V měsíci květnu si zvláštním způsobem připomínáme Ježíšovu matku Pannu Marii. Je to měsíc, v němž se spojuje velikonoční radost z Kristova zmrtvýchvstání s úctou k té, která neztratila naději ani ve zdánlivě beznadějném tichu Bílé soboty.
Od jednoho kněze jsem slyšel myšlenku, která mě silně oslovila: Na Bílou sobotu by nikde, v žádném kostele, neměla být Eucharistie, protože Kristus je mrtvý. Nepřítomnost Eucharistie, tedy Kristovy fyzické přítomnosti ve chlebu a víně, by měla být znamením nepřítomnosti Krista. Jediné, co by mohlo být, je hořící svíce u sochy Panny Marie na památku toho, že ona jediná neztratila naději. Proto je v katolické církvi sobota mariánským dnem. Tuto naději chce Matka Boží předávat i nám.
Příběh Panny Marie začal, jako všechny velké věci, nenápadně a ve skrytosti. Mimo veškerá mocenská centra tehdejšího světa. V galilejském městečku Nazaret k ní jednoho dne přišel archanděl Gabriel a řekl jí, že se stane matkou Božího Syna, který ukáže lidem cestu k Bohu. Maria svolila a tím umožnila Bohu, aby se stal člověkem.
Následovalo to, co známe z vyprávění Bible: Ježíšovo narození a život, z něhož známe pouze dětství a poslední tři roky jeho veřejného působení, smrt na kříži a zmrtvýchvstání.
U toho všeho Maria byla. Byla též u toho, co ve vyprávění Bible zachyceno nemáme. Většinu svého života prožil Ježíš ve skrytosti, jako obyčejný člověk. Pouze ona, jeho matka, byla svědkem tohoto jeho života. Byla svědkem jeho zrání a dospívání k úkolu, kvůli němuž přišel na svět. Byla mu nablízku.
Proč je Maria matkou všech křesťanů? Protože je matkou Ježíše Krista. Tím se stala matkou všem těm, kdo v průběhu dějin byli křtem včleněni do církve jako jeho těla. Ježíš Kristus je Bůh, který se stal člověkem a Panna Maria je jeho matka v tělesném i mystickém rozměru. Je matka všech, kteří mu patří.
Stejně jako opatrovala a vychovávala Ježíše, opatruje a vychovává i nás. Ukazuje nám cestu ke svému Synu, vede nás k němu a dává pozor, abychom z této cesty nesešli. Proto svěřit se jí je to nejlepší a nejprozíravější, co můžeme udělat.
