Taneční lekce pro vepřové

Poslední dobou to po zapnutí libovolného televizního programu vypadá, že muž, který exceluje v práci s pánví, má jednoznačně vyšší předpoklady stát se alfa samcem skupiny.

Jedna kuchařská show střídá druhou, lid český masivně pasíruje, marinuje a když se hodně rozdovádí, klidně i bezhlavě blanšíruje. Národ stojí těsně před děsivým milníkem, za kterým jsou kuchaři vyhlášení za nejvíc sexy muže a lascivně olizující šťouchadlo na brambory se stanou naprosto běžnou  a co hůř – žádanou součástí lechtivých kalendářů.

Ovšem jsou i tací mužové, co v kuchyni žalostně selhávají. Jejich kuchařské schopnosti jsou na tak nízké úrovni, že pokud zůstanou zásahem krutého osudu sami s dětmi, jsou schopni jim naservírovat Kinder vajíčko nakrájené na plátky včetně hračky vevnitř a vydávat to za roládu. Takto postižení jedinci musí ženě nabídnout jiné kvality. Hodí se, pokud vlastní odtučňovací kliniku, kadeřnictví, nebo důl či aspoň banku, případně dokážou ženu okouzlit nějakou roztomilou dovedností. V takovém případě se doporučuje mít navíc na předmětný um nějakou formu certifikátu, jako je například lékařský diplom z neurologie, letecký průkaz nebo aspoň kartičku do knihovny. Lumeni, kteří nic z výše jmenovaného nabídnout nemohou a navíc jsou ochotni tvrdit, že znají významné české autory tak skvěle, že dokonce Němcovou sledují na Facebooku, musí jít ještě dál. A oni to tuší. Oni prostě musí umět tancovat.

Tanec totiž odnepaměti ženy přitahuje. Možná je to tou magickou pánví, čert ví. Smyslné pohyby upraveného tanečníka vzbuzují skryté vášně v srdci chladné hospodyňky. Houpání vypracovaného pánského pozadí ve zdánlivě netečné ženě vyvolá nejednu emoci. Byla jsem ovšem bohužel svědkem i toho, kdy pokus o takový pohyb vyvolal škálu emocí i na straně tanečního mistra. Možná proto taneční učitelé zakládají odbory a žádají o dřívější odchod do důchodu z důvodu práce s jelity. Nebýt protestů řezníku, bylo by jim to snad prošlo.

Každý učitel tance se s tragikomickými zážitky z práce vyrovnává jinak. To může být důvodem, proč někteří z nich působí rozervaným dojmem, za dlouhých zimních večerů jezdí autobusem z konečné na konečnou, v oku mají tik a celou dobu si jen hystericky přečesávají pěšinku. Většinu z nich však podezírám z kapky masochismu. Proč by jinak české muže tak nutně potřebovali provést spletitými uličkami tanga? Čím se poctivé slovanské zatuhlé pánve provinily, že je s nimi nedůstojně kvedláno při vulgární sambě? Nestačilo by snad pro lásku boží a žen odšlapat pár taktů polky, zamotat si hlavu při valčíku a ukončit trápení decentním popíjením vína v místním bufetu a rozmatláním salátu z chlebíčku po kravatě?

Nebo jsou to snad ženy, které se rozhodly dlouholetý útlak ze strany mužského pokolení krutě ztrestat urputným trváním na tanečních lekcích jako formě sblížení? Jsou taneční učitelé jen bezbranným nástrojem ďábelské pomsty? Tolik otázek! Toto a možná i mnoho jiného proletělo hlavou Františkovi, když byl svou ženou dlouhodobě tak zdařile manipulován, dokud sám rád nepřiznal, jak ohromně touží naučit se tancovat.

První lekce ukázala, že k tanci nemá předpoklady.

Druhá lekce ukázala, že k překonávání problémů s tancem nemá vůli.

Třetí lekce ukázala, že i učitel tance má jen jedny nervy.

