Mariánské poutní místo Křtiny je součástí tzv. mariánského trojúhelníku. Jeho součástí je Sloup v Moravském krasu a Vranov u Brna.
Počátky tohoto místa sahají až ke svatým Cyrilu a Metodějovi, kteří zde, buď sami nebo jejich žáci, křtili. Proto toto místo dostalo název Vallis babtismi (Údolí křtu - Křtiny).
Dějiny tohoto místa jsou spojeny s řádem premonstrátů, kteří měli Křtiny na starosti. První písemný zápis nacházíme v roce 1237 v seznamu obcí patřících premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích.
Centrem úcty tohoto poutního místa je kamenná socha Panny Marie téměř v životní velikosti. Podle legendy byla socha nalezena za velké bouře v křoví v nedaleké obci Bukovinka. Zde o ni pečovali poustevníci, kteří sošku předali premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích. Ti ji přenesli v roce 1210 do křtinského kostelíka.
Věhlas Křtin jako poutního místa byl největší v 17. století. Přispěla k němu Zuzana Kateřina z Dietrichsteina, která se ve Křtinách modlila za uzdravení svého manžela. Její manžel se uzdravil právě ve chvíli, kdy se paní Zuzana za něho modlila před křtinskou sochou Panny Marie. Druhé uzdravení zakusila sama paní Zuzana, která byla stižena mrtvicí. Když nepomáhaly žádné léky, nechala se odvézt do Křtin a druhý den vstala zdráva. Z vděčnosti nechala ve Křtinách vybudovat chrám Jména Panny Marie, jehož stavitelem byl známý český architekt italského původu Jan Blažej Santini Aichel, který představoval vůdčí osobnost tehdejší architektury.
Křtiny jsou našim významným poutním místem. Byly nazvány Perlou Moravy. Panna Maria je zde znázorněna jako matka s Ježíškem v náručí. Oproti tomu ve vranovském kostele Narození Panny Marie se s ní můžeme setkat jako s dívkou očekávající andělovo poselství a ve Sloupu v podobě piety, tedy v pozici matky s mrtvým Ježíšem na kolenou. Takto nám mariánský trojúhelník představuje Matku Boží ve všech stěžejních úsecích jejího života.
