co brbláte? jezdíme k Liberci s dětma z lyžáku na jaráky a víte, jak jsme vděční za místní hygienická opatření? některá dítka bychom jinak vrátili zahnojená nad míru. nadchl mě bublací bazének, ale důchodkyně se na nás tvářily nevraživě, neb námi přivedená dítka nedávno školního věku dělala vlny. tobogán jsem vynechala, jen v panice počítala vynořující se hlavy. pěkný zážitek. lanovka na závěr, komolý kužel po něm a stezkou na chatu - šero, rozbíhající se děti... jak já se vždycky těším na pivo. takové romantiky kolem, kraj a panoramata překrásná (-ný, sakra, krásná Helena by nám měla říci, které podstatné jméno tu velí) a vám to není recht.

Pokud se překrásnost týká obou podstatných jmen, pak tu "velí" podstatné jméno mužské neživotné. Použili-li bychom shodu přísudku s několikanásobným podmětem, pak by bylo správně "kraj a panoramata byly překrásné", pokud tedy sponovou část přísudku vynecháme, zůstane "kraj a panoramata překrásné". Osobně bych dala přednost jinému pořádku slov, aby přídavné jméno nebylo jmenným přísudkem, ale přívlastkem - "překrásná panoramata i kraj" či "překrásný kraj i panoramata" 

Dobrý den.

Zakládám Ligu za zavedení zimního spánku. Jsem předseda. Místo místopředsedy, jednatele a naháněče sponzorů je volné.

Stanovy:

1. Od 11.11. (abych mohla s dcerou oslavit narozeniny) do 4.4. se spí

2. Kdo nespí, nesmí rušit

3. Kdo nejen že nespí, ale dokonce vyvíjí aktivitu, nechť tato směřuje k zabezpečení potřeb spících

Jméno mi něco připomíná

Kdyby bylo možné upravit stanovy a zkrátit časový limit. Miluji totiž březen, zvláště pak 21. to se většinou probouzím celý jarně natěšen. K ostatním bodům nemám připomínek.

Brý, teta!!! A Kneipův chodníček nevyzkoušelas? Ten je na deprese úplně nejlepšejší, kór, když před tebou jde někdo hodně pomalu 

Dík! Knajpu jsem zkoušela několikrát. A je fakt, že z ní občas někdo šel hodně pomalu a i tací, co se vraceli.

 pěkně, pěkně

Díky, díky!

Já mám na podzímní deprese jednoduchý recept: tři díly tequily, tři díly guavového džusu, tří díly Hubeňákové (svázané - myslím ty díly) a jeden díl opalovacího krůmu Nivea. Dobře promixujeme a podáváme s pestrobarevným brčkem.

A ještě bych se přimlouval za legalizaci hibernace. Hned bych si vyhrabal nějakou noru v hloubce která by mi zaručila konstantní teplotu okolo 25 stupňů - tedy cca 2 km - a až do dubna bych si hodil hibernačního šlofíka.

Tak až ta hibernace projde, hrábněte prosím noru trošku větší. Ve dvou se to lépe hibernuje. Možná jsem nebyla v minulém životě planktonem, ale medvědem. Spaní mě hrozně baví. A dost mi jde!

Opět nezklamala; .. svíčková...kamera...atd. Nicméně diskuse se Šípkovou bez zelí je stejně dobrá.. parkování, tanky... o pytlících vím skoro všechno, jen jsem nedozvěděl jaká byla pokutka, když vypadly všechny čísla, protože min. jedno "Číslo" bylo v bazénu!

Marie je stálá opora mého diskutérského týmu, tedy žádná novinka

Podařilo se mi dosáhnout šatny před vypršením časového limitu, takže naštěstí nevím.