Čtvrtá lekce přivedla do Františkova života rumbu.

 Rumba není kamarád.

Tento smyslný pomalý latinskoamerický tanec má několik zádrhelů. Předně je velmi náročný na vykročení ve správnou dobu, což je nepřekonatelný problém pro někoho, kdo místo počítání dob počítá minuty, kdy už se konečně dostane domů. Když kolem Františka a jeho životní a zároveň i taneční partnerky kroužil mistr tance se zamženým pohledem a nadšeně vyprávěl, že rumba je tanec, při kterém jsou partneři v neustálém napětí, zadíval se František na svou ženu vyčítavě a pronesl něco v tom smyslu, že se mohli celý večer bavit o tchýni a dosáhli by stejných výsledků. A navíc by stihnul fotbal. Žena jen nenávistně sykla a štípla Františka do ruky. František se na ni osočil, protože zřejmě navození napětí považoval za zbytečné nošení dříví do lesa a vypadalo to, že se z kroků slow quick quick po parketu stane brzy quick quick quick k východu.

Nálada mezi oběma tanečními partnery byla vhodná spíše pro tanec toreadorů passo doble, případně kick box. Taneční mistr jen obrátil oči v sloup, přirazil oba tanečníky k sobě a zařval: „Tady bude sexuální napětí, nebo si od kolegy plavčíka půjčím tyč!“ Málokdo odolá tak silné předehře, František tedy zaujal postavení a pokusil se ve své ženě vidět objekt svých sexuálních choutek. Moc mu nepomohlo, že zatímco on byl jednoznačně za zmiňované jelito, ona v těch nových šatech byla tak trochu za jitrnici. Oba se však v zájmu obnovení sexuálního napojení pokusili nesoustředit se na tuky jednoho a pleš toho druhého.

Taneční mistr se svou figurantkou ukázali, jak může vypadat sexuální napětí v podání sedmdesátiletého pána a čtyřicetiletého diblíka narvaného v příliš krátkých šatech. Celá ta situace začínala zavánět mistrovstvím republiky v bizarnosti. 

Ať František dělal, co dělal, do správného nástupu do figury se prostě nemohl trefit. Vytrvale začínal tancovat na první dobu, což po dvaceti minutách vysvětlování a nových pokusů iritovalo už i záclony v oknech.

„Rameno k rameni! Káča vlevo! Spirála!“, řval na něj učitel. „Otevření vpravo! Otevření vlevo! Kukarača!“, pokračoval v pro Františka naprosto nepochopitelných povelech. Po chvíli už to František nevydržel. Cítil, že ještě jednou na něj někdo zařve, když prožívá tak silné sexuální napětí a rozbije někomu hubu. Žena však vypadala, že na provedení podtáčky pod rukou trvá a nehodlá od ní ustoupit ani výměnou za nabídku kvalitního vajíčkového chlebíčku. František byl v úzkých. Ocitl se v pasti, ze které není úniku.

Pak se ovšem náhle stalo něco nečekaného. V jedné chvíli, kdy se jeho žena trochu razantněji dotkla svým kdysi dávno delikátním kotníčkem jeho lýtka, zkroutil se náhle František k zemi, chytl se za nohu a s bolestným vytím se obracel ze strany na stranu. Vyděšená žena mu pomohla dobelhat se k baru, objednala skleničku bolestného vína a velice se omlouvala. Vůbec si v zápalu tance neuvědomila, jak prudce ho kopla. Když se k němu naklonila, aby jej objala, Františkovi projel obličejem vítězný úsměv.

Já vám dám tanec! Fotbal je jediný sport, který je v životě k něčemu dobrý, pomyslel si.  V duchu poděkoval všem vrcholovým fotbalistům světa za nejcennější lekci, jak se důstojně vyvléknout z nebezpečí, že si úplně všichni diváci všimnou, že tímto stylem náš borec prostě skórovat nebude a pro milostné úspěchy nezbude než změnit taktiku.

Zlaté české nožičky!