Když se řekne slovo Velikonoce, mnozí z nás si představí především pondělní chození chlapců za děvčaty, aby je vymrskali nebo polili vodou. Děvčata za to dávají chlapcům vajíčka.
Hodně lidí v naší zemi pojímá Velikonoce jako svátky jara. Jaro je opravdu kouzelné období, kdy se po dlouhé zimě probouzí příroda. Často můžeme cítit, že i v nás jakoby se probouzel nový život.
Je to symbol skutečného nového života, který nám svou smrtí na kříži a zmrtvýchvstáním vydobyl Ježíš Kristus. Vrchol jeho životního příběhu si připomínáme právě o Velikonocích.
Velikonoce, to je radost z Kristova zmrtvýchvstání. Možná se velice těžko do této situace dokážeme vžít. Představte si, že jsme měli přítele, který toho pro nás hodně udělal, a který byl pro nás vzorem. Máme s ním spojenou též jistou naději pro náš život. Jednoho dne se dovíme, že tento přítel umřel. Určitě nás to bude mrzet. Prožijeme i bolest nad jeho smrtí, protože jeho smrt bude pro nás znamenat zhroucení určitého životního snu, určité naděje. Po nějaké, poměrně krátké, době se dozvíme, že náš přítel nezemřel, že žije. Určitě z toho budeme mít velikou radost a naše naděje opět ožije.
Podobné to je i s Pánem Ježíšem. Jeho učedníci do něho vkládali své naděje. Opustili všechno, co měli a žili s ním. Ve chvílích Velkého pátku a Bílé soboty museli prožívat velikou trýzeň. O to větší radost prožívali v neděli. A prožívali ji dlouho. Celých 40 dní. Po tu dobu je totiž Ježíš navštěvoval a přesvědčoval je o tom, že žije.
Radost Ježíšových učedníků potkává i nás, protože i nás se týká. Svou smrtí a vzkříšením přemohl hřích a smrt. Tím odstranil překážky k možnosti žít šťastně pořád bez ohledu na smrt. Ta se stala pouze dveřmi, kterými musíme projít, abychom se s ním setkali tváří v tvář.
I když se zdá, že už je po Velikonocích, ve skutečnosti teprve všechno začíná. Velikonoční doba totiž trvá 50 dní, abychom mohli pořádně prožít radost z Kristova vítězství, které je i vítězstvím naším. Těch 10 dní navíc je přípravou na seslání Ducha Svatého, o němž nám vypráví biblická kniha Skutků apoštolských. Jeho příchodem končí doba velikonoční radosti a začíná období, v němž prožíváme působení církve v našem světě pod jeho vedením. Duch Svatý je Boží Duch. Ježíš nám ho slíbil, aby nás vedl v době, kdy on bude v nebi u svého i našeho Otce připravovat svůj návrat k nám.
