Podobenství o dělnících na vinici

Dnešním dnem začíná postní doba. Je to příležitost zamyslet se nad hodnotami vlastního života. Kristovo podobenství nám v tom může pomoci.

Ježíš mluvil o Božím království, a aby mu posluchači lépe rozuměli, přirovnal je k hospodáři, který najímal dělníky na svou vinici. V Ježíšově době byl v Izraeli takový zvyk, že lidé, kteří neměli stálou práci, odešli ráno na tržiště a tam čekali, jestli je někdo nenajme.

Tak se stalo i ten den. Hospodář vyšel ráno na tržiště a s lidmi, které tam našel, sjednal za jejich celodenní práci denár. To udělal ještě několikrát a vždy na tom tržišti našel muže, které poslal pracovat na svoji vinici s tím, že jim dá, co uzná za spravedlivé.

Když nastal večer, řekl dozorci, aby svolal dělníky a vyplatil jim mzdu, a aby začal od těch, které poslal na vinici jako poslední. Když přišli, dostali každý denár. Když přišli ti první, dostali také denár. Moc se jim to nelíbilo, protože to považovali za nespravedlivé. Pracovali totiž celý den a mysleli si, že dostanou víc. Hospodář si zavolal jednoho z nich a řekl mu: „Příteli, nekřivdím ti. Což jsme se spolu nedomluvili, že ti za tvoji práci dám denár? Vezmi si, co je tvé a běž. Chci i tomu poslednímu dát to, co tobě, protože si se svým majetkem můžu dělat, co chci. Nebo závidíš, že jsem dobrý?“

Tímto přirovnáním nám chtěl Ježíš říci, jak to v Božím království funguje. Jsou lidé, kteří věří v Boha celý život a jsou lidé, kteří se k němu obrátili třeba těsně před smrtí. Ježíš nám chtěl říci, že ti druzí na tom nebudou kvůli tomu hůř než ti první.