, že léčí ty, kteří se z lásky nebo také nelásky lidově řečeno zbláznili.
Na odborníka v lásce není třeba studovat, ty sama teto jsi toho důkazem. Stačí k tomu vrozená moudrost. Slyšel jsem teto o Tobě , že jsi ji měla. Bohužel jsme se moc neznali, ale hodně mi o tobě vypravovali. Hlavně to, že jsi uměla poradit a lidé že za Tebou chodili a říkali : ,,Berto porad nám,,. Prý jsi vždy radu věděla i když jsi pokaždé nepotěšila a kolikráte se to prý neobešlo na straně bezradných bez breku. Byl to ale vždy pláč úlevy z poznání a vedl často k nápravě.
Nejvíce prý k Tobě chodily ženy a ptaly se tě, proč jsou neštastné.Příbuzní říkali, teta Berta jim to uměla říci na rovinu. Asi tak jak se dnes snažím s Tebou mluvit. ,, Jsi neštastná, protože on tě nemá rád,,. ,, Ale já přeci pro něj všechno dělám,, říkávaly neštastnice. ,, A ty nevíš, že jsou lidé, kteří neumí mít rádi druhého. Že jsou lidé, kteří mají rádi jenom sami sebe ? ,, říkavala jsi prý bezradným ženám. ,,Takového člověka, ,který neumí mít nikoho rád, čím více miluješ, tím více je on přesvědčen, že on je ten dokonalý a vše co ty pro něj děláš, bere proto jako samozřejmost,,. Teta Berta žila a radila lidem před válkou. Dnes by stačilo poukázat na Hitlera. Jeho neměl rád ani jeho vlastní pes, jenom se ho bál a chodil k němu se skloněnou hlavou. Hitlera milovaly celé davy a on nechával celé davy jiných vraždit. Takových milovaných psychopatů bylo v jednom jediném století,v tom minulém, více. Vedle Hitlera to byli také Stalin a Mao. Byli to lidem milovaní hromadní vrazi, kteří lidskou civilizaci vrhli více jak tisíc let zpátky. Lhostejnost lidí ke své vlastní historii to umožńuje.
Teta Berta věděla už dávno, že psychopati žíjí mezi námi a že jich není málo, protože psychopatem je každý egocentrik, který je jako němý kostelní zvon bez srdce s oltářem jen pro oběti bez soucitu a pokory. Myslím, že teta Berta věděla i to, že psychopatů je daleko více, než se nám zdá. Možná více, jak těch lidí hodných, kterým vlastní zdravý rozum nedovolí činit zlo. Proto poznala teta Berta rychle kde je problém a uměla poradit.
Ona věděla že lidé nejsou neštastní proto, že mají málo peněz, nebo že jsou nemocní. S tím se umí z velké většiny vyrovnat. Lidé jsou neštastní ne proto, že je něco trápí, ale proto, že je někdo trápí. Může to být i úřad nebo vláda. Tam všude mohou být lidé, kteří berou plat i za to, druhé trápit. Čím si je člověk jistější, že se mu nemůže nic stát, tím mu jde to trápaní jiných lépe.
Hodní lidé se utěšují tím, že na každého jednou dojde. ,, Lomikare, Lomikare do roka a do dne ........ ! Snad to byla pravda a Kozinovi na Domažlicku se to splnilo. Takových příkladů je jistě více a lidé hodní se jimi rádi utěšují. Vím, co by řekla asi teta Berta, kdybych se jí zeptal, co tomu říká. Myslím že by řekla, že se tak smí utěšovat jen ten, kdo už nemá jinou volbu, jako neměl ten Kozina. V duchu se ptám tety Berty dál : ,, Co ale dělat teto s těmi, co neumí milovat a do kterých se jiní zamilují ,, ? Vidím, jak se teta Berta usmívá a potom se zamračí. ,, Nenechat jim nic projít od samého začátku. Lékárník má váhy a míchá zlé s dobrým. Ti hodní se musí naučit být také dobrými lékárníky ,, ! ,, A co ukáže ten lakmusový papírek lékárníka teto ,, ptám se dál. ,, No přeci, kdo je schopen radosti z oběti. Ta u pravé lásky nesmí nikdy chybět ,, říká teta a už se zase usmívá. ,, A co když jeden rád dává a ten druhý jenom bere teto ,, ? ptám se zase já. ,, Ale to už jsem řekla hochu,, říká teta Berta a nepřestává se usmívat.,, Nesmí se jim nechat od samého začátku nic projít a mít odvahu na to, udělat konec,,.
,,A co lež teto,, ? Ptám se zase já a mám v hlavě tisíc jiných otázek. ,, Ale i o tom jsem už mluvila,, říká teta Berta,,. ,, Lež je jako vadný hudební nástroj. Nedá se s ním hrát a opravit ho nelze. Nezbývá než se otočit a odejít. A to hned po první velké lži, protože o těch menších, které byly dříve se většinou ani neví. Odpouštět lhaní se nemá a nesmí,, říká teta Berta a urovnává ubrus na stole. ,, Odpouštět nás ale učili teto,, namítám já. ,, Odpouštět chyby v jednání ano, ale lež je chyba na duši,, říká klidně teta Berta ,, a s tou se nedá nic dělat jako s příchodem zimy. Jen se teple obléci,,.
Na přemýšlení mi toho řekla teta Berta dnes dost. Hlavně o tom, kolik času jsem ztratil, protože jsem nemluvil s tetou už dříve.
Děkuji Ti teto Berto a já zase brzy napíšu. Škoda, že jsme si nepovídali a nepsali už dávno. Ted ale znám Tvou novou adresu a vím co bys mi řekla na konec. Že pozdě na to, znát to pravé, není nikdy.
