Poutní místa mají své příběhy. Kvůli těmto příběhům a událostem, které se na nich staly, na ně lidé putují. Chtějí zakusit to, co zakusili lidé před nimi. Chtějí se setkat s Bohem.
Filipov je mariánské poutní místo v litoměřické diecézi, v tzv. Šluknovském výběžku. 5. června 1835 se zde německy mluvící rodině Kadeových narodila dcera Magdalena. Až do svých devatenácti let to bylo úplně zdravé děvče. V devatenácti letech onemocněla na zápal plic a pak se přidaly další nemoci. Ošetřující lékaři se shodli na tom, že Magdalenin stav je nevyléčitelný, a že brzy zemře. Sama Magdalena natrvalo ulehla. Když jí bratr převazoval vředy, bolestí omdlévala.
V noci z 12. na 13. ledna 1866 se modlila se svou přítelkyní Veronikou. Najednou se v místnosti začalo rozjasňovat. Světlo bylo jasnější než ve dne. V tom světle Magdalena rozpoznala Matku Boží. Ta se na ní podívala a německy řekla: „Mé dítě, od teď se to hojí.“ Od té chvíle Magdaleně přestaly bolesti a cítila se zdráva. Ještě té noci vstala z postele a ráno šla nakoupit chleba. Když se jí lidé ptali, co stalo, odpověděla, že v noci viděla Pannu Marii a ta jí řekla, že se uzdraví a ona se uzdravila. Nic víc a nic míň se nestalo.
Zvěst o jejím uzdravení se začala šířit po kraji a poutníků přibývalo. Proto kaplan z Jiříkova P. Franz Storch koupil od Kadeových jejich dům a na jeho místě nechal postavit kapli Panny Marie Uzdravení nemocných. K této kapli byl v letech 1873 – 1885 přistavěn kostel zasvěcený Panně Marii Pomocnici křesťanů. Díky opakujícím se zprávám o uzdravení poutníků se Filipovu začalo přezdívat Lurdy severních Čech. 13. ledna 1926 byl poutní kostel povýšen papežem Piem XI. na baziliku minor.