Mám v práci kolegu, depresáka každým coulem v každém čase. Psychiatrička mu v podzimních plískanicích doporučila hodně světla a xanax. Takže zatímco já v práci po ránu lehce podřimuji s doznívajícím exotickým snem v přítmí u počítače, po jeho příchodu na pracoviště se světla topí v lumenech, na pracovním stole mu září divadelní reflektor a on skotasčí nadšením. Mám pocit, že i ta nejzapadlejší elektrárna točí turbínou jen pro nás. Probouzím se z poklidné letargie a jdu si přečíst Hubeňákovou, abych se ujistil, že někde může být i hůř.

Největší depku mám z těch, co ráno poskakují jak čertíci na péro, nadšeně něco breptají o východu slunce a ještě mě zavalují seznamem úkolů pro dnešní den. Takže Vám přesně rozumím. 

Mimochodem, zkoušela jsem metodu doporučenou Hanýskem - hodit řeč s kámoškou u vínka. Volala jsem jedné: "Uáááá, opustil mě milovaný!". No nic, zkusím druhou: "Uáááá, můj muž mi nerozumí!". Třetí: "Uáááá, děti jsou nemocné!". Kristovy rány, to není nikdo, s kým bychom společně jen tak pindali o ničem a smáli se?? Volám třetí: "Uáááá, ..." "Nic neříkej, je mi líto, že ti umřel křeček, zavolám v červnu!". S kamarádkama končím, začnu pít sama!

Holé větve opadavých stromů.

   Slyšíte jak chřestí ve větrné bouři?

   Vidíte to listí, co čeká na hnilobu"

    Slyšíte to, co vyvolává zlobu?

    V odpověď mží ledové kapky rosy

 ...A pak zašeptají ústa...kdosi tě má rád.

    Ten kdosi přišel z fantazie

a ve tvých představách jak rytíř ze sna žije

   A ve vonných vlasech jak netopýr zamotán jsem já, co kolem tebe krouží

 a než mě štítivě odhodíš stačím zašeptat...To jsem já, já tvůj listopad...To jsem já, pachatel tvých snů..., Snový nádech v obrysech těla...To jsem já, kdybysi zapomněla...

Krásné verše. Když se to správně podá, začne mi být nakonec ten listopad sympatický.

 pekne jsem si zase pocetla a za venovani od srdce dekuji. V té rozpálené troubě se to pokusim vydržet holt bez té nastydlé meluzíny a místo vycpané husy se přikryju lehkým hedvábím. 

Rádo se stalo, milostivá. Ale nemluv mi o lehkém hedvábí!

Vás už ani nejde chválit - člověk by moc rád, ale nechce se furt opakovat! Na depréze pak zkuste někdy také opačný postup - do bazénu vyžeňte chotě s pacholaty, pošlete si pro pizzu, zahrabejte se do kanafasu a otevřete si flašku, bonboniéru a knížku. Ptal jsem se jednou jedný psychiatričky, zda-li je pravda, že nejvíc samovražd a duševních krizí má na svědomí podzim.

"A tak asi jó... To víte, ubude radikálně světla, počasí hnusný, mozek hůř produkuje (a teď řekla cosi cizojazyčného, pozn. rjh), tak to na lidi padá... Ačkoli podivejte, pak máte třeba Vánoce, a to je snad ještě krizovější, protože to kosí staré a ty co jsou sami: Ta nostalgie, ty stromečky, ty kecy o rozzářených dětských očičkách a blízkých... Byť teda sama mám pocit, že to jaro je ještě horší, protože když je člověk sám v hajzlu, tak ten rozpuk, ta radost a síla tý přírody okolo a těch milenců v parku, to ho pak dodělá. Ačkoli spousta psychiatrů vám řekne, že nejhorší je léto, protože to je ten kontrast úplně stejnej, ne-li větší. Takže je to vlastně úplně jedno, nejhůř je prostě furt."

Výborná psychiatrička. Dáte mi kontakt? Až bude jednou někdo potřebovat povzbudit, ať ho mám po ruce.

A jestli mě máte potíže chválit, tak mě nechvalte! A je po problému. Stačí napsat třeba "nazdar čau" a já už budu vědět. Dík!