Politika se zřejmě podle Věcí veřejných dělá podle momentální nálady, která ve společnosti panuje. Po neúspěšných senátních volbách se totiž mnozí představitelé tohoto seskupení netají tím, že by rádi otočili kormidlo strany více doleva.
Tisková konference VVfoto: parlamentnilisty.cz
Má nás to vlastně udivovat? Jediný úspěch, kteří „véčkaři“ zaznamenali, byl ten, že se díky shodě okolností, několika šťastných náhod a relativně dobře vedené reklamní kampani dostali do poslanecké sněmovny. Pravda, velkým množstvím poslanců nedisponují, ale na rozdíl od lidovců a zelených jsou alespoň tam. Už v době vytváření koaliční vlády jsem měl pocit, že se Věci veřejné orientují spíše na to, jak budou působit v médiích, než na zodpovědnost, před kterou stanuly a na cíle, které si vláda nakonec stanovila. Však taky proč – ve vládě už jsou, zajímavá ministerstva získaly a hrstka vyvolených, která hýbe stranou, má vše, po čem toužila.
Netajím se tím, že od parlamentních voleb do poslanecké sněmovny mi Věci veřejné nepřirostly k srdci. Nemám radost z toho, že se, podle mne, velmi dobrý novinář Radek John stal ministrem vnitra, netěší mne, že je pan Bárta ministrem dopravy. Přál bych si na těchto postech spíše odborníky, kteří v minulosti již dokázali, že oboru, kterému šéfují, rozumí. Třeba se dočkám časem. Ostatně v české politice není vždy všechno tak, jak by si volič přál. Častokrát jsme svědky toho, že se stává „kozel zahradníkem“, „kuře učí slepici“ a na „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“ si zkrátka budeme muset ještě chvíli počkat. Ale možná, že to nebude trvat tak dlouho. Jak se zdá, bublina VV splaskne časem sama. V komunálních volbách zástupci strany propadli a senátní volby jen potvrdily, že Věci veřejné nejsou zdaleka tak populární, známou a pro voliče zajímavou politickou stranou, jak se možná na první pohled zdálo.
Příklon doleva je zřejmě pokusem o záchranu lodi, která s ohledem na délku plavby ještě pořádně ani nevyplula, rozhodně ne z regionů. Představitelé Věcí veřejných pravděpodobně pochopili, že pravicová a reformní politika pro ně do budoucna není výhodná. S ohledem na výsledky v komunálu a senátu by se totiž mohlo docela dobře stát, že v příštích parlamentních volbách by se „véčkaři“ do sněmovny vůbec dostat nemuseli.
A tak hurá doleva! Když se daří socialistům, kteří svůj úspěch staví na neustálé kritice reforem, populistických heslech a nesplnitelných slibech, proč by to nešlo i Věcem veřejným, že? Do dalších doplňovacích senátních voleb můžou postavit nové kandidáty a třeba s levicovými myšlenkami uspějí. Uspět – o to přeci jde především!
