- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Odpovědnost za svoje konání už se nenosí. Lépe je nadávat na "elity", které mi sice život řídí zcela špatně, ale hlavně, že si jej nemusím řídit sám. Brexit je zároveň volbou útěku od evropského socialismu, který velice dobře známe z dob, kdy jsme byli kolonií Sovětského Svazu. Popravdě řečeno, mimo svobody cestování za hranice a politických vražd už se od Československé Socialistické Republiky moc nelišíme. Jenže lidí, kteří mají odvahu převzít otěže svého života do vlastních rukou už moc není.
Jen si představte, že založíte politickou stranu s následujícím programem:
Předpokládám, že když do voleb půjdete s takovýmto volebním programem, nepřelezete přes 1% (a to jsem optimista). A přitom cokoliv jiného je levicově populistické slibování, řízení cizích životů, rozdávání z cizího a nastolování většího či menšího socialismu.
Vím, že Británie by mohla socialismus budovat i bez EU (a po WW2 jim to jde velice dobře), ale odchod z EU by pro Británii znamenalo, že se nebudou moci vymlouvat na směrnice Bruselu a svoje socialistické kroky vysvětlovat před voliči. Ale taky to, že by se mohl změnit směr a Británie by se mohla vrátit ke konzervatismu, který z ní udělal světovou velmoc. Jenže to by volič mohl přijít o svoje falešné "jistoty". A to se dnes nenosí. Prostě britští konzervativci již nejednají podle svého názvu, jsou to jen menší socialisti. Stejně jako u nás není v parlamentu jediná pravicová nebo konzervativní strana. A to je nebezpečí demokracie. Uplácí se volič za cizí peníze, které byly násilím odebrány prostřednictvím daní.
Další články autora |