Odkud se vzalo zlo a jak se před ním chránit

Zlo a hřích, tedy čin, který nás ke zlu přibližuje, je něco, s čím jsme nuceni se denně vyrovnávat. Někdy je možná až příliš vzdálené, že si ani neuvědomujeme možnost být jím zasaženi. Někdy je zase velmi blízko. Kde se ale vzalo? A máme šanci se mu ubránit? Jakým způsobem? Zdá se, že celá naše společnost je zlem zasažena a moc si s tím neví rady. Je to proto, že když bojuje, bojuje pouze proti jeho projevům, nikoli proti jeho kořenu. Co je tím kořenem?

K vysvětlení nám může pomoci příběh o hadovi z první knihy Bible (Gen 3, 1 – 7). Ten probudil v prvních lidech – Adamovi a Evě – touhu po tom, aby byli stejní jako Bůh. Tato touha je ovšem falešná, protože lidé jsou lidmi a nemohou se stát bohy. Had tedy první lidi oklamal, a protože se mu to povedlo poprvé, může se mu to dařit i v dalších případech. Tomuto nebezpečí říkáme porušenost lidské přirozenosti dědičným hříchem.

Kdo to je ten had? V Bibli se s ním můžeme setkat pod jmény satan nebo ďábel. Je to anděl, který se vzbouřil proti Bohu, protože chtěl být sám jako Bůh. Nechtěl přijmout, že Bůh se stane člověkem. Jméno satan znamená odpůrce, slovo ďábel se dá přeložit jako „ten, který působí zmatek“. Ještě se můžeme setkat s označením démon. Toto pojmenování můžeme přeložit slovem našeptávač.

Důležité je vědět, že ďábel není stejně silný jako Bůh. Bůh je o mnoho silnější. Když nebudeme věnovat pozornost jeho našeptáváním, nebude moci mít nad námi žádnou moc. Je důležité nenechat se jím oklamat. Aby k tomu nedošlo, musíme věnovat pozornost tomu, co nám říká Bůh v Bibli a v učení církve. Musíme se modlit, abychom upevňovali svůj vztah s Bohem a přijímat svátosti, abychom měli sílu ve chvílích pokušení.V boji se zlem také pomáhá úcta k Panně Marii. Ona je jediným člověkem, kterého se ďáblovi nikdy nepodařilo oklamat a zmást. Proto má před ní veliký strach. Bůh jí dal moc nás chránit.